Reklama

Reklama

Bellflower

(festivalový název)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Dvaja priatelia strávia všetok svoj ​​voľný čas budovaním plameňometov a zbraní hromadného ničenia v nádeji, že nastane globálna apokalypsa a otvorí cestu pre ich imaginárny gang "Mother Medusa". (Black3R)

Recenze (116)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Netradiční artové romantické drama v brakových kulisách a s nezávisláckým make-upem. Nechť si z toho každý odnese co chce, pro mě je posledních asi patnáct minut esencí toho, co mám na filmech rád, a Bellflower považuju za jeden z nejlepších, nejstylovějších a nejzajímavějších filmů roku. Glodella hlídat. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Evan Glodell .. Propane is for pussies. _ Dost pocitové. A do určité míry se daří. Atmosféra, vizuál (i když ten bordel na obraze je postupně nadužíván a občas až ruší) i hudební složka svojí intenzitou dosahuje několikrát téměř až famózní úrovně Drive, ovšem ztrácí ve své chtěné nejednoznačnosti vysněných scén v druhé polovině resp. průhlednosti love story z poloviny první. Snímek se hodně snaží být cool a je jím nakonec spíše jen pro oko, přesto některým bude korespondovat i u srdce, ale pro hlavu je snadno vyprchatelný a naprdelneposadící. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

To byla zase debilita. Všichni tam naprosto nereálně magořej a jsou vyhroceně deprimovaný (když si jedna z postav ustřelila palici, tak už jsem fakt vyprsk smíchy). V hlavní roli je necharismatickej gay s pisklavym hlasem, co má problémy jak šestnáctiletej. Kdyby každej komu zahne ňáká blonďatá bachyně takhle "trpěl" tak ta apokalypsa možná fakt nastane. Je sice fajn že si kluci tuňej káru, která je fakt dobrá, ale kde na to kurva berou? Vždyť tam celej film dělaj hovno, jen chlastaj. Dějově prostě mrdka a ten dvojitej konec, bo co to mělo znamenat to jen podtrhnul. Ale to je přece vlastně jedno, že to je píčovina plná dlouhejch scén k ničemu, jen aby mohla srdceryvná písnička dohrát do konce, když je to přece vize o fanatické egocentričnosti vycházející z krize maskulinity v současné společnosti. LOL. Humunguse na tebe Evane Glodelli. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Schwarzeneggerovo „Potřebuji tvůj oblek, boty a motocykl.“ bych tady updatoval na „Chci tu blondýnu, auto a plamenomet." ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

(2krát na plátně během tří dnů) -- "Přecházíme na diesel, propan je pro sraby," -- Tak tohle je bomba, vážení. Film, natočený na koleni, který svojí intimitou, emocinálností, energií, zábavností a neotřelostí i přesahem nakopává prdel drtivé většině současné produkce, ať už "indie", nebo blockbusterové. -- "Tohle je jako Bondova kára, akorát pro ožraly" -- Mohl bych psát o spoustě věcí, ale stejně to musíte vidět, zmíním jen ještě skvělý náladový soundtrack, působivou přeexponovanou vizuální stránku a přirozené představitele hlavních rolí (in love with Jessie Wiseman). -- "Ublížím ti" "Myslím, že ne" -- Zajímalo by mě, jestli se podobně jako já mohli cítit diváci třeba po tarantinových gaunerech. Prozatímní film roku a citovat z něj můžete v nejbližší hospodě po projekci. P.S. Závěrečná "zpověď " se svojí intenzitou v mých očích řadí například vedle slavné zrcadlové scény z "25. hodiny" Spika Lee ()

