Konečná uprostřed cesty
-
Halt auf freier Strecke
-
Pour lui
(Francie) -
Konečná uprostred cesty
-
Stopped on Track
Drama
Německo / Francie, 2011, 110 min
Režie:
Andreas DresenObsah
-
Drama vypráví příběh ze života čtyřicátníků. Simone a Frank se právě se dvěma dětmi nastěhovali do nového domu a v tu chvíli se dozvídají tragickou zprávu: Frank má rakovinu a je smrtelně nemocen. Tato událost zcela změní praktický chod domácnosti, vztah členů rodiny k otci a pohled na to, co je umírání, láska a sebeobětování. Režisér analyticky s citem pro detail sleduje průběh nemoci a nevšedně pohlíží na tabuizované téma - smrti a umírání. Civilní snímek zachycuje obyčejné i dramatické situace, ve kterých nechybí optimistický náboj. (oficiální text distributora) -
Čtyřicátníci Simone a Frank se zrovna zabydleli, když tu přichází nejhorší možná zpráva: Frank trpí rakovinou a jeho vyhlídky jsou tragické. Událost změní nejen praktický chod rodiny, ale i vztah jejích členů a pohled na to, co je umírání. Režisér si zde počíná jako dobrý lékař, jenž citlivě i otevřeně provádí svého pacienta procesem léčby a průběhem nemoci, kterou vystihuje v bystrých a přesných detailech. Dresenovi se tu, podobně jako v jeho jiných filmech, daří vyvážit civilnost pohledu s dramatičností. Stejně tak dokáže do nijak veselých situací nenásilně vnášet optimistického ducha, který snímek nakonec ovládne, aniž by došlo k bagatelizaci přítomné tragédie. Díky režisérovu mimořádnému nadání pro vystižení nejobyčejnějších situací sledujeme hrdiny na pouti, po níž ani v nejmenším netoužili. Dialogy vznikly na základě improvizace, které předcházel obsáhlý výzkum mezi zastánci hospiců i lidmi, jimž někdo umřel na těžkou chorobu. (MFF Karlovy Vary)
Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
Renton
46. MFF KV .. Scénář: Andreas Dresen, Cooky Ziesche .. Nejprve trochu zarážející až nudně podaný rozjezd, ovšem neskutečně rostoucí s každou minutou a nakonec až překvapivě silné a působivé dílo. Debata s producentem potěšila. ___ Musím na trénink. 90%.(2.7.2011)
-
Marigold
Zdrcující film o smrti a umírání, zdrcující ne proto, že by byl temný, bezvýchodný, útočný, ale proto, že je plný jemného humoru, přirozenosti a uměřenosti. Andreas Dresen je bez pochyby génius, neboť jeho poslední film vznikal metodou řízené improvizace a je autentičtější a intimnější než jakýkoli dokument o umírání. Z mého pohledu se jedná o zřejmě nejpůsobivější film o posledních věcech člověka, jaký jsem kdy viděl. Citlivě natočená katarze, která vrací na oči to, čemu se současná konzumní společnost posedlá povrchem a trváním tak zoufale vyhýbá. Laskavý a před ničím neuhýbající film o konci, který v mých očích letos už nic nemůže překonat.(4.7.2011)
-
FlyBoy
[MFF 2011, KV] Presne ten druh prežitku pri ktorom sa zatajuje dych a prehltá "hruška" v hrdle. Náročný, golgotský, trúchlivý. Osud spečaťený behom pár minútového (z 95%) monológu špecializovaného doktora už v úvode odtajuje to najkritickejšie a zvyšná minútáž dáva maximálny priestor na zblíženie/súcitenie s tamojšou rodinou-s ťažko chorým otcom (značne dôveryhodné vžitie sa Milana Peschela). Skrz-naskrz realistické (až hmatateľné) zobrazenie stavu bytostného dna v ktorom súperí rezignácia živená utrpením proti výdrži zabíjanej lútosťou. Bôľny plač sa miesi s poľahčujúcim úsmeškom, úkrutný boj, nádej nevysvitá, oheň zhasína, blíži sa koniec…a za oblokom sneží-Vianoce…Kruté pripomenutie, že radovať sa z každého prežitého dňa má zmysel, že nami "neriešiteľné" ťažkosti sú v porovnaní s takýmito tragédiami prachsprostým simulovaním a že cena zdravia je tá najvyššia. Ďalej nemám slov, vlastne mám: "Konečná uprostred cesty" je doslova konečná…(2.7.2011)
