Obsahy(1)
Džezová buffo-opera vznikla v roce 1965 v Semaforu v autorské dílně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Mimořádný ohlas tohoto představení vedl k televiznímu přepisu, jehož se v druhé polovině šedesátých let minulého století ujali Ján Roháč, Miloš Forman a kameraman Jaroslav Kučera. Divadelní text J. Suchého pojednává o dědictví po tetě z Liverpoolu, která odkázala milion dosud nenarozenému dítěti Uliho a Vanilky. Ovšem manželé se rozvádějí. Mazaný advokát chce peníze pro sebe a Vanilku svádí. Ta se rozhodne mít dítě s listonošem (J. Suchý), ale ten jejímu pokušení odolá. Do toho přijíždí živá teta. Předá Vanilce šek a zemře. Všichni se přitom začínají o šek prát, zmocní se ho listonoš a šek rozstříhá. Diváky jistě potěší, že se mohou opět podívat na pořad, který patří do Zlatého fondu televizního archivu. (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Ze srovnání s šantánem a klarinety vychází (aspoň pro mne) jednoznačně nejlíp. Nejsilnější koncentrát S+Š. Sice mi chvíli trvalo si přivyknout (napoprvé jsem vypnula po 20 minutách), ale nakonec se mi povedlo najít si tam i to kýžené cosi navíc. Třeba ten nahořklý kontext vlastně skoro všech velmi sobecky jednajících postav. Nebo třeba ta krajně nejasná postava telegramonoše. Ona to vlastně žádná komedie není... ()
Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám. Čím to je, že právě Semafor, potažmo dvojice Suchý & Šlitr, dokázala obstát nejen v tvrdé konkurenci divadelní a hudební expanze "zlatých šedesátých", ale především v nepřeberné džungli současného multikulturalismu? Patrně díky poetice, která dodnes neztratila nic ze své originality a přestože je vlastně postavená na velmi jednoduchých principech, stává se sdílnou a živoucí napříč generacemi. P. S. Hana Hegerová byla tehdy zatraceně sexy! ()
Ani Světlonoš (Lucifer), ani Vodonoš (Aquorial), ale Listonoš (Mr. Postman). Rád bych věděl, jestli tetina věta "Vaše pozvání mě dojalo" byla její ironií, či zda to znamená, že také v Liverpoolu nosí telegramy Pošťák ex machina. Dojem z opery poněkud kazí, že šlágr Ty jsi švarná já jsem švarný evidentně patří do zcela jiného kontextu. Ale to nic. Podruhý už vám to ani nepřijde. A potřetí, to budete se těšit. šubydydumpidam ()
Poviem to na rovinu - k tomuto muzikálu ma pritiahol majster režisér Forman. Mám rád jeho filmy a najmä spôsob, s akým sa vie vyhrať s postavami, a sprostredkovať emócie, radosť, smútok i strach. A stredometrážny muzikál Dobře placená procházka ma veľmi potešil, priam by som povedal, zahrial pri srdci, a vynahradil mi aj sklamanie z Hoří, má panenko. Muzikálom som nikdy neholdoval, avšak hudba, to je moje, a v kombinácii so skvelým spevom, hercami a humorom mi táto rozšafná komédia krásne sadla. Dokonalé to samozrejme nie je, no skvele som sa príbehom o rozvádzajúcom sa mladom páre a bohatej tete z Liverpoolu (tento motív mi nedal nespomenúť si na inscenáciu Jevana Brandona Thomasa - Charleyho tetu) bavil. 80% ()
Dobře placená procházka je už klasika, kterou znám nazpaměť. Takže když jsem dnes zjistil, že ji nemám ohodnocenou, mohl jsem ji ohodnotit z hlavy a bylo by hotovo. Jenomže proč bych se na ni nepodíval znovu? Navíc v den neuvěřitelných devadesátin ještě neuvěřitelnějšího Jiřího Suchého! Tak všechno nejlepší! ()
Galerie (4)
Zajímavosti (4)
- V závěru se televizní inscenace mírně odlišuje od divadelního libreta. (Kubrickon)
- Autor hudby, herec a hudebník Jiří Šlitr, měl v plánu představit se s původní operní fraškou na Broadwayi. Aby s ní americké publikum seznámili, nechali Šlitr se Suchým vyrobit kopii filmu a opatřili ji anglickými titulky. Šlitr ji s sebou vzal na světovou výstavu EXPO 67 do kanadského Montrealu, kde vystupoval jako pianista s představením „Kinoautomat“. Po skončení světové výstavy pak film předváděl po USA a americký novinář Alan Levy už překládal libreto hry. Naplnit Šlitrovy ambice se ale nepodařilo. V porovnání se soudobými broadwayskými hudebními produkcemi jako „Cabaret“ z roku 1966 či „Hair“ z roku 1967 působila Dobře placená procházka zřejmě příliš skromně. „Byla to hudební bajka o penězích a chamtivosti, která mi připadala jako ,legrační Kafka‘,“ soudil například Levy. (Kubrickon)
- Ján Roháč byl režisérem původní opery „Dobře placená procházka“ v pražském populárním divadle Semafor. Ta měla premiéru 15. června 1965. Společně s Milošem Formanem se Roháč zhostil i jejího převedení do televizní podoby. (Kubrickon)
Reklama