Smrt samuraje (festivalový název)
-
Ichimei
-
Hara-Kiri: Death of a Samurai
Drama
Japonsko, 2011, 126 min
Režie:
Takashi MiikeObsah
-
Režisér Takashi Miike natočil po úspěšném snímku Třináct zabijáků (2010) další remake slavného japonského snímku z 60. let. Příběh samuraje, který ve snaze zachránit vlastní čest žádá o možnost spáchat harakiri, je propracovaný nejen vizuálně, ale i z hlediska psychologie postav a celkové dynamiky vyprávění. Za pozornost stojí nejen herecké výkony (Ebizo Ichikawa jako samuraj Hanširo), ale i skvělá hudba Ryuichi Sakamota. (FebioFest)
Režisér Takashi Miike natočil po úspěšném snímku Třináct zabijáků (2010) další remake slavného japonského snímku z 60. let. Příběh samuraje, který ve snaze zachránit vlastní čest žádá o možnost spáchat harakiri, je propracovaný nejen vizuálně, ale i z hlediska psychologie postav a celkové dynamiky vyprávění. Za pozornost stojí nejen herecké výkony (Ebizo Ichikawa jako samuraj Hanširo), ale i skvělá hudba Ryuichi Sakamota. Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(20.6.2011)
-
Marigold
Čisté, precizní řemeslo, které pojme jak patetické melodrama, tak chambara téma samurajské cti. Výborná kompozice s "předraženou" drastickou událostí, která vzápětí získá zcela novou motivaci a zapuštěným vyprávěním ve vyprávění. Nádherný výkon Koji Yakusha. Miike opět hodně při zemi, staromilský, ale některé scény se hodně zaryjí brutalitou i skvěle vybraným detailem. Neměl bych téměř co vytknout, nebýt 3D: proč mám sledovat intimní film postavený na dialozích a často tmavých scénách se dvěma souboji s brýlemi, to jsem nepobral, obzvlášť proto, že třetí rozměr vraždí detaily tváří v potemnělých interiérech. Po 13 zabijácích opět žánrově čisté a řemeslně neobyčejně důsledné potěšení -- byť tentokrát se zatetelí spíše milovníci komorních meditací, balad a deziluzivních rozvah nad povahou hrdinství.(26.3.2012)
-
ladynka
Tento remake nutně vyvolává otázky o potřebě přetáčet snímek, který je známou japonskou klasikou. První rozdíl - Smrt samuraje je v barvě. Druhý není až tak patrný – totiž že je natočený ve 3D formátu. To zde většinou znamená, že dění, předměty či osoby nevystupují (nerýsují se) z plochého plátna, ale spíš jsou zanořeny hlouběji a dozadu do prostoru. Celková kompozice má velkou hloubku s velkou ostrostí. Sem tam je jasně patrné prostorové vydělení některé postavy vůči okolí (minimálně se dopředu rýsuje něco jiného - trám, větve, padající sníh). Podle mého nejde o typický 3D snímek, když 3D zobrazení jako takové tu nemá jednoznačně nosnou úlohu. Nejsilnější je tak ve chvíli, kdy je jednoznačně placatý a iluzi prostoru vyptvaří kompozice obrazu (stejně dobře to fungovalo i u 13 zabijáků). Samotný příběh se nepřekvapivě drží originálu, ale dává větší prostor vztahům jednotlivých postav (např. rozvíjí příběh Miho a Motomeho) a tím vyznívá mnohem melodramatičtěji než citově úspornější originál. Navíc jedna ze závěrečných situací vyznívá mnohem trpčeji. (Když rodina obdrží mince, které, pokud by je obdržela dříve, mohly být znakem soucitu, ale v této chvíli jsou jen pokryteckým gestem…). Takto plní úlohu nikoli revolučního filmu (ve smyslu použité techniky), ale výborně dovyprávěného a zahraného příběhu pro mladší generaci, která nezná dokonalý originál.(27.3.2012)
-
bouncer
