Vodnické zpívánky
-
Onna no kappa
-
Underwater Love
Drama / Erotický / Fantasy / Muzikál
Japonsko / Německo, 2011, 83 min
Režie:
Shinji ImaokaHrají:
Sawa Masaki, Yoshirô Umezawa, Ai NaritaObsah
-
Třicátnice Asuka se rozhodla usadit a vdát se za svého šéfa majitele firmy na zpracování ryb. V jejím životě se ale najednou objeví bývalý spolužák, který se proměnil v kappu, japonskou folklorní postavu podobnou vodníkovi. Ztřeštěná burleska hýří obrazovými hříčkami a pohádkovými muzikálovými scénami, hudbu vytvořilo berlínského duo Stereo Total. Světové festivalové publikum nadchlo nejen obrazové ztvárnění kameramana Christophera Doyla, ale hlavně absurdní humor a ironie, s jakou japonští tvůrci mísí všechny povinné žánrové a kulturní prvky. (FebioFest) -
Erotický film snímaný Christopherem Doylem, dvorním kameramanem Wonga Kar-waie, muzikál s hudbou francouzsko-německého multižánrového dua Stereo Total a okatě laciná burleska s japonským vodníkem – tím vším je rozverná německo-japonská koprodukce vycházející z konceptu pinku filmů. Japonská oblast erotických snímků, která proslula coby pole pro tvůrčí realizaci osobitých tvůrců, se tentokrát místo na domácí diváky obrací na mezinárodní festivalové publikum. Výsledkem je fantasmagorický žánrový guláš překypující exotickými atrakcemi, lascivními vjemy, bizarními dějovými zvraty a absurdním humorem. Ústřední postavou je kappa, japonská obdoba vodníka, jenž má tuze rád okurky a sumo, ale ještě radši vyvádí lidem naschvály. Postava z lidových bájí zde převrátí naruby život i kalhotky třicátnice, která pracuje v továrně na zpracování ryb v přímořské vesničce a chystá se na svatbu se svým partnerem.. (MFF Karlovy Vary)
-
Pinku filmy v dnešní době představují anachronismus. Obzvláště v Japonsku, zemi strmého technologického pokroku a masové digitalizace, působí existence erotických filmů natáčených na 35mm film a promítaných ze stejného materiálu jako bizarní retro. Ačkoli zdaleka nelze říct, že by pinku snímky v Japonsku čelily odlivu diváků, faktem zůstává, že jejich produkce pomalu klesá. Na rozdíl od zlaté éry žánru, kdy ročně vznikalo přes 200 titulů, se loni do kin dostalo jen 59 erotických snímků, přičemž ne všechny lze klasifikovat jako pinku. Kina specializovaná na lechtivé filmy dnes slouží spíš jako místo, kam si znavení úředníci chodí zdřímnout přes polední pauzu, a plynou z nich minimální zisky. Producenti mají hlavní příjem z prodeje filmů na DVD a z placených televizních kanálů. Současně jistý zisk generuje prodej pinku do zahraniční distribuce či jejich uvádění na festivalech. Vodnické zpívánky lze považovat za vyústění popsaných tendencí a mohly by předznamenat začátek nového trendu v pinku produkci: snímky vyráběné pro zahraničí, jež budou diváky lákat na okaté exotické atrakce a příslib příslušnosti k proslulému japonskému žánru. Projekt inicioval německý distributor asijských filmů Rapid Eye Movies, a ačkoli se na produkci podílely japonské společnosti a režisér i aktéři jsou japonské národnosti, není snímek určený pro japonský trh. Vedlejší indicie, jako vyšší rozpočet projevující se v nadstandardní stopáži, angažování francouzsko-německého hudebního dua Stereo Total a světoznámého kameramana Christophera Doylea (snímal většinu filmů hongkongského auteura Wonga Kar Waie) odhalují, že hlavním cílovým publikem jsou návštěvníci zahraničních festivalů. Neméně výmluvný je i samotný koncept rozpustilého muzikálu, jenž má potřebu své žánrové vymezení konstatovat v úvodním titulku (na doslovně růžovém podkladu). Ostatně japonští diváci by asi stěží potřebovali úvodní vysvětlení, jež popisuje bájnou postavu zvanou kappa, kterou lze označit za japonský ekvivalent vodníka. Právě nezbedná vodní bytost a řada dalších bizarních exotických prvků zaujímají roli hlavních atrakcí v burleskně vystavěném snímku, který namísto erotického vzrušení sází na přímočaré pobavení diváků. -
