Fleurs du mal
Flowers of Evil
Obsahy(1)
Toto ambiciózní experimentální drama inovativním a strhujícím způsobem využívá syrovou energii internetu a sociálních médií, když do křehkého příběhu pařížské lásky organicky začleňuje autentické záběry z YouTube, dokumentující kruté potlačování povolebních demonstrací v Íránu v roce 2009... On: nezakořeněný mladík, zaměstnanec pařížského hotelu. Ona: vysokoškolačka z Teheránu, již úzkostliví rodiče v obavách před možným zapletením do bouřlivých událostí v zemi poslali do dalekého „města světel“. Když se Gecko a Anahita poznají, ihned to mezi nimi zajiskří. Jenže Anahitě stále cosi brání, aby se vztahu plně oddala: znepokojují ji zprávy o překotně se vyvíjející situaci v rodné zemi, jež s obsesí sleduje přes počítač a smartphone. Režisér a spoluautor scénáře David Dusa brilantním způsobem využil potenciál internetu coby narativního, strukturálního a emocionálního prostředku k výstavbě svého filmu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (9)
[MFF Karlovy Vary 2011] Čekala jsem něco víc. Mnohem víc. Nadchlo mě zapojení facebooku, youtube a dalších sociálních sítí do děje, ale nakonec to tvůrci vůbec nevyužili natolik, jak mohli. Zařazení videí do filmu bylo jednoznačně pozitivní, ale čekala jsem nějaký zajímavější konec. Větší pointu, myšlenku, zápletku, cokoliv. Klasický festivalový film, který se vám sice na jednu stranu základním nápadem/zamyšlením líbí, ale postrádáte lepší příběh. ()
Love story s pouhejma dvema postavama. On portyr v hotelu (stvarneny hodne naturalisticky, nehercem), ona mlada iranka co se prave v jeho hotelu ubytovava (tady uz herecka, sice ne tak bezprostredni jako On, ale jako fakt kus). Byl by to tuctovej pribeh, kdyby nebyl doplnovan sledovanim aktualnich / realnych videi na YouTube z te doby (volby v Iranu spojene s rozsahlymi nepokoji) a 'vymenou informaci' pres Twitter. Zajimavej napad, navic paradne zrealizovanej. ()
Zdánlivě banální romance mezi muslimským mladíkem, v jehož podání je i cesta do práce parkourovou podívanou, a íránskou studentkou, kterou rodina poslala do bezpečí v době demonstrací v ulicích Teheránu. Jejich pařížská romance je zcela současná, takže v jejich životech hrají značnou roli i služby jako YouTube, Twitter, FaceBook, Google, Wikipedia a další. A právě zařazení desítek YouTube videí do samotného filmu, dává snímku hloubku. Hlavně proto, že pocházejí od demonstrantů z Íránu. Režisér občas stírá kvalitativní hranice a některé záběry z Paříže vypadají také jako natáčené na mobil. Zdaleka neposledním kladem filmu je, že ta Íránka je opravdu velice krásná. ()
MFF KV 2011. Ústřední dvojice prostě skvělá - nejlepší apekt filmu z mého pohledu. Rachidovy neustálé pohybové variace mě vyloženě bavily a Aliciin úsměv, optimismus a charizma mě zasáhly taktéž. Film se rozjel nadmíru nadějně, postupem času ale jaksi ustrnul. Ne že by se rapidně zhoršil, ale jako by už neměl dále co říct, tak zkrátka doplul bez nějaké větší gradace a inovace do konce. Přesto - jsem rád, že jsem ho viděl. ()
Hnus. Nesouhlasím s obsahem, já viděl jen flakáče jak kouří trávu, kradou, mlátěj lidi a dělaj hovno a ve finále hážou na poldy vše co maj po ruce. Ten příběh dostane smysl až v poslední fázi, kdy si myslím, že zcela otec nikoli policie, ale obecně to, že se určitě čtvrti zemí v Evropy mění v místa kde už dávno neplatí zákony je dost smutná věc a házet všechno na policii, je to nejjednodušší co může být. Škoda, že se někdo nezabývá taky tím, jak je asi obětem lidskýho póvlu, který pro krádež chlastu je schopen někoho málem umlátit k smrti, ale pomalu se nesmí ani potrestat, kvůli jeho právům. Skvělá kamera dodala depresi ve velkým. ()
Galerie (3)
Photo © MFF Karlovy Vary 2011
Reklama