Las malas intenciones
The Bad Intentions
Ich bin nicht unsichtbar!
Režie:
Rosario Garcia-MonteroKamera:
Rodrigo PulpeiroHudba:
Patrick KirstHrají:
Katerina D'OnofrioObsahy(1)
Příběh dívky Cayetany (Fatima Buntix) odehrávájící se v roce 1980 v Peru, kde právě probíhá povstání proti vládě. Hlavní hrdinka je posedlá smrtí, jelikož si myslí, že se po smrti stane hrdinkou. Divná záliba ve smrti začne sílit, jakmile se dozví, že se jí má narodit bratříček. (Mira8)
Recenze (8)
Cayetana, osmiletá slečna, prožila mnoho času v samotě. Od svých rozvedených rodičů a zejména psychicky narušené matky se mnohého nedočkala. Když se dozví, že se stane starší sestrou, vnímá den narození svého bratříčka jako den své smrti. Snímky z Peru jsou vzácné, mnoho jich nevzniká... Tento psychologický portrét uzavřené dívenky posedlé hrdinstvím ale velké pozdvižení nepřinese. Je originální, krásný, zajímavý, avšak na mne příliš sterilní a bez emocí. ()
Na Cinema Mundi se každoročně objevuje také peruánská kinematografie, jejíž letošní zástupce se vrací k období teroristických útoků v osmdesátých letech (ačkoliv konflikt tvoří jen pololatentní pozadí). Snímku lze vytknout především mizivou univerzalitu - diváka snad pobaví svérázné metody, kterými osmiletá Cayetana „léčí“ svá zvířátka, méně už ale její dětský pohled na život a umírání i mnohokrát skloňovaný syndrom sourozeneckého sesazení z trůnu. Snové představy o padlých národních hrdinech pak cílí výhradně na domácí diváctvo. kult pro Cinema Mundi, 2013. ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 2011 - Najlepší latinskoamerický film ()
Příběh o tom, co všechno se může honit hlavou a světem osmileté dívky. Příběh o smrti a umírání uchopovaných a vnímaných očima dítěte (a děti si přece vystavují svět jinak než dospělí). Příběh o hrdinech, padlých v boji, zachraňujících kanárky, nebo těch, kteří si chtějí založit ševcovskou živnost ve stánku na rohu ulice... A taky příběh s krásnou hudbou. ()
Skrze osmiletou rozmazlenou holčičku Cayetanu a její dětský pohled na svět jsou prezentovány nejrůznější společenské problémy. Díky jejímu neobvyklému náhledu na dění kolem tak dochází ironizace společenské vztahy, psychické problémy, ale i v nemalé míře téma smrti. Skvělé je pak hojení národních bolístek, kdy jsou obdivováni velcí hrdinové historie, kteří ale všechny bitvy prohrály, národními svátky jsou dny prohraných bitev a vlastně i ten fotbal Peru vždycky prohraje. Do toho se jen okrajově objevují útoku maoistů proti establishmentu a bohatým. Vše realistické je relativizováno neotřelým dětským výkladem, a tak ani nic nebrání zapojení velkých hrdinů do současného dění. Krásný film o neveselých věcech se skvělou hudební složkou. ()
Zajímavý příběh sebestředné dívenky, která si nepřeje narození bratříčka a dává to dost najevo. ()
Je to trochu děsivý film. Tahle malá slečna mě naučila, že jí nemám věřit, že bude vždycky tak trochu záhadná, zatvrzelá, trochu krutá (a co že je empatie za vlastnost?). Možná si lze myslet, že byla rozmazlená, tomu se asi nejde v domácnosti, kde se o vás starají služky, vyhnout. A možná že jen dostala příležitost k tomu, aby vypluly víc na povrch její hrdinské sny. Ve filmu bylo výtvarně krásné zpracování příběhů, které si Cayetana vystřihovala a u kterých si představovala, že i ona jednou dosáhne hrdinství, které bude srovnatelné se slavnými válečníky její země. Filmu pomohla i ironie, se kterou se přiměřeně shazovala veškerá vážnost. (Uctívání hrdinů, kteří stejně nikdy nezvítězili; víra, v kontextu s běžným chováním lidí.) Asi jsem měla chvílemi pocit, že se Cayetana skutečně chová trochu jako spratek, ale přesto jsem ji musela vnímat jako výjimečné dítě, které rozumí mnoha věcem, ale v některých ještě není schopné se orientovat a přistupuje k nim se zdánlivou nelogičností. ()
Rádoby poetický příběh o rozmazleném frackovy, nic víc jsem v tom neobjevil. ()