Usagi doroppu
Bunny Drop
Obsahy(1)
Příběh o soužití sedmadvacetiletého, svobodného a pracovně značně vytíženého Daikichiho a šestileté dívenky Rin. Ti dva se poprvé potkají na pohřbu Daikichiho dědečka, kde se Daikichi dozví, že malá Rin je dědečkovo nemanželské dítě - a tedy Daikichiho teta. Otráven přístupem své rodiny, ve které se nikdo nechce o Rin postarat, se Daikichi rozhodne vzít si ji k sobě sám a přes noc se tak vlastně stát svobodným otcem. (Sykon)
(více)Videa (2)
Recenze (23)
Prijemny pohodovy film o spoluziti slobodneho mladika Daikiciho so sestrocnym dievcatkom Rin bez nejakych citovo vydierackych scen, kedze tu nikto nezomiera a ani sa pribeh nijak necakane neskomplikuje. Dokonca aj linia s biologickou matkou Rin je odbavena dost narychlo. Slabsi mi pripadal uvod, kedze sa v nom riesila hlavne prakticka stranka spoluzitia Daikiciho a Rin, namiesto ich postupneho zblizovania, ktore prebehlo tak nejak automaticky od prvej chvile, ked sa stretli. A tiez ma mrzelo, ze väcsi priestor nedostala romanticka linia medzi Daikicim a vdovou s ktorou sa zoznami behom filmu. Ale chapem, ze film mal byt hlavne o Daikicim a Rin a o tom ake tazke je samostatne vychovavat dieta. Je to evidentne riadna drina, ktora ale stoji za to. 7/10. ()
„NENÍ MI JASNÉ, CO ODE MĚ RIN PŘESNĚ OČEKÁVÁ, ALE PRVNĚ, KDYŽ JSEM JI POTKAL, BYLA SMUTNOU OSAMĚLOU HOLČIČKOU. ALE TEĎ, KDYŽ JI DRŽÍM ZA RUKU, JAKO BY NA NIČEM JINÉM NEZÁLEŽELO, NESTAČÍ TO TAK?“ /// Zemřel dědek. Do hrobu dán, sirota po něm zůstala (nemanželská). Co s ní? Nikdo ji nechce… Teto? Strejdo? Mami? A tak zželelo se dítka mladýmu Daikičimu a parchanta vzal na stravu a na byt. VYCHOVÁVAT DÍTĚ JE DŘINA! A tak klučina trochu tápe, zničehonic se tady vobjeví navondulovaná představa, střihnou si taneček a písničku (děsivej japonskej popík), naštěstí, než se stačím vzpamatovat, je pryč (ta představa. Už sem se lekl, že se Japonci zbláznili po indicku). Ale nakonec to zvládá (Daikiči – jen aby bylo jasno). Životem v poklusu (školka, práce, školka, spánek…tož ten zvláštní japonskej styl života) a už by z toho (po půl hoďce) taky mohlo něco vylízt. Myšlenka třeba. Že parchant je parchant a práce práce, vím. Takže o smyslu života. Ale kurevsky nenápadně! Všichni rodinní typy sem! Nebo vy vosamělí, co jim parchanti můžou zlepšit náladu! A tak si to plyne (jen doufám, že nevymyslej nějakou asijskou pointu) a mateřský city, to ve mně nebudí. Úplně vobyčejně vo matkách a otcích… (bacha! Děti mám rád. Dokonce jsme si jedno vzali letos na vánoce místo kapra!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem sám a přemejšlím vo adopci. 2.) Zjistím, že ve školce se daj potkat dobrý baby (dospělý úchyle!). 3.) Thx za titule „Zíza“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Roztomilý snímek, kde Ken-iči Macujama nehraje nějakýho pošahance, ale normálního hodného člověka, a moc mu to tak slušelo. Přiznám se, že anime jsem neviděla, ani nečetla mangu, ale vůbec mi to nevadí. Film mi bohatě stačí, protože jsem si ho opravdu užila. Velmi přirozeně bylo vykresleno soužití malého děcka a člověka, který doteď nebyl za nikoho zodpovědný. Provázelo to chmury, nepochopení, láska i veselé chvilky. Všechnu tu námahu, radosti i strasti jsem si s nimi prožila a užila. Pozitivně na mě působily i chvilková Daikičiho zasnění, německá hudba, tanec. Nádherné odtržení od reality. Nic náročného, nic zběsilého, nic napínavého to není. Je to obyčejný příběh o dvou lidech, kteří se mají naučit spolu žít pod jednou střechou. Nenudili mě. Lepší 4*. A Titulky... ()
Na to, že sa ústredná mužská postava o nikoho predtým nestaral, tak sa zhostil úlohy opatrovníka veľmi zodpovedne. Sfilmovaná verzia sa mi páči viac než anime. Kenichi dodal Daikichimu čaro a vdýchol emócie. V anime mi chýbali tie scény, ktoré ma vo filme rozosmiali či dojali. Patria tam napr. strasti pri hľadaní škôlky, dlhšia konverzácia s malou, či keď si písal s biologickou matkou. Rovnako aj, keď ho dojalo počuť, že malá ho vníma pozitívne, tak ma to tiež dojalo. Taktiež, cítiť tú bezradnosť pri zápletke, čo je skoro na konci, je tiež to, čo mi v anime chýbalo. A ukázal emocionálnu zrelosť, keď na ňu nekričal ani nepotrestal a len bol rád, že je v bezpečí a objal ju. ()
Velmi dojemný a ukrutně milý příběh o vztahu mladíka k cizí holčičce Rin. Snímek zábavnou i vážnější formou skvěle nadhazuje téma konfliktu výchovy prcka s náročnou prácí, mimo to i přístup okolí a zejména rodiny k celé situaci - nepochopení a nedůvěra ve schopnost nového "otce" postarat se o dívenku je obrovské a trvá dlouho, než se situace stabilizuje. Upřímně mi ve filmu dost vadily ty snové sekvence, ale celkově jde o velmi příjemný kousek vhodný zejména pro jedince jež mají slabost pro roztomilé malé caparty. No řekněte, jak byste se zachovali vy v dané situaci? Já bych pravděpodobně té roztomilé holčině taky neodolal a učinil to samé, ač je otázka, jak by to celé dopadlo :-) ()
Galerie (4)
Photo © Showgate
Reklama