Jiří Flígl
(Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (36)
-
JFL
"Underwater Love" o sobě prohlašuje, že je první pinku muzikál, dokonce toto žánrové vymezení má potřebu konstatovat v úvodním titulku s názvem snímku (úvodní titulky jsou navíc psané na růžovém podkladě, aby i největší tupci pochopili, že toto je pinku). Jenže to není pinku, nýbrž festivalová komerce stavící svůj PR na známosti a lákavosti pinku. Pinku filmy jsou určené primárně pro japonské publikum, promítají se ve speciálních kinech, natáčejí je lidé z branže, mají mizivé rozpočty (v přepočtu cca 600 000 Kč), nepůvodní hudbu, krátkou dobu natáčení a normovanou stopáž okolo 60 minut. Nic z toho "Underwater Love" nesplňuje. Už úvodní titulek, který vysvětluje, co je kappa (zjednodušeně řečeno japonský vodník), naznačuje, že tento film je zamýšlený pro zahraniční diváky. Projekt pochází z hlavy německého nadšence Stephana Holla, který vede distribuční společnost Rapid Eye Movies, jež se specializuje na asijské filmy a na DVD i do kin uvedla několik pinku filmů. Hudbu složilo francouzsko-německé duo Stereo Total a kameru vedl proslulý spolupracovník Wonga Kar Waie Christopher Doyle. "Underwater Love" s festivalovou normovanou stopáží 90 minut tedy striktně řečeno není pinku, nýbrž vysněný projekt evropského fandy pinku filmů, který je primárně určený pro festivaly a zahraniční distribuci (ostatně sales agentem filmu je německá firma Film Boutique, která pase nové filmy Sokurova či Tarra). Stranou kategorizace nabízí "Underwater Love" v rámci tradičního programu filmových festivalů sice vítané povyražení, ale pouze protože se jedná o potrhlý film, který vágně vrší absurdní slapstickové scény a muzikálová i sexuální čísla. Ve srovnání s nabízející se "Chutí melounů" Tsaie Ming-linanga se německo-japonský projekt ukazuje jako naprosto samoúčelná a nekoncepční rozjívenost, kde hudební vložky nemají jakékoli opodstatnění v ději ani nevypovídají nic o postavách či jejich emocích. Také oproti jiným absurdním či burleskním pinku jako "Nádherný život Sačiko Hanai", "Sexuální mašina: Sezona obscenit" či režisérovým předchozím filmem "Uncle’s Paradise" představuje "Underwater Love" pouhou afektovanou taškařici bez jakékoli jiné kvality. Ve jmenovaných snímcích totiž bizarní události a karikaturní postavy představovaly ozvláštnění příběhu či základních myšlenek, ale zde jsou v pozici centrální a jediné atrakce.(4.5.2011)
-
gr8 escape
Podle jakýchkoliv objektivních kritérií pochopitelně zcela nehodnotitelný film a to nejenom proto, že se jakémukoliv zaškatulkování (žánrovému, řemeslnému,...) úpěnlivě vyhýbá a brání. 5 hvězd pro totálně absurdní, zábavnou, správně perverzní a pokřivenou šílenost, jakou umí jenom Japonci. 46. MFFKV(11.7.2011)
-
Jhershaw
Největší ujetost a nejzábavnější projekce. Sami doma to ale raději nezkoušejte.(12.7.2011)
-
FlyBoy
[MFF 2011, KV] (ZANEDBATEĽNÉ SPOILERY) Lascívna capina, s ktorou triezvy divák rozviaže zmluvu o akceptovateľnom pobaveníčku behom prvého muzikálového čísla a keď nie vtedy, tak skalopevne pri zjavení (v trapáckom prevleku prezlečeného) komparzistu-"Kappu". Ten sa dobrodušne pozdravý pritepleným pridrepnutím a začne opalovať (po rybách páchnucu) tridsiatničku z prímorskej dedinky. Kappa je šéf, bez zbytočného zdržiavania si (to) ho nechá vyhuliť v obyvačke a zákonito neodmietne ani posmrtný orgazmus. Svoju dočasnú milenku uvedie do tajov vodníckych močiarov a objasní jej divotvorné účinky análnej