-
bassator
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - HORIZONS - Horizonty (Halt auf freier Strecke / STOPPED ON TRACK / Konečná uprostřed cesty) - Spiše bych řekl přesmutný dokument o umírání. Kdyby byl snímek natočen amatérskou kamerou tak bych uvěřil tomu, že to není nahrané, ale skutečnost. Tak to "Frank" precizně sehrál... - 8. 7. 2011 - kino Čas - 60%(15.7.2011)
-
Vodnářka
Tvrdě realistický snímek o postupném vyrovnávání se čtyřicátníka Franka a hlavně jeho okolí s jeho právě objeveným nádorem na mozku. Dokumentárně laděná kamera i dialogy sledují okamžik po okamžiku zhoršování Frankovy choroby, změny jeho psychiky i narůstání bolestí a zhoršování fyzických schopností. Obrovskou oporu má v rodině, před níž stojí neskutečně obtížná zkouška - pomoci manželovi a otci při pomalém bolestivém umírání. Zároveň se všichni musí naučit přijmout smrt jako součást života, která potká někoho dříve, někoho později a smířit se se všemi pocity okolo ní. U Frankova lůžka se v jeho posledních dnech střídá velké množství lidí, kteří určitým způsobem do té doby tvořili jeho svět, divák tak pomocí útržků hovorů a emocí provázejících setkání odhaluje kousek po kousku více o jeho životě. Ze syrově vyprávěného pojetí tématu běhá mráz po zádech, zároveň se však divák učí společně s hrdiny vidět smrt něco těžkého, ale přirozeného, co čeká všechny. V dnešní době, kdy je téma smrti většinou vytlačováno z našich myslí, rozhovorů, filmů a společnosti celkově, je tohle realistické drama moc příjemným překvapením.(9.7.2011)
-
Davies182
Nakonec ano. A to by mě nenapadlo, že o rakovině se dá vyprávět i s humorem. Překvapil velmi dobý herecký výkon hlavního "útrapisty"; linka s televizním alter egem se snaží divákovi vštípit umělečtější dojem na snímek, než jakým ve skutečnosti (ne)oplývá. Možná by se hodilo krácení (20 min)... Jako neobvyklé německé drama zkušeného režiséra jednoznačně výhra. [MFFKV 2011](2.7.2011)
-
Quisp
Hlavní hrdina má rakovinu. Nevyléčitelnou. Není mu moc dobře a lepší už to nebude. Emocionální teror z obou stran spektra semele každého, bez ohledu na pohlaví, věk nebo faktor drsnosti. V záblescích mile optimistický, jinak ale osudově depresivní film o tom, že smrt je součástí života, ať už se nám to líbí nebo ne. Téměř dokumentární forma navíc vše posouvá do ještě naléhavějších rovin.(27.3.2012)
-
Terva
Když začne odpočítávání vašeho života v důsledku nevyléčitelné nemoci...........................(10.10.2011)
-
Tomatáš
Silný zážitek. Brilatní střídání tragických momentů, které plynule přecházejí ve velmi vtipné až komické odlehčení děje. Téma je bohužel tak strašné a běžné zároveň, že stojí za to nezapomínat a prostě sdílet pocity. Producent filmu naznačil, že po každé natočené scéně si tvůrci dali panáka. Plně chápu a všem vřele doporočuji.(3.7.2011)
-
PogoJoe
MFF KV 2011. Úvodní scéna: doktor smutným hlasem oznámí manželskému páru, že muž má neoperovatelný tumor a zbývá mu pár měsíců života. A muž, dělník pracující u linky, který má ženu, řidičku tramvaje a dvě děti, synka a dospívající dceru, celý film umírá. Hodně smutný film, jímavý a reálně natočený. Ale já opravdu na tenhle typ filmů nejsem. Přiznám, že jsem na film šel na festivalu ve Varech jen proto, že lepší filmy už byly v tu dobu rozebrané a v anotaci se psalo něco o "černém humoru". Žádný humor, drsné a kruté sledování procesu umírání, navíc s přibývajícím časem neskutečně zdlouhavé, nudné a nic neřešící. Zkrátka čekání na to, až ten chlápek "konečně" umře. Byl to zdaleka nejhorší film, který jsem letos ve Varech viděl (z 16). A opět opakuji: nebyl špatně natočený, nechyběly mu emoce a cit a přesně a pravdivě popisoval drsnou realitu, bez příkras. Ale já tyhle filmy nerad a pokud nechcete mít dobrovolně depku, vyhněte se tomuhle snímku na sto honů!(6.7.2011)
