Johnny Cash: Live at Montreux 1994 (koncert)
-
Johnny Cash: Live at Montreux 1994
Hudební
USA, 2010, 55 min
Hrají:
Johnny CashObsah
-
J. Cash spolu s Hankem Williamsem je králem americké country, proslul přesahem do gospelu, folku i rocku. Spolupracoval s Elvisem, Dylanem, U2, Tomem Pettym a dalšími. Nahrál více než dvěstě alb. Hej průvodčí a Plač, plač, plač - to byly Cashovy první úspěšné písničky. Následovaly kriminálnické songy: Blues Folsomské věznice a Sekám dobrotu. Počátkem šedesátých let byl závislý na alkoholu a amfetaminech. Až v roce 1964 se vrátil písní Ohnivý kruh, ale pak ho v El Pasu zavřeli za to, že pašoval drogy v pouzdře na kytaru. Ze dna tehdy Cashe vytáhla členka slavné skupiny Carter Family June Carterová. Cashův comeback potvrdily jejich dueta: Jackson a Kdybych já byl truhlářem. V 70. letech nahrál více hitů, například Nedělní ráno, Muž v černém a tematická alba - o indiánech, pistolnících, o hornících a stavbařích železnic, také o bibli a Jesse Jamesovi. Hrál v řadě filmů do té doby, kdy lékaři u Cashe diagnostikovali Shy-Dragerův syndrom. Choroba pak byla zastavena, a tak jsme před pár lety mohli "muže v černém", který má navíc po operaci srdce, přivítat i v Praze (poprvé zde koncertoval v roce 1978). 90. léta znamenají pro Cashe jeden triumf za druhým. Stárnoucí countryový král ve spolupráci s heavy metalovým producentem Rubinem, nahrál tři mistrovská, netradiční alba. Jedno, realizované v Rubinově a Cashově pokoji, pouze s akustickou kytarou. Druhé s folkrockovou skupinou Toma Pettyho The Heartbreakers a poslední: živé improvizované televizní vystoupení s Williem Nelsonem. Svět se dočkal takových perel, jakými jsou Cashovy interpretace písní Leonarda Cohena, Toma Waitse nebo hardrockových Soundgarden. V sedmašedesáti Cash dosáhl interpretačního mistrovství. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
jurama525
No na pokraji nevim . Samozřejmně v tu dobu už nebyl nejmladši . Do koncertu dal ale naprosto vše a i v takto pokročilem věku naprostá jednička. Doporučuji všem fanouškům .(3.9.2011)
-
Flack007
Johnny na pokraji svých sil byl stále velice dobrý. Country neposlouchám, ale na Casha si ráda udělám čas. Ať už zpíval sám, se synem nebo s manželkou, stálo to za to.(31.5.2011)
-
mr.filo
Pěkně to těm starým pánům šlape, ale stoprocentní to není. 62%(12.5.2012)
-
Loleq7
Dávám jen 3*. A proč? Hlavně protože zase nezazněly moje oblíbené! Celkově se však jedná o velmi pěkný koncert s trochu starším Johnnym Cashem, což vůbec ale vůbec nevadí.(12.5.2012)
-
Misabarry
...alespoň někdy se na tu ČT1 dá dívat, sic kolem půlnoci!(8.6.2011)
-
revere
Jeden z průměrných videozáznamů koncertů Johnnyho Cashe. Ten, už dávno ne tak démonicky drtivý, jako byl v padesátých, šedesátých a částečně i sedmdesátých letech a ještě ne tak temně osudový, jakým se stal ve famózním závěru své kariéry, podává standardní výkon. Kapela hraje příliš profesorsky a v některých fázích programu se zdá, že hudebníci jsou myšlenkami jinde, než jsou jejich prsty, jejich publikum a možná i jejich šéf. Ve srovnání s přelomovým koncertem na rockovém festivalu v Glastonburry, kde Cash vystoupil ve stejném roce, je to jen padesátiprocentní odvar. (V rozporu s oficiálním doprovodným textem, Johnny Cash za život nenahrál více než dvěstě alb, natočil jich zhruba stovku, ale i tak je to úctyhodné číslo. Jak ovšem, proboha, dospěl distributor k názoru, že I Walk The Line, v diskutabilním překladu Sekám dobrotu, je "kriminálnický song"?)(19.5.2012)