perly. "Onna no kappa" sa na príkladné pinku nechytá, túto trhlú sortu nízkorozpočtových radovánok napozeranú (zatiaľ) nemám, ale kedysi dávno som sa s jedným exemplárom do kontaktu dostal a dosť som sa pri ňom (od smiechu) popukal. Nemal som však pocit, že na mňa niekto chŕli sardonické/samoúčelné absurdity/obscénnosti či ničím nepodopreté netanečné choreografie, ale naopak som si ulietaval na čudesných/karikatúrnych zjavoch, ktoré do pojašeného konceptu zapadali a pokúšavý príbeh s prvkami "soft-porna" príhodne zdobili. Polnočná projekcia však mala svoje čaro-neveriacke výkriky, hýkania, hláškovania ("ty vole, vona si ji tam vopravdu strčila" alebo "hele Honzo, ten kappa je ale pěkná piča, co?") nemali hraníc a ja nemôžem povedať, že by neboli úseky pri ktorých by som sa nesmial-boli, len ich bolo pomenej a veru, neni atrakcia ako atrakcia.(4.7.2011)
-
Botič
Vodnické zpívánky skutečně smrdí rybinou aneb příběh o dívce, která vysouložila starého přítele z vodnického zakletí je podivnou směsicí muzikálu a soft porna s naprosto mimózními songy. Okurku si teď nějaký čas nedám. Kandidát na anticenu Anální perla roku 2011.(9.7.2011)
-
bassator
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - MIDNIGHT SCREENINGS - Půlnoční filmy (Onna no kappa / UNDERWATER LOVE / Vodnické zpívánky) - Přímo po projekci této perly jsem měl myšlenek, emocí bylo ve mě hodně. Po pár dnech již bohužel zčásti vyprchali a tak můžu v klidu ohodnotit. Při odchodu z kina bylo ze všech stran slyšet : "Viděl jsem vživotě hodně p......, ale toto ještě né" a další podobné komenty a já se k ním úplně přidám. Toto byl extrém i v karlovarských půlnočních filmech. Absurdity kolik měl tento film nedám dohromady ze všeho co jsem tu zatím viděl, ale neříkám, že je to špatné. Kdyby to špatné bylo, odešli by všichni na začátku filmu a nevydrželi až do samého konce. Sice pár jedinců znechuceně odejde, ale to z každého filmu, tomu se neubrání třeba ani "Pitt, Malkowich" či kdokoliv slavnější. Na tomto filmu mě fascinovalo hned několik věcí. Nápad ten byl ještě "relativně" normální, ale scény a masky již nikoliv? Scény byl vrchol ulítlosti a masky vrchol všeho. Stačilo se na Kappu podívat a všem bylo jasné jakým směrem se film bude ubírat. To do čeho ho tvůrci oblíkly, to bylo opravdu něco, včetně unikátního hrbu na zádech :D. A scény a závěr? Scény k popukání, hlavně ty "erotické" a závěr tomu všemu nasadil korunu. A vyjádřit se k hudební / písničkové kapitole tohoto filmu? To nechám raději už bez komentáře. Emocí už bohužel jen půlka, ale i tak myslím že postačí... - 4. 7. 2011 - kino Čas - Karlovy Vary - 50%(23.8.2011)
-
fauxthum
odpad!Naprostý kýč. Doporučuji místo toho zhlédnout raději Cannibal: The Musical Treye Parkera nebo jakoukoliv standardní pornografii.(2.8.2011)
-
iamek
[46. MFF KV 2011](12.9.2011)
-
Rosana
Uáááá!!! Tomu musím dát 5*, protože jsem se smíchy válela od začátku do konce. Nejeden by řekl "trapnost nad trapnost", avšak já v tom nacházím jakési kouzlo. Perverznost se snoubí s pohádkovým námětem, příšerná choreografie tance k příšernému zpěvu s totálně blbými slovy jsou vcelku snad ještě dobré proti erotickým scénám. Film je tak blbý, až je snad dobrý. Můj život nemohl být šťastný, dokud jsem neuviděla toto dílo!(1.8.2011)
-
Davson
Amatérská pinku taškařice, která funguje asi tak 20 minut, než tomu dojde dech. Ale je dost možné, že aplikováním psychotropních drog před projekcí či během ní s kvalita zážitku zvyšuje. Já byl, bohužel, zcela při smyslech.(13.7.2011)
-
M.Macho