-
janisska
O filmu se říká, že působí jako dokument - a aby ne, když "scénář" vznikal tak, jak vznikal. Při pozornějším sledování ale divákovi nemůže ujít množství slovních i vizuálních hříček, které film velmi pevně drží v určitých intencích (a mimo to film zdánlivě retardují, v druhém plánu nicméně také strukturují - rytmus beznaděje, smutného pousmání, snahy o normální fungování a zase beznaděje je neúprosný) a díky kterým film působí dokonale naplánovaně a sevřeně; místy nicméně také relativně chladně (ale i to snad kopíruje typickou zkušenost pozorování umírajícího).// SPOILER: Mám podezření, že české titulky zcela obrátily vyznění filmu. Místo "Nic si z toho nedělej" (Mach dir nichts draus) jsem totiž slyšela "Už se neprobouzej" (Wach nicht mehr auf). Tohle rozdvojení možnosti interpretace mě nicméně ohromně baví, takže se ráda udržím v nevědomosti.// Když jsem jela na film, zjistila jsem, že se v Čechách spustila plakátová (a prý i televizní) kampaň pro "zlidštění" smrti. http://www.umirani.cz/(2.4.2012)
-
salalala
Neuvěřitelná síla a naprosto famózní film, který je (myšleno v dobrém slova smyslu) fackou pro dnešního diváka. V době, kdy se o smrti moc nemluví a je to spíš společenské tabu, přijde tohle a úplně vás to roznese na kopytech. Strašlivě realistický záznam (nebýt profi kamery, fakt bych si myslel, že je to dokument) umírání mladého člověka je smutný, depresivní a beznadějný zároveň. Pochopitelně není lehké tyhle emoce najednou ustát a celkový zážitek je hodně, hodně silný. Hercům jsem věřil úplně všechno. Ve chvíli, kdy se filmový otec tulí k dceři a zoufale křičí: "Já nechci umřít", mi běhal mráz po zádech a chtělo se mi taky brečet (a že se považuju za cynika). Dresen bude zřejmě geniální, neboť zvolený přístup řízené improvizace funguje brilantně a celý výsledek ještě víc přibližuje skutečnosti (je-li to ještě vůbec možné). Možná, že objektivně ten film na plný počet není (je ale fakt, že kromě nepřirozeného střídání "amatérských" záznamů na mobil a profesionálních záběrů mi nic nevadilo), emocionálně ale rozhodně ano. A nejhorší na tom je, že nás to může postihnout všechny bez rozdílu. Smutné, ale strašně pravdivé. 95%(21.3.2012)
-
Rami
Nemůžu, opravdu nemůžu dát více hvězdiček než 2. Hlavní hrdina hraje lépe než obstojně a proti komorním dramatům taky nic nemám, ale... Dle mého názoru tu jsou filmy od toho, aby lidi bavily. Ne, aby se u nich člověk unudil k smrti. Jestli chtěl pan režisér dané téma ztvárnit natolik dokumentárně, měl raději natočit dokument se vším, co k tomu patří. Mé krédo je: "Proč chodit na filmy, které jen kopírují životní situace (a nepřidávají nic svého), když dané životní situace můžeme přímo zažívat"?? Je to jako se x hodin každý den koukat na nějaký nekonečný seriál o něčím životě a sám vůbec nežít. Prostě ztráta času, i u tak komorního tématu. Jak už tu bylo zmíněno, úvodní scéna s doktorem hodně napoví o charakteru filmu a rozhodně to není nic lichotivého.(26.5.2012)
-
štíple
ZÁŽITEK JEN PRO SILNÉ POVAHY. VÝBORNÝ FILM, ALE KDYBYCH PŘEDEM VĚDĚLA, ŽE BUDE TAK BOLESTNÝ, ASI BYCH HO DOBROVOLNĚ NEVYHLEDALA.(3.7.2011)
-
pushover
Skvěle natočený film o tom co nikdo nechce nejen natáčet, ale ani vidět (ve svém okolí), natož prožívat. Kromě silného příběhu (který prožívají lidé po celém světě) bych vyzdvihnul herecké výkony herců i neherců. Film měl podle slov režiséra ve scénáři pouze načrtnutý příběh, všechny dialogy jsou improvizované. O to realističtěji film působí. Po dlouhé době dávám 5 *.(25.3.2012)