3D my ass! Ach, já to tři-dé asi nikdy nepochopím. Tady se cítím dokonce uražený tím, že jsem musel mít na hlavě ty odporné a otravné brýle přes 2 hodiny. Proč, proboha?! Pochopím, že se dělají předělávky a předělávky předělávek. Pochopím, že 3D u dětských filmů nebo povrchních akčních/sci-fi/fantasy může přilákat do kina žádoucí skupinu lidí, ale udělat předělávku klasického konverzačního (!) japonského samurajského dramatu do 3D, to je zbytečné jako automat na kondomy ve klášteře. Celkově to dle mého názoru dokonce snížilo kvalitu filmu, stejně jako možnost ponořit se do samotného děje. Je to otravné a tečka. Pokud odhlédnu od tohohle hnusu, tak je film slušně zpracovaný - pomalé tempo, dobří herci, stupňování "síly" příběhu.... Originál jsem zatím neměl možnost vidět, ale Miike to myslím zvládnul obstojně.(26.3.2012)
-
Kontractor
3D je tu naprostý nesmysl, díky záběrům v mistnosti dochazí k tomu, že film je povětšinou potemnělý jako to bylo u posledního Pottera. Brutalita některých zaběrů (u seppuku) mi příjde neefektivní a jistě by to šlo udělat taktněji s daleko lepším výsledkem. Ebizô Ichikawa je jasný tahoun filmu. Občas je zde nedotažený střih, kdy jednotlivé scěny jsou při zaběru utnuté prilis brzo či zas *umělecky* ponechány v dlouhem snímani. Síla příběhu tkví v myšlence zabyvajici se rozdilem mezi starými,bojem zocelenymi samuraji proti nove mlade generaci honosici se dedicnymi tituly, vyuzivajic politickych machinaci namísto cesty cti a mece. Libilo se mi pouziti flashbacku, ktere emocionalne dokreslovaly ponurou atmosferu pribehu a otviraly novy smer pohledu na zneucteni, lidskost a tradici. Za me 70%(27.3.2012)
-
RakeW
I když ty čtyři hvězdy nejsou pocitově úplně čisté, tak musím přiznat, že tomu prakticky nemám co vytknout. Strohé, drsné, s citem natočené. Na rozdíl od ostatních si myslím, že se i to 3D se povedlo, ne že by to bez něj nešlo, ale je fajn vidět, že to může dobře fungovat a nerušit i v takovém komorním filmu.(26.3.2012)
-
Philcze
Pokud na to jdete kvůli nálepce "3D" v očekávání, že dostanete něco podobného 13 zabijákům, tam můžete být příjemně i nepříjemně překvapeni. Miike podává vynikající drama, pomalu odvyprávěné, ale s každou další minutou napínavější a vyhrocenější. Pochopitelně vstává otázka proč vůbec něco podobného sledujete s 3D brýlemi na nose. Neberu to jako výtku, rozhodně mi to nijak nevadilo a filmu to dle mého ani nijak neuškodilo, ale úplně přesně mi nedochází, proč se vůbec u podobnému filmu otravovat s konverzí, když je výsledný efekt naprosto nulový. 80% (Febiofest - 2012)(26.3.2012)
-
inutihar
Oproti Kobajašiho originálu je Míke možná doslovnější, ale jinak překvapivě velmi umírněný a tradiční. Také mám pocit, že originál více zdůrazňoval pokrytectví samurajských tradic, kdežto Míke se soustředí spíše na vztahy a pozadí postav. Ale to jsou jen drobnosti, kdo nezná originál, užije si to stejně jako ten, kdo může porovnávat. Souboj jeden proti hordě mezi sněhovými vločkami připomene jak tradiční samurajské filmy, tak i japonské exploitace. Výborné.(28.3.2012)
-
rakosabasta
Tož depka, jak hrom... obrázky japonských červených javůrků a naskládaných kamenů (které určitě něco znamenají) jsou jasnými kroky pro využití 3D, k příběhu samotnému však říkají poměrně málo. Autoři si asi chtěli jen vyzkoušet novou/populární technologii, zdá se... Obrazově krásné na oko, příběhově, alespoň pro Evropana, kapku zmatené. Velmi nečitelná mi připadá hlavně postava Hanšira, který, byť samuraj, jde sám proti samurajství, které ve finále ovšem nakonec k pomstě využije. Na konci filmu tak vlastně v divákovi zbyde jen čiré zoufalství, že není vlastně naděje. Vím, že to zní spíš jako silná kritika, na druhou stranu, film si svou sílu vyprávění udržel, takže proč ho neohodnotit nadprůměrně?(31.3.2012)