Jak neuchopitelné! Možná to je jádrem této "aqua poezie" svého druhu - nemožnost jakkoliv stanovit, co je vlastně film zač a z koho si filmaři tropí žerty či naopak, čím sami trpí. Tři jsou hezké z několika důvodů... Dávají tvůrcům šanci za jejich počin jako olbřímě "svérázný" film. Zároveň také jako pošťouchnutí - Zpívánky pozvolna vadly i přese všechny ty přisprostlé kulišárny. A také něco co odráží levou, pravou půlku a něco navíc, co se mezi nimi leskne jako zrcadlo!(1.8.2011)
-
Toj
Čekal jsem krásnou vodnickou ztřeštěnost. Chvíli to tak působilo. Nedokonalé masky, hloupá gesta, úžasné písničky Stereo Total... To vytvářelo svým způsobem krásnou poetiku. Pak se to proměnilo v docela obyčejný příběh o lásce a klasický příběh o vytrhnutí milované z rukou smrti. Řešilo se to docela dlouho, šíleností začalo ubývat a občas si film pomohl nějakou "erotickou" (ale spíš jen vulgární) scénou. Nakonec se děj docela táhne, někdo furt mluví, nic tak nápaditého se neděje a občas čelíte něčemu fakt lacinýmu (anální perla). Viděl jsem bláznivější filmy... Nakonec to jediné, co mě těšilo byly písničky od Stereo Total - na druhou stranu, myslím, že jim svědčí víc jiné jazyky než Japonština.(10.7.2011)
-
Wolodja
Japonskej softporno muzikal s vodnikem. Tezkej ulet ale moc ftipny. Ke sledovani doporucen alkohol a jiné latky podobneho charakteru. (Pokud bych bral v ohledu atmosferu, kde vetsina salu prijde vyzbrojena alkoholem a sve nadseni se neboji dat najevo, pripocetl bych jeste jednu hvezdicku. Ale takovyhle projekce - kdo zvas to ma!)(12.7.2011)
-
hous.enka
Japonský bůh smrti v tangách? Dívka nchápající sílu anální perly ("A co s tou anální perlou budeme dělat")? A jako sladká tečka na konec roztomilá anabáze oživování. Proboha... Tohle bylo fakt moc. Není to ani zábavné, ani líbivé. I ty písničky (a ty mě na tom zaujaly nejvíc) znějí dost zápaďácky. Ale pojďme se všichni tvářit, že to bylo ohromně bláznivé a zábavné a budeme ti správní intektuálové. Brrr.(8.5.2012)
-
Morloth
Prvotní nadšení vyprchávalo až téměř vyprchalo. Celovečerní stopáž tento prostinký námět zkrátka nedokáže utáhnout.(17.7.2011)
-
Hwaelos
I po pěti dnech odstupu od LFŠ přemýšlím, jak na čsfd ohodnotit film, v němž vodník, kterej vypadá jak Michael Jackson s jarmulkou, hrbem a zobákem, chce obrovským zeleným falusem zprznit dívčinu, která na pustých molech zpívá retardované písně o prospěšnosti žaludečních šťáv... Buď je něco špatně se mnou nebo se světem. Tak či tak to byl zajímavý zážitek.(4.8.2011)
-
Cimr
odpad!Asi takhle: Jsem velký fanda braků, úchyláren, béčkových hororů, midnightů i pinku filmů... Viděl jsem jich už spoustu, ale přísahám, že něco takového ještě ne. Už od prvního záběru, kdy se ve vodě mezi lopuchy objeví chlápek, má umělý zobák, krunýř a chroupe okurku, je jasné, že tohle bude nezapomenutelný zážitek. A taky že ano. Dalším střihem se dostáváme do továrny na zpracování ryb, kde mladá dělnice v kopě mrtvých ryb objeví jednu živou, zazpívá song o tom, jak je to skvělé a že ji musí zachránit, načež ji odnese k řece. Tam ale potká vodníka... A to ani nemluvím o zhuleném hippie Smrtonošovi, anální perle, otřesně veselých písničkách, superbizarních choreografiích, ujetých erotických scénách s půlmetrovým zeleným vodnickým přirozením a dalších věcech, které, chtě nechtě, dělají z Vodnických zpívánek můj nezamilovanější brak.(10.8.2011)
-
boblig
Nádherná bizarnost!(30.4.2012)
-
togaf
Nemohla jsem se rozhodnout, jestli se ještě bavím, nebo už se znechuceně šklebím. Písničky byly super a než Asuka odešla s kappou tak se mi to bláznění líbilo. Pak už to začíná být trochu samoúčelné, ale pořád je to jízda (kterou si už ale nikdy nechci zopakovat).(20.5.2012)
-
Bakllazaan
Trochu menší šílenost než Yataman z minulého roku, ale stejně potěšilo. Kde jinde uvidíte genitálie želvomuže,než v japonském muzikálu.(9.7.2011)
