Eldfjall
Režie:
Rúnar RúnarssonScénář:
Rúnar RúnarssonKamera:
Sophia OlssonHudba:
Kjartan SveinssonHrají:
Theódór Júlíusson, Margrét Helga Jóhannsdóttir, Elma Lísa Gunnarsdóttir, Benedikt Erlingsson, Þorsteinn Bachmann, Katla Margrét Þorgeirsdóttir (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hlavním hrdinou křehkého příběhu celovečerního debutu islandského režiséra Rúnara Rúnarssona je sedmašedesátiletý Hannes, který právě nastoupil do důchodu. Uzavřený, nepříliš hovorný muž není zvyklý dávat najevo své city, nemá prakticky žádné přátele, svým dávno dospělým dětem se odcizil a jeho vztah s manželkou už také po letech ochladl. Tragická událost donutí Hannese přehodnotit dosavadní život a najít v sobě dlouho spící city. Citlivě napsaný scénář, suverénní režie talentovaného mladého režiséra a maximálně přesvědčivý výkon Theódóra Júlíussona v hlavní roli činí z Vulkánu jeden z nejvýraznějších filmových objevů letošního roku. Autor sám komentuje svůj přístup slovy: „Zajímají mě lidé, kteří ve svých životech došli na křižovatku. Otázky, s nimiž jsou konfrontováni, a zároveň možnosti, jež se před nimi otevírají.“ (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (16)
Velmi solidní islandský debut, který vyniká otevřeností v přístupu ke stáří a odcházení. Nevyniká ale zatím nijak zajímavým stylem. Rúnarsson je snaživý žák severské školy intimního dramatu, ale je hodně vidět, že zobrazované je často mnohem naléhavější než to, jak to islandský debutant dokáže přenést na plátno. Úniky k minimalistické melancholii hudební stopy a rámování postavy drsnou přírodou není nijak objevné, i jemnější prokreslení emocí zatím kulhá. Přesto je Vulkán zajímavým vkladem do islandské kinematorafie. ()
Staroba je hnusná. To si predstierať nemusíme. Napriek permanentnému uisťovaniu kadejakých propagandistických šarlatánov reklamujúcich produkty svojich výrobcov, samozvaných liečiteľov duší, či pisálkov do spoločenských magazínov o úžasnej, zlatožltým Slnkom nádeje zaliatej jeseni života, pod kuratelou milého opatrovníctva rodiny alebo sociálnych pracovníkov. Hlavného hrdinu prepustia z práce. Rokmi sa obrúsil do polohy večne šomrajúceho starca, ktorému sa odcudzili deti i vnuci. Manželka jeho ufrflanú hnevlivosť tiež len trpko znáša. Rozhodne sa preto so všetkým skoncovať. Lebo načo ostávať, keď všetci na neho dlabú? Čosi ho však prinúti ostať. Čosi, čo spolu s nasledujúcimi udalosťami, ktoré znamenajú pre pôvodne nasratého deda životné výzvy, s ktorých následkami sa musí vysporiadať. A ako bonus mu ostane aj čosi, čo sa dá nazvať nádejou do budúcna. Skvelý film o tom, ako niekedy musíme konať aj proti svojej vôli, aby sa niečo napravilo, skvelý film o starobe aj o tom, že na zmenu životných návykov nikdy nie je neskoro. Všetko v kulisách magickej a uhrančivo krásnej islandskej prírody. ()
Zcela neobjektivně dávám dvouhvězdí. Měl jsem za sebou už dvě náročné festivalové projekce, dva sprinty mezi kiny, dvě cesty autobusem, čtyři piva, jedný čínský nudle a naprosto žádnou cukrovou vatu. Byl jsem zpocený, unavený, nevyčůraný a potřeboval jsem podrbat na zádech. V takovou chvíli se prostě nedá koukat na film, který posouvá děj tak rychle, že den začne mít 458 hodin. Na film o dědovi, který představuje něco mezi zahořsklým Hemingwayem a amazónským mechem, o dědovi, který promluví jenom, když do něj hodíte deset korun. ()
Drsně islandsky krutý snímek o velice aktuálním tématu - stáří, nemoci a vyčerpávající péči o ty, kteří mají k uzdravení prakticky nulovou šanci. Film celé téma rozebírá z několika perspektiv, sledujeme příběh muže, který si až ke konci života uvědomuje důležitost rodiny, pohledy jeho dětí, jež jej celý život viděly jen jako bezcitného pedanta, zaměřuje se ale i na jeho sbližování Hannese s vlastním vnukem, přibližujeme se ale i k pocitům a vnímání jeho ženy trpící těžkým poškozením mozku. Vidíme důvody a snahy řešit celou situaci z různých pohledů, jen jeden z hrdinů ovšem nakonec něco podniká. Jak se s tím vyrovná on záleží zase na pohledu diváka. Deprese vás nemine, ale některá témata za ni prostě stojí. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled (Eldfjall / VOLCANO / Vulkán) - Klasicky seversky utahaný film s pár silnými momenty, jinak velká nuda... - 8. 7. 2011 - kino Richmond - Karlovy Vary - 40% ()
Jaké to je, když chcete ukázat, že už nejste tím, za koho vás poslední roky vaši nejbližší mají? A jaké to je, když jediný člověk, který ve vás viděl to dobré, a jehož cenu jste si právě uvědomili, trpí a vy mu nemůžete pomoci? Přesvědčivý, silný, emocionálně vypjatý a palčivý debut islandského režiséra. Příběh člověka, kterému až příliš pozdě pár pádně pronesených vět otevřelo oči. Rúnar Rúnarsson dlouhými záběry a detaily tváře Theódóra Júlíussona nechává diváka nahlédnout doslova pod kůži hlavní postavy. Kompozičně propracované záběry často rozdělují svět Hannese na dvě a více částí, neustálá rozpolcenost, snaha zvládnout svůj úděl a doslova "vykoupit" poslední roky nevrlosti a nevšímavosti, studené, bílé a modré barvy. Není to objevné téma, ale právě zpracování a herecký výkon hlavní postavy, které z debutu Rúnarssona dělají mistrovský kousek. ()
Seversky chladný snímek vypráví o starém nerudném muži, jehož ženu postihne silná mrtvice. Ač to nemusí být na první pohled patrné, ústředním motivem je láska, která i z těch největších morousů dokáže vydolovat citlivé nitro. Bolestný životní příběh dotvářejí působivé záběry drsné islandské krajiny a příhodná hudba. Pomalé tempo filmu plně odpovídá tématu, jímž se zabývá. (75%) ()
Poměrně pochmurné, smutné a dojemné. Avšak dávající naději na změnu, kterou přináší život. ()
Velmi citlivá záležitost. Mám slabost pro severskou kinematografii a její typické chladné, naturální a precizní provedení v překrásné přírodě a prostředí. Životní křižovatky lidí v období dospívání či naopak stáří a jejich filmové zpracování je na severu hodně přitažlivé. Mnoho zdrojů pro inspiraci a zamyšlení se. Všeho se ke mně zde dostalo vrchovatě..Btw: Parádní herecký výkon hlavního představitele. ()
IFFKV 2011 ()
[65%] [46. MFFKV 2011] ()
Lepší tři hvězdičky. Byl to ve své podstatě depresivní film, který se hodí k prostředí nevlídného severského ostrova. Starý morous odchází do důchodu, na každém se mu něco nelíbí, ale když se jednou na moři ocitne v tísni a pak potají vyslechne, co si o něm myslí rodina, začne svůj pohled na okolí přehodnocovat. A když je jeho žena postižena silnou mozkovou mrtvicí, snaží se o ni starat, jak může... To ošetřování bezmocného jsem bohudík několikrát zažil jen pasivně a sám vím, že bych těžko mohl udělat pro svého bližního to, co dělal tenhle stařík. A přesto nakonec ani on utrpení své ženy nedokázal snést. Každý by ho pochopil, třebaže u nás by zřejmě byl souzen za vraždu. Tam je ve filmu určitá mezera - k mrtvé nebyl poslán lékař k ohledání, který by musel poznat, že se jednalo o přidušení? Ale jinak herec Júliússon byl výborný. ()
Zdlouhavý začátek filmu ve mně vyvolal nepřijemná očekávání, že to bude jeden z oněch velmi nudných festivalových filmů, ale od chvíle, kdy žena hlavního hrdiny utrpěla mrtvici, jsem začál chápat atmosféru filmu a nitro starého muže. Duši drásající momenty, v nichž Hannesen slyší vzdechy bolesti, které jsou to jediné, co může jeho žena projevovat působí silně depresivně. Na konci filmu mě napadla otázka: Bylo správné ukončit trápení ženy, kterou miloval a nebo ji nechat dožívat v obrovských bolestech a odkázání na péči druhých? ()
Film mezi tři čtyři hvězdy.Za hlavního hrdinu a na můj apetit "sladší" konec.Možná kdyby skočil,snímek bude teprve silný jak noha od kulečníku.Takhle nám Hannese z mrzouta a bručouna stane milující manžel.Trochu haprovala situace syn a táta,který vždy končil tak jo,bude po mém.Trochu zrychlený pohřeb a nějaká ta otázečka proč takhle, je ve vzduchu na konci určitě.75% ()
Krásná hudba mimochodem.. ()
Film, který promlouvá k divákovi spíše méně obvyklým způsobem, což ne každému bude jistě vyhovovat. Ale právě v tom tkví jeho síla. Člověk na to ale taky musí mít potřebný klid a myšlenky a neodnést si z filmu jen to "depresivní" a pesimistické. ()