Værelse 304
Room 304
Režie:
Birgitte StærmoseScénář:
Kim Fupz AakesonKamera:
Igor MartinovićHudba:
Jocelyn PookHrají:
Mikael Birkkjær, Stine Stengade, David Dencik, Ariadna Gil, Lourdes Faberes, Ksenija Marinkovič, Trine Dyrholm, Magnus Krepper, Ivo Gregurevič, Leon Lučev (více)Obsahy(1)
Mnohovrstevné drama režisérky Birgitte Stærmoseové se odehrává během tří dnů v jednom kodaňském hotelu a točí se okolo tajemného výstřelu. Protagonisty jsou lidé, jejichž diametrálně rozdílné životní příběhy se postupně protnou, ať již náhodou či úmyslně – do hotelu přijíždí osamělá letuška toužící po lásce, pracují zde emigranti posedlí touhou po pomstě, zoufalý manažer hotelu, žena opuštěná manželem či recepční, který se marně snaží více se usmívat na příchozí hosty, a mnoho dalších postav. Jako leitmotiv se tímto multikulturním snímkem táhne téma intimity, odpuštění a lidské křehkosti. Birgitte Stærmoseové se podařilo obratně skloubit vizuální styl snímku s individuálními příběhy hrdinů, kterým je těsno nejen ve vlastních životech, ale také v uzavřených zdech hotelu. Ke vzniku svého režijního debutu dodává: „Vždy jsem byla fascinována hotely coby tajemnými místy mimo čas a prostor. Co se děje za všemi těmi zavřenými dveřmi?“ Její snímek je jednou z možných odpovědí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (17)
Námet pre Hitchcocka. V jeho podaní by bol zábavný, hravý, napínavý i vážny, a zblížil by ma s jeho postavami. V neosobnom podaní Birgitte Staermose je iba vážny. A krajne nedivácky. ()
Křišťálový glóbus - výběr ()
Šmírovat lidi, to by kameře šlo, ale odvyprávět s ní nějaký příběh, to tu byl trošku problém. Myšlenka jediná je to, co tenhle film táhne ode dna odpadu. Zbytek je ale směsice pitomostí, které nejsou úplně trapně natočené, ale nedávají vůbec žádný smysl. ()
Vizuálně podmanivý příběh odehrávající se v jednom hotelu, kde má každý ze zaměstnanců svůj vlastní dílek skládačky točící se kolem neznámého výstřelu. Zpočátku kvůli množství postav lehce zmatené, kdesi v polovině, když se postupně odhaluje pozadí jednotlivých scén, dokonalé, v závěru pak působící lehce přímočaře. Skutečně významnou roli v celém případu totiž mají prakticky jen dvě postavy, a zatímco ostatní sice výborně dotváří atmosféru, nějaký větší zásah do hlavní osy příběhu bych z jejich strany jen uvítala. (Zatímco místy dlouhé konverzační scény by si mohl film odpustit.) I tak se ale pro mě Pokoj 304 řadí k nejkomplexnějším, nejnapínavějším, nejlepším a po vizuální stránce nejdokonalejším filmům letošního MFF Karlovy Vary. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Uznávam, že film má veľmi pomalé tempo a na začiatku nič nedáva zmysel, a toto všetko môže človeka odradiť. Ale je skvelo natočený a má zvláštnu atmosféru, ktorá mňa konkrétne opantala. V podstate sa celý čas nič nedeje, ste len pozorovateľmi a až neskôr začínajú jednotlivé dieliky príbehu zapadať na správne miesta. Herci odviedli tiež slušnú robotu ... napríklad taká Trine tam bola len chvíľku, ale ako zahrala. Evulienke3 vďaka za titulky. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Værelse 304 / ROOM 304 / Pokoj 304) - Filmů odehrávaných se během určité doby v hotelu nebo pokoji se natočilo už spousty např. Čtyři pokoje, Hotel, atd... A ať se sice druhý jmenovaný nachází v oblasti odpadu v této databázi, alespoň se ve filmu něco děje... Toto je uspávačka z které mě trošku probrala jen Trine Dyrholm, která to tu malinko zachraňuje... - 8. 7. 2011 - kino Espace Dorleans - Karlovy Vary - 40% ()