Fr 

všechny recenze uživatele

...LORD HUMUNGUS OVLÁDÁ SVOJE ŽENY A ONY HO ZA TO MILUJÍ...... /// Dva kámoši, láska, taky Milly a Courtney, a kdyby mě bylo jako tobě, tobě i tobě... nebo třeba jako jim... víc bych prožíval ty láskyplný vztahy, kamarádský vztahy, nenávistný vztahy (stavy), přetvářku – prostě tu mladistvou realitu. I sex (no tak zlý to se mnou ještě není...). Film pro mladý, kde kamera je téměř dokumentární (naštěstí se netřese) a každej si mluví, co ho napadne a když je třeba říct ,,JO“, tak řeknou ,,jo“, když zase ,,BLBÁ PÍČA“, no tak to řeknou taky. Do cca 70tý minuty jsem byl v tomhle prostoru totálně ztracenej. Ovšem doteď valím bulvy, co ten klučina v závěru vykouzlil za dokonalý ,,soukromý pasti“ vedoucí k perfektnímu vybrečení na rameni. Bejt tak mladší.... (mít tak křídla...). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem citově rozmrdej mladej muž. 2.) Jsem Lord Humuncus. 3.) Thx za titule ,,Rob Roy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Docela dost silné a syrové nekonvenční drama, kde se Evan Glodell nebál experimentovat a ani jít před kameru zahrát si hlavní roli Woodrova, silně rozporuplnou osobnost. Film o lásce, zklamání, snad hledání sebe sama a rozhodně nečekejte žádné klišé, potažmo snad nějaké patetické scény. Střídaly se tam momenty emotivně silně vyhrocené, které se mnou docela zacloumaly s malinko, ale opravdu jen malinko romantičtějšími, tudíž uvolněnějšími. Pro mě je docela těžké ten film nějak posuzovat, on se musí jednoduše vidět. Ale přiznám se, že na konci jsem trochu tápala jak v mlze, nic to ale neubírá na mém zvláštně intenzivním zážitku z této debutní prvotiny. A málem bych zapomněla i na nádherný soundtrack. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Dobrej vizual ... a to je vše. Obsah nula. Běžná love story, běžná tragédie, ženská týpkovi ublíží, on se trápí, chce se pomstít, dramatický zdlouhavý pasáže o ničem, negeradující, nevypovídající ... Film co vede téměř od nikud nikam. Film bez obsahu, s milionem vět, který lidi říkaj všude kolem nás v reálu. Proč mám poslouchat kecy o ničem ještě ve filmu, když jich mám za všední den až po krk. Kluk se trápí ... no klasika, kdo by se netrápil. Stejně mu to na začátku říkala. Prostě bezobsahová slátanina, která bohužel nezaujme ani ničím jiným (tady totiž nic není ...). Smutný? ... Spíš realistický. Trochu mi to připomínalo klasickýho Repo Mana (1984), kterýho nikdo nepochopil, přitom to byla ta pravá pecka "o ničem". Ale tohle? ... Strašná nuda, špatný ... ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Dotyk Drive. Vztah, atmosféra, pomsta, myšlenky, ve stínu FlyBoyeho komentáře, který krásně vystihuje zpracování narativní struktury vyprávění příběhu Shane Carrutha, kterého rozhodně poznáte od poloviny Bellfloweru. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Bellflower je pořád v prvé řadě filmový debut a je to na něm vidět, především pokud jde o záběrování, občas nešťastnou inscenaci scén, nebo místy (ale opravdu jen místy) slabší scénář. Přesto se 90% své stopáže drží vysoko v úrovních velmi zručně odvedeného nezávislého indie a velmi dobře si hraje s charaktery, skvěle zvládnutým naturelem postav, nerdskými narážkami i sociálním přesahem. Funguje jako schizofrenní mozaika (kterou může být a nemusí), stejně jako prequel a zároveň spin-off k Šílenému Maxovi (kterým může být a nemusí) a navrch těžce diktuje atmosféru a emoce skrze precizně volenou hudbu (jejíž užití bych si představoval kapku jinak, ale to je čistě otázka režijního pojetí a jen idiotl by to mohl považovat za chybu). Veliká lahůdka se zdrcující katarzí, která dává naději v to, že nadějní a originální tvůrci ještě budou mít co říct... ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Bejt chlapem v postmoderní době není jednoduchý. Všechno se najednou relativizuje, a to včetně tradiční patriarchální společnosti, jejíž hardcore zbytky můžeme najít snad jen v těch nejzaostalejších oblastech západního světa. Nepomáhá tomu ani, že je většina vyspělých ekonomik jednoznačně orientovaná na služby a výroba se přesouvá na ultralevnou pracovní sílu v asijských továrnách. Mizí tak tradiční řemesla, manuální práce, která mužům po staletí pomáhala definovat se fyzicky i psychicky. Navíc dnes nikdo ani nemusí na vojnu. Výkvětem pánské části populace jsou metrosexuální manažeři nadnárodních korporací a starost o tělo se obecně přesunuje do estetické polohy ("chci dobře vypadat", ne "chci mít sílu"). Maskulinita dnes často znamená buď arogantní machovskou přetvářku, nebo se místo ní objevuje hipsterácká zženštilost, pasivní agrese geeků a nerdů neschopných se s kýmkoli přímo konfrontovat, případně pohodlnost maminčiných mazánků žijících i po třicítce u rodičů, "protože se to vyplatí." Má dnešní generace vůbec nějaké přirozené vzory, nebo se vše přesouvá do světa fikce? Budeme-li sledovat vývoj pouze v rámci kinematografie, uvidíme poměrně znatelný posun v tom, co to znamená být hrdinou. Jistě by podrobná studie zabrala mnohem víc místa, než je zde povoleno v komentáři, ale stačí se podívat třeba do 40. a 50. let, kdy v Hollywoodu dominovali přirození alfa samci jako Cary Grant nebo James Stewart. Také Conneryho James Bond se značně liší od toho nového Craigova, jehož postava podléhá objektivizování, tedy něčemu, co bylo vždy vyhrazeno spíše bond girl - dochází k průniku genderových rolí, k nejistotě. (To je možná důvod, proč někteří označovali nového Bonda za zženštilého - nejde tady o nějakou změnu charakteru, ale o změnu způsobu nazírání.) Dnes se dokonce zpochybňují i superhrdinové a ještě se tahle vlna "psychologického realismu", kterou představuje např. Nolan se svými Batmany, oslavuje. Tady se jednak odráží určité společenské tendence, ale zároveň se nadbíhá dnešnímu majoritnímu publiku - nerdům, kteří o sobě pochybují dennodenně, a lépe se proto s takovými hrdiny dokáží identifikovat. Případně se rovnou tematizuje i fyzická ochablost, jako např. v Captain America, a tyhle "power fantasies" jsou pak kompletní. Letos se objevily hned tři výjimečné filmy, které se touto mužskou krizí a únikem do světa filmů nebo videoher (=pohádek) každý po svém zabývaly. Sucker Punch byl velkým diváckým podvodem, který své (převážně nevědomě) misogynní publikum konfrontoval s vlastními návyky a stereotypy, Drive zobrazoval deziluzi "skutečného hrdiny", neschopného žít normální život, a nakonec Bellflower - intimní a drsná osobní zpověď. Film se chlubí svými záměrnými kazy a vystavuje na odiv svoji ušmudlanou, do-it-yourself estetiku, ale tahle rádoby cool (ale uvědomělá!) namachrovanost zcela smysluplně prochází všemi vrstvami Bellfloweru a největšího účinku dosahuje v uhrančivých halucinačních sekvencích. Ono zhlédnutí se ve filmových hrdinech je tady totiž o to tragičtější, protože do značné míry zůstává pouze imaginární. Jeden z filmů roku. () (méně) (více)

