Dva mladí herci Olimpia a Edi se potkají v irské hospodě v centru Bukurešti a začnou zkoušet svůj nový film. Zatímco prozkoumávají své charaktery a probírají svá přání ohledně konce filmu, objeví sami sebe a komplikované pocity, které právě zažívají. (MFF Karlovy Vary)
Hlavní herec mi připomínal mladého Kevina Klina a celý film pak něco mezi Věrnou kopií (uvedenou loni ve Varech) a Ztracenem v překladu. A snad je to i tím, že všechny tři zmíněné mám více než ráda, pro mě Sedmá verze představuje zatím jeden z nejhezčích filmů letošního festivalu. Mně zkrátka tyhle lehce optimistické, lehce melancholické, lehce vtipné a lehce dramatické (nade vše však lidské) filmy o dvou postavách, které se potkaly ve správnou chvíli a kde se se stírá rozdíl mezi realitou a fikcí, více než sednou. [MFF Karlovy Vary 2011](2.7.2011)
Tenhle snímek je vydařený, jen díky dvoum naprosto nudným krátkometrážním filmům, které na MFFKV tomuto předcházeli se mi podařilo při tomto filmu usnout a 1/3 mi unikla, ale z toho co jsem viděl to má naprosto dokonalou myšlenku a děj se "vyměňuje" tak jemně a chvíli vám tak trvá než si všimnete jestli jde o hru nebo běžný život. 80%.(14.7.2011)
Propojení reality/filmařské reality a scén z natáčeného filmu jako by křičelo "Americká noc!". Bohužel neupřímný smích hlavní herečky mě znovu a znovu přesvědčoval o tom, že ani jedna z verzí zachycených na plátně není "reálná". Jednotlivé přechody někdy působily příliš odděleně, pár scén nepodstatně a zpočátku výborný nápad začal ztrácet dech.(8.7.2011)