Neděle u Tiffanyho

Alyssa Milano je nepochybne výborná herečka, a ešte krajšia žena. nechápem preto prečo si strihá iba B-čkové úlohy v podobných sezónnych filmoch. Nie že by film nebol dobrý. Ale je jednoducho neoriginálny klišoidný a nebyť Vianoc tak sa mu asi neujdu ani tie tri hviezdičky. Áno, nachádza sa tu pár srdcervúcich scén, hlavne tá scéna na začiatku ako dievčatko príde o svojho imaginárneho kamaráta mi rvala srdce napoly ale to jednoducho nestačí. Potom sa celý film uberal smerom vykašli sa na manžela a choď za svojou životnou láskou, ktorou je tvoj imaginárny priateľ z detstva, ktorý o normálnom živote nemá ani šajnu a stále je to iba veľké dieťa, a ty sa s ním cítiš dobre pretože sa túžiš vrátiť do detských rokov ale takto to v reálnom svete dneška nefunguje a jednoducho ľudia nemôžu lipnúť na minulosti alebo na svojich snoch ako to vykresľuje tento filmu. 45% (29.12.2014)

Nesmírně neoriginální, naivní, plné černobílých postav s dost předvídatelným jednáním i dějem...a přes to všechno, nebo snad právě proto, moc hezké romantické pokoukání, jako stvořené pro vánoční prosinec, kdy se náporu podobných nekonfliktních a hřejivých báchorek vůbec nebráním. Koneckonců, na temné snímky, zaplněné komplikovanými, cynickými charaktery s černými myšlenkami, mám celý zbytek roku. Lepší trojka. (14.12.2013)

Nečekaně okouzlující film, který je sice lehce předvídatelný, ale přesto svým způsobem originální. Ta atmosféra u Tiffanyho, Vánoce a láska..aaach! Nejde tomu odolat! V jednom měsící jsem se na něj musela podívat dvakrát. Má sice hodinu a půl, ale zdá se mi jakoby trval jen pár minut. Navíc dětské herecké obsazení bylo skvělé. Už ta první scéna mě dostala. Rozplývám se..4,5* a po druhém zhlédnutí se přikláním k 5*. Mooc příjemný film. (12.12.2011)

Vcelku příjemná průměrná komedie, nebýt těch několika nechutně kýčovitých klišé, naprosto čitelného a předvídatelného děje a absolutní nelogiky filmu. Tohle je přesně to, co mě na romantických filmech vytáčí a co podporuje tu zkreslenou představu našich žen, že když přijde láska, hroutí se skály a je úplně jedno, komu kvůli tomu budou padat hlavy. Fajn, zamyslíme se. Jsem tuctová, nezajímavá buchta s osvědčeným partnerem, který mě miluje, je tolerantní a zajímá se, ale jednoho dne mi do života vstoupí vysněný buzna-kamarád, který se mnou bude vybírat hadry a mlátit se polštáři. To je jasné znamení, proč si ho hned nastěhovat do bytu a poslat tím celý vztah s přítelem do prdele a ještě se tomu divit. Kvůli tomu krátkodobému citu a poblouznění prostě budu bořit svět a je mi to úplně jedno. Tohle je ženská logika, kterou je neskutečně nebezpečné podporovat ve filmech a fakt se mi z toho zvedá kýbl, že to nikoho nepohoršuje tak, jako mě. No, abych jen nenadával, tak mimo výše popsaného je to příjemný tříhvězdičkový film s „dobrým“ (vzhledem k výše zmíněnému) koncem, což je občas prostě potřeba, co si budeme povídat. Pro Vánoční svátky jsou takové filmy fajn, jenže na výběr je z pestré škály o mnoho lepších filmů, takže proč sahat po tomhle dílku, které ještě názvem dosti mate a odkazuje ke známé Snídani u Tiffanyho? (09.04.2015)

Od počátku mě to nějak nebavilo, kamarádství s imaginárním kamarádem, který se po dvaceti letech zjeví a je skutečný nebo neskutečný, je to duch nebo výmysl nebo člověk nebo doprdele co vlastně, když se s tím dá aj souložit?? Postupně to šlo do čím dál větších sraček, až to dospělo tam, kam to směřovalo prakticky od začátku nebo aspoň od toho znovuzjevení a kam jsem si taky myslel, že to bude směřovat. Ne, tohle fakt nešlo. (27.12.2020)