Bídníci

Velmi ráda bych položila tvůrcům otázku, proč něco takového natočili. Filmových adaptací Hugových Bídníků vzniklo již mnoho, jen žádná zatím nebyla tak špatná. Přijeli kolotočáři a v čele se svým principálem Jackmanem na nás zpívali. Proč? Ze sympatického divadelního muzikálu vzniklo cosi. Proč? Jediným, komu jsem věřila jeho postavu, se stal Crowe. Jackman se pustil na tenký led a pokusil se o zvládnutí role, které se dlouho bál i takový herec jako Ventura. Proč? Jackman jen ukázal, že není ani dobrý herec, ani dobrý zpěvák. Tenhle film není nudný, je zbytečný a kdybych musela vyjádřit svůj vztah k němu, řekla bych, že se ho štítím. Kéž by Hugo vstal a odpolíčkoval všechny ty Jackmany, Hoopery, Hathaway a jiné od svého románu. Odsoudila bych je na dvacet let nucených prací a hlavně doživotního zákazu číst klasiky. A nedám ani setinu hvězdičky, za totální odosobnění a zhanobení písně Slyš tu píseň zástupů by měl následovat trest smrti. (13.12.2013)

Ani kvôli kvalitným hereckým a speváckym výkonom, ani kvôli nevšednej výprave, ani kvôli vynikajúcej kamere a dobrej réžii nemôžem dať viac ako 2 body. Film by som premenovala na: Umelecký pokus o neoprávnené (či nehorázne) posvätenie Francúzskej revolúcie. Alebo by mohol mať názov: Umenie v službách klamstva, alebo aj Ako sa dá zničiť príbeh jednou opovážlivou záverečnou scénou. Ani samotný Hugo to tak neprestrelil. Som sklamaná... Tie dva body sú až-až! (05.02.2013)

Muzikály nejsou můj šálek čaje a i k tomuto musím být krutý. První půlhodinu jsem uvažoval, že to vypnu – měl jsem problém si zvyknout na zpěv (to se časem poddalo) a hlavně některé nerýmované násilně zpívané dialogy, které byly zpívané jen proto, že jde o muzikál (to mi vadilo celý film). Kdybych měl vyzdvihnout pozitiva – moc se mi líbila ústřední melodie a ve střední pasáži mě chytnul děj; ale byllo až moc okamžiků, které jsem měl chuť přetočit, pasáž na hradbách byla nuda. # [viděno: TV, 5.1] # příběh 5 | hudba 7 | humor 0 | akce 2 | napětí 1 | pustil bych si znovu 3 (09.03.2013)

Tímto se omlouvám panu Sweeney Toddovi, holiči z Fleet Street, jelikož jsem hrubě nedocenila jeho kvalitu, melodičnost písní a pěvecké umění vystupujících herců - neprodleně přihodím hvězdičku a budu tento film do konce svých dnů velebit. To "Bídníci" mi otevřeli oči, bída a utrpení z jejich zpěvu! Doufám, že už nikdy v životě neuslyším Wolverina a Gladiátora při pokusech o pěvecké kreace. Ale ne, tohle není k těmto pánům hercům fér: především nechápu, proč musela být zhudebněna prakticky každá blbá věta, ať už byla melodie sebehnusnější a slova do ní vůbec nepasovala. To se pak není co divit, když polovina zúčastněných zní, jako když kocourovi přišlápnete kulky. Být tohle další obyčejnou MLUVENOU verzí "Bídníků", budu si blahem pomlaskávat (jen nad pár nehezkými tlamami decentně ublinknu) a bouchnu tomu štempl se čtyřmi hvězdičkami. Francouzské revoluci navzdory. Nicméně ty operní árie nejen nudily k posrání (kamera úporně fixovala ksichty a nic se nedělo), ale navíc se mi v sebeobraně srolovaly boltce, kladívka vzteky prorazila bubínky a kovadlinky se v agónii oběsily na zoufalých třmíncích. Už nikdy více a teď si jdu pro uklidnění pustit třeba Nirvanu. 40% za obstojné kulisy a poměrně lahůdkové obsazení. (28.06.2013)

Nové tisíciletí vyplivlo tři kvalitní muzikály – Moulin Rouge, Tanec v temnotách a Mrtvou nevěstu Tima Burtona. Jako čtvrtí do party se teď můžou směle hlásit Bídníci. Nabídnou hned několik vrcholů, výborné kostýmy, výpravu, kameru a pochopitelně hudbu a herecké výkony. Svár galejníka Jeana Valjeana, který pyká za krádež chleba a prefekta Javerta, který až slepě dodržuje zákon, se klene přes několik dekád, postavy kolem umírají, setkávají se, zamilovávají, bojují za změny. Tuhle filmovou trvalku holt každý zná, nutno podotknout, že odvážné rozhodnutí Toma Hoopera dokonale rozdělilo diváckou obec. Bídníci totiž spolknou divákových 157 minut a prakticky permanentně se v nich zpívá (jen tu a tam někdo něco špitne bokem). Zpívá se tehdy, když si otec čte vyznání určené dceři, zpívá se, když hlavní postava stojí proti svému soku, zpívají revolucionáři na vrcholu barikády, zpívá manželský pár věčných lapků. Hooper se prostě nadobro oddal divadelní verzi, hodil do kouta drive a střihovou nápaditost muzikálů á la Moulin Rouge, přesto jsou Bídníci smutnou a drsnou výpovědí, ve které se nezapomíná na emoce. Tvůrci navíc dodají vymazlené průlety napříč Paříží, bojovou vřavou nebo úvodní nájezd na galejníky. I když jsem se i já občas modlil za pár minut mluveného slova a nutno uznat, že muzikálovým číslům chybí invence, na nabídnutou látku jsem si velmi rychle zvykl (i když ukrojit ve střižně minimálně dvacet minut, nic by se nedělo). Kamera tu postává v bezprostřední blízkosti ušlechtilých hrdinů, vše se poddává hereckému projevu a inscenačním potřebám. Hooper se navíc rozhodl zaznamenávat veškerý zpěv přímo na place!! Když pak při slavném hitu I Dreamed a Dream kamera v dlouhém záběru neuhne z utrápeného obličeje (směle si jdoucí pro Oscara) Anne Hathaway, která klesá do nejhlubšího životního bahna, její nalomený hlas musí nalomit i samotného diváka. (02.02.2013)