Obsah
-
Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.
Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku". (oficiální text distributora)
Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.Komentáře uživatelů k filmu (67)
-
Houdini
NFR 2001, Oscar 4 : Výprava, Kostýmy, Střih, Hudba - A + 5 nominací : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Roy Scheider, Kamera, Scénář. .. . . . . . . . Zlatá Palma(22.3.2004)
-
Lima
Velmi osobní zpověď Boba Fosse, který zde prorocky předpověděl svoji předčasnou smrt. Na smrt se můžu vykašlat, život je krátký, na odpočinek není čas, protože SHOW MUST GO ON. Takhle nějak to asi Fosse viděl a Roy Scheider znamenitě zahrál.(11.5.2003)
-
Tsunami_X
Popření tradičního muzikálu geniální muzikálovou sondou do spletitosti tvůrčího procesu, lidské slabosti a marnivosti, podvědomí a zpovědi velkého muže. Nepopsatelná a krásná deprese místo pozitivistické a duhové rozjuchanosti, která je bravurně zrežírovaná a ještě lépe sestříhaná. Jízda...(7.5.2005)
-
Isherwood
Bolestivé umírání za doprovodu strhující hudby, která nakopává, naaranžované v mistrovské choreografii, jež bere dech, a v životním partu Roye Scheidera, který jako by nehrál, ale opravdu umíral. Kamera čaruje, střih koketuje s geniálnem a celek se leskne tak nádherně, jak to jenom 70-tá léta ve filmu uměla. Muzikál, reflexe doby, biografie… dvě hodiny marnotratného žánrového rozpětí, které však neošizeně povypráví o všem, aby nakonec milosrdně vstoupilo do náruče přívětivé paní Smrti.(13.5.2007)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $37,823,676║Tržby Celosvetovo $-║(22.11.2008)
-
Oskar
Čekal jsem leccos, ale koncentrovanou celuloidovou depresi ne. Kromě toho to není muzikál, jak se všude píše. Hudba hraje ve filmu důležitou roli, ale opravdu jen jako součást profese Roye Scheidera, který si zatlouká jeden hřebíček do rakve za druhým a čím dál víc připomíná zmačkanou krabičku od cigaret. Narůstající stopáž filmu odtikává současně jako odpočet hrdinova života, opravdu depresivní, připravte se na to. Mou hitparádu ikonoklastických filmů o šoubyznysu nadále povede Sunset Blvd., ale All That Jazz je v závěsu. 80%(22.6.2006)
-
mysicka
úchvatný muzikál o ne/umírání...(27.2.2007)
-
berg.12
Bob Fosse se tímto u mě, spolu s "Kabaretem", zařazuje mezi nejoriginálnější muzikálové režiséry. Sice jsem svými životními natož hudebními postoji někde trochu jinde, ale ten muzikál má neskutečnou filmovou sílu. Muzikál, který je více o tanci než hudbě a jehož setkání se smrtí patří mezi ty filmově nejpůsobivější, co znám.(23.2.2007)
-
Rogue
Boření muzikálových konvencí v sedmdesátkovém depresivně halucinogením stylu. Nejlepší nemuzikálový muzikál s dokonalým Royem Scheiderem v roli Boba Fosse.(14.7.2009)
-
Eddard
Během sledování tohohle filmu mě častokrát napadlo, jak moc se Bobovi líbila Allenova Annie Hall (natočená dva roky před tím), jestli si náhodou neřekl, že semiautobiografické filmy jsou zrovna v módě... Nevím taky nakolik je Bob předobrazem Joea, ale jedno můžu říct jistě - Bob Fosse natočil a napsal film, na který se nezapomíná a který se vedle výše nádhery nemá za co stydět. Roy Scheider, který mě neskutečně štval v Čelistech tady předvádí zdrcující herecký koncert. Jeho režisér Joe je děvkař, alkoholik,workoholik, místo snídaně pije amfetaminy a kouří doslova jednu za druhou, především je ale všeobecně uznávaný divadelní a filmový režisér a choreograf. Syžet snímku sleduje přípravu a natáčení jeho poslední hry, ve které Joeův organismus už mