Hlavní postavou dokumentu mladé švédské režisérky Martiny Carlstedtové je důchodce Claes Swandberg. Jeho největším přáním je vypravit se do nedalekého kina. Co když ale bude pršet nebo mu nebude ladit svetr ke košili? Raději tedy zůstane v bezpečí svého domova a zapne televizi. V totální izolaci svého osamělého života si totiž Claes vytvořil z ničím neopodstatněných obav z překročení prahu svého naklizeného bytu vnitřní žalář. Filmově minimalistický portrét nesmírně citlivě zachycuje Claesův život a ukazuje, co s člověkem dokáže udělat samota. (MFF Karlovy Vary)
Tento dokument je záznamem života jednoho zvláštního asociála, který aniž by prozrazoval cokoli z jeho minulosti, tak je úžasným psychologickým rozborem s obecným přesahem, týkající se obav z vnějšího světa. Martina Carlstedt dokázala, že je možné filmem pomáhat.(9.7.2011)
[KVIFF 2011] Základem dobrého dokumentu je nalézt zajímavé téma. Důchodce Claes a jeho problém jsou zajímaví velmi. Myslím, že na filmu je hodně znát, že režisérka studovala psychologii.(4.7.2011)