Myslím, že Brigite Staermose sa takmer dokonale podarilo nielen príbehom, ale aj obrazom zachytiť atmosféru hotela. Náhodná zbierka ľudí a osudov dotvorená personálom hotela. Neosobnosť a pominuteľnosť okamihov medzi múrmi, ktoré toho prežili veľa a mnohé by vedeli rozprávať. Zdanlivý odstup od postáv podtrháva tento dojem náhodnosti okamihov, ktoré sa tu odohrávajú a opakovanie sekvencií umožňuje poskladať si skladačku príbehu. Príbehu obyčajného a predsa niečím zvláštneho, v ktorom napriek tomu, že k žiadnej z postáv nie je venovaná detailná pozornosť, viete o každej to čo vedieť potrebujete a za každou z nich cítite nejaký individuálny osud a charakter. Vaerelse 304 nie je dramatizáciou príbehu ale jeho rekonštrukciou, čo je jeho hlavnou prednosťou. Paradoxne je to zároveň žiaľ, asi aj jeho najväčšia slabina. Dramatizácia, býva divácky atraktívnejšia. Jeden deň som tu...druhý nie, bolo...nebolo...momenty ľudských životov, ktoré sú už po pár dňoch len príbehmi, ktoré si chyžné rozprávajú na chodbách nemenovaného hotela... život ide ďalej. Videné v rámci projektu 52 films by women. ()
Film vypadá, že je o hodně věcech, když se odehrává ve třech dnech v hotelu s různými hosty ale opak je pravdou. Ten film je o ničem... ()
Struktura: Patetický prolog, snaha natočit jakousi skromnou uměleckou "rádoby Inarritu" roztříštěnost s moc pěknou kamerou, patetický epilog.... Tomu snad nebudeme říkat kvalitní film, ne? ()
Nemůžu souhlasit s názorem, že Pokoj 304 patří k "nej" filmům letošního MFF. Místy velmi líné tempo a také opakování segmentů scén, aby si divák připomněl, na kterou že část mozaiky se právě dívá a kdy se děj odehrává film trochu ochudily. Přesto musím ocenit velmi dobře vybudovanou atmosféru (společně s hudbou Jocelyn Pook - známou také hudebním doprovodem jiného "hotelového snímku" Room in Rome od J. Medema), ne nezajímavé postavy a velmi dobré herecké výkony. Zajímavý snímek, ale jednou mi stačil. ()
Přicházíme, odcházíme, nevpouštíme k sobě, nepřipouštíme si to. Obrazově určitě velice podmanivé, ale obsahově a vypravěčsky tak trochu bezduché. ()
[KVIFF 2011] ()
Námět bohužel zajímavější než provedení, ale i tak sem odcházela spokojená. Občas popletený, neosobní, zdlouhavý a nedotažený, ve výsledku originální, inteligentní, dobře natočený a výborně zahraný. ()
No, nedokážu moc říci, co se mi líbilo nebo co se mi nelíbilo... Prostě mě ten film nějak upoutal a já na něj jen koukal, toť vše. Možná to bylo pěknou vizuální stránkou nebo příjemnou atmosférou. ()
Rozmýšlel jsem mezi jednou a dvěma hvězdičkami, zvlášť, když už poslední třetina vysvětlila zmatek, který vyvolalo sledování předchozích dvou třetin, už jsem se přikláněl ke druhé hvězdičce, ale pak jsem si uvědomil, že ten film byl o ničem. Tajemným výstřelem film začíná, tajemným Kosovcem, přicházejícím do hotelu to pokračuje, pak se tam míchá ta kolumbijská letuška, co si dala na dva dny pohov, sexuálně náruživá manažerka svádí svého šéfa, který je rozhodnut odejít od manželky a dvou dětí, zatímco vše sleduje jelimánek a - jak se ukáže posléze - nemocný recepční. A ovšem ten manželský párek Kosovců. Že se z těch útržek, které se navíc několikrát sehrají znovu, nakonec stane jakžtakž ucelený příběh, měl být asi uměleckým přínosem filmu, ale tady to byl úlet. ()
Film bol zvláštny. Preto 4*. ()