Myslím, že prší (festivalový název)
-
I Think It's Raining
Drama / Hudební / Romantický
USA, 2011, 92 min
Režie:
Joshua MooreHrají:
Alexandra Clayton, Andrew Dulman, Beth BemisPlakáty
Obsah
-
Renata je dívka, s níž je nebezpečné být a která dokáže být hrozbou i pro sebe samu. Je jí nejlépe, když se nemusí kontrolovat a někdo na její spontánní nápady reaguje. Zdá se, že by potřebovala pomoc, svým chováním ji však přivolá jen sotva. Dříve nebo později své blízké zákonitě odradí přílišnou nevázaností i tendencí lhát. A tak se potlouká po San Francisku, aniž by někam mířila či něco vědomě hledala. Ve filmu nejde o dramatický děj, ale o dojem naprosté autenticity a možnost přistoupit do intimní blízkosti postavy, která je představována se všemi nedostatky, podobně jako hrdinové ve filmech Johna Cassavetese. Přes veškerou zasněnost v díle nalezneme rovněž neopominutelné stopy neklidu. Ten dokazuje, že i svoboda může skličovat a možnost rozletu nutně neznačí štěstí. Z nezakotvenosti hlavní hrdinky pramení beznaděj, ale snímek dává i důvody, abychom věřili, že se přese všechny překážky v životě neztratí. (MFF Karlovy Vary)
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
bassator
46th KVIFF 2011 - FORUM OF INDEPENDENTS - Fórum Nezávislých (I Think It's Raining / I THINK IT´S RAINING / Myslím, že prší)(15.7.2011)
-
iamek
[46. MFF KV 2011](12.9.2011)
-
Allia
Renata je dívka, která neví, co se sebou a chová se jak sobecká, sebestředná husa... Pravděpodobně v minulosti prožila něco opravdu hrozného, díky čemuž je teď psychicky labilní. Nicméně si nedovedu představit, co by to mohlo být, že ji to nutí chovat se tak, jak to ve filmu předvádí. Určitě se v životě neztratí, ale ztratí každého, kdo by ji mohl snad mít z nepochopitelných důvodů rád. Občas děláme všichni blbosti a chováme se hloupě a sobecky, takže jsem byla schopná z počátku Renatu brát, ale asi tak ve třetině filmu, kdy se opije na party jsem s ní naprosto přestala soucítit a začala mi být natolik nesympatická a nepochopitelná, že mi to otrávilo zbytek filmu, který se vlekl nekonečně dlouho. Oceňuju zajímavou kameru, která divákovi umožňuje se přiblížit k postavě opravdu blízko, ale její nesnesitelnost je právě o to víc na škodu. Nicméně styl vyprávění, které se odehrává plně jen v přítomnosti a i když tam existují narážky na minulost, zůstává jen na fantazii diváka, jak si je vysvětlí. Na zajímavosti filmu přidává i výborná hudba. Dala bych za ni půl hvězdy navíc, kdyby to šlo. Btw po skončení projekce jsem se potkala s Alexandrou Clayton, která hrála Renatu a ve skutečnosti je mnohem příjemnější než jak předvádí ve své roli... aspoň že tak :o))(8.7.2011)