Morien 

všechny recenze uživatele

Hlava mi šla kolem z těch oranžových světel uvnitř těch domů, protože to vypadalo, jako by hořelo i tam. Jako by hořela jejich těla. Jinak ve mně chlapci vzbudili naději toho smyslu, že člověk může žít své sny i v bdělém stavu, jakmile porozumí tomu, co je peklem. Komplikovaná věta, ale jsem si téměř jistá, že smysl má. A také plus za dodržování faktu, že ne všechny sny jsou pozitivní, za uznání toho, že existují i noční můry. A také za to, jak velmi neamerický a ve stejné chvíli i výsostně americký se film zdá. "Dravá vize nedospělosti a fanatické egocentričnosti vycházející z krize maskulinity v současné společnosti." Jak jinak, když mi jej doporučil plachý muž, jehož očím nic neunikne. ♥ (A odkázala bych na komentář uživatele Traffic, který to řekl ne tak básnicky jako já.) ()

LihO 

všechny recenze uživatele

Veľmi úbohý, suchý a nudný scenár, ktorý pôsobí skôr ako improvizovanie bez akejkoľvek ucelenej myšlienky. Aj to málo scén, v ktorých je celkom dobrá atmosféra, je zabitých stupídnymi dialógmi a absolútne neprirodzenými a chorými reakciami postáv. Tiež mi vadilo, že v každej jednej scéne musel niekto chlastať, fajčiť alebo húliť (choré). Dávam 2 hviezdičky za dobré grafické spracovanie a hudbu (bez toho by to bol čistý odpad). ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

(Pozor. Tohle je záznam dívání, které zachycuje svébytnost filmu a dotváří ho tak; spolehněte se, že má potenciál, abyste ho mohli vidět krásný, a tohle si přijďte přečíst až potom, ještě se dosytit.) ** Mladí lidé, společné podnájmy ve stejné čtvrti, kluby, párty, touhy, strachy, pocity. Vypadají jakoby tuctově, zařaditelně, tihle "přátelé", ale ne, nejsou - mají v sobě příliš živou touhu po přetrhávání pout, aniž by věděli, jestli dovedou čelit bolesti a správně s ní naložit: nejen zakoušet, ale i budovat z toho zkušenost. A ano, zvrhává se to. ** Mladí lidé, mezi nimiž koluje ve variacích jedna pokušitelská věta: Tak to udělej. Udělejme to. Pojďme do toho. Uděláš to? Jo. ** Mladí lidé, kteří mají dost odhodlání spustit bez rozmýšlení cokoli, co si dovedou v tu chvíli představit (spolknout švába, vyměnit auto za motorku, urazit metrákového řidiče kamionu, vyspat se s někým, nebo s někým jiným, rozbít někomu hlavu, odjet do jiného města, jiného státu, všechno opustit, všechno si vzít, nalakovat si nehty, natáhnout kohoutek, sestavit plamenomet, totálně se zhroutit...), ne proto, že jsou tak silní, svobodní - naopak - protože ještě netuší, jak silní či slabí jsou, aby čelili následkům. Nejen aby si neublížili navzájem - tak, že něco nevratně poškodí. Srdce šoustáním za zády, mozek vystřelením z hlavy. Ale ani sami sebou si nejsou jistí. Kde je hranice, za níž už nevratně poškodí sami sebe, až příště řeknou, že do toho jdou? ** Na té větě, na tom, co spouštějí, si pokaždé teprve ověřují, kde mají hranice bolesti, zmatku, zkušenosti, síly, slabosti, strachu. Jsou to děti dneška, děti fyzikých možností, neteoretizují: konají rychleji, než myslí - reflektují až z fyzických vjemů, nejprve střílí, pak se dívají, a až potom vyhodnocují. A s každým dalším úkonem se můžou nevratně zmrzačit. Sebepoškodit. ** V první půlce se to něžně, skoro až pubertálně rozbíhá, dojemné první rande, ale žádná sladká romantika to není, jen se klubou zuby neznámého zla - toho, že v sobě neumějí pracovat se zábranami, předjímat - a kamera to ví a divák to cítí. Atmosféra z Lynchova Modrého sametu, jen ohnisko zla je blíž, překrývá se s nevinností, maže se dichotomie.) ** V půlce přijde jako Lynchova modrá krabička první krev a s ní roztříštění narativu: hrozba špatně vyhodnocujícího, rozbitého mozku. Děti to v hrátkách mezi sebou přepískly. Jedno je poškozené a stát se dál může cokoli. Stres, panika, nejistota. Všichni jsou ohrožení. A pořád je přitahuje pole rozšiřujících se zkušeností. Třou a dřou se o sebe dál. ** Polovinu z toho, co dál sledujeme, hroucení logiky ve zkratech, následky, modřiny, krev, si ochromený Woodrow "jenom" představuje, ztuha se učí predikovat, a je to sice zpětně úlevné, ale ne docela - nikdy předem nevíme, co a kdy je představa, a pak, domýšlení dějů a rozvíjení představ je také procesem poznávání, bolí to stejně, krev je krví, chtění ublížit je pomstou, skutek i v hlavě má reálné důsledky; to jenom že se krví vyteklou z představy člověku nezavřou možnosti, je to krvavá cesta zkušeností k reálné svobodě - nebo do pekla, protože pro slabou postavu je to totéž. A na konci filmu stále nevíme, jak silný Wodrow je. Víme jen, že má dál Aidena. ** Mezi těmi existeciálními zmatkáři, kdy každý je časovanou náloží, plynule působí jedna stabilní postava, totálně vyrovnaná, nenásilná, stabilizující celé okolí, s příznačným jménem Aiden (eidos, id, idea, idol, ideál), která ukotvuje rozvířený expresivní děj nestabilních a zpanikařených, ale svobodou činů jako můry k ohni smyslně přitahovaných dvacetiletých dětí na zkušené v reálném světě sexu a bolesti. ** Přidejte si vtip, konverzační i dějový, naprosto přesvědčivé herectví a neochvějně precizní kameru, expresivní temnou a zářivou přeexponovanou barevnost, estetické tváře a postavy a jako hlavní symboly dosažitelné vnitřní svobody plamenomet Šíleného Maxe a slavný Dodge Challenger 1970 (Vanishing Point, film o úniku ze společnosti) předělaný na silniční punkový raketoplán. ** Kamera působí jako všudypřítomná zvědavá moucha, dostane se všude, je dynamická a empatická, vciťující se do dynamiky pohybu, aktivně stopující a účastně posilující dění, které sleduje: jedním švihnutím je schopná následovat zblízka pohyb řadicí páky, a pak přehoupnout a z prostoru odněkud pod stropem auta civět na blýskavou bižuterii na zápěstí dívčí ruky čelící proudu vzduchu venku z okénka... Nebo uhranutě strmět ve vzduchu metr nad chodníkem uprostřed prázdné noční ulice a dívat se, jak se ve žluté soumračné cloně smykem v poloprofilu blíží zpomalený dodge a narůstá... ** A pokud to nevyznělo jasně, tohle je šťastný film, o intenzivní živosti života. ** () (méně) (více)

viperblade 

všechny recenze uživatele

Na tomhle filmu se mi nejvíc líbila atmosféra dvou naprosto rozdílných polovin. První půlka je taková pohodová romanťárna o tom, jak kluk (nevšedním způsobem) potkal holku, odjel s ní do Texasu a zamiloval se do ní. Ta druhá půlka je o tom, jak všechno jde do háje. Sem tam do toho máte snové sekvence (které působí rušivě a mě osobně spíše vadily), stavbu auta, které přežije apokalypsu a božskou Jessie Wiseman, která doufám prorazí do Hollywoodu. Nejen, že je pěkná, ale takovýhle výkon, klobouk dolů. Bellflower se může zdát jako film o ničem, ale je to vlastně pravý opak - je to film o všem. Což někdy může být stejně na škodu, jako film o ničem. Pokud tuhle větu chápete a rozumíte jí, tak se na film podívejte, měl by se vám líbit. Pokud ne… s tím už holt já nic nenadělám… 80 %. ()

Wacoslav1 odpad!

všechny recenze uživatele

Fuj to byla, ale sračka. Za co je tohle v červený barvě?! No nic nebudu to řešit, hlavně, že se to líbí zdejšímu mistru narace a opravdovému filmovému odborníkovi...Vše ostatní je podružné.5% ()

Související novinky

Kurt Russell pronásleduje kanibaly

Kurt Russell pronásleduje kanibaly

28.09.2014

Úspěch Opravdové kuráže bratrů Coenů a Nespoutaného Djanga Quentina Tarantina oživil popularitu westernů a blíží se hned několik zajímavých projektů. U Pistolnice Jane nikdo moc netuší zda se… (více)

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

31.12.2011

Další filmový rok je za námi, a tak vám přinášíme přehled nejlepších filmů roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Jako vítězný snímek z tohoto… (více)

Reklama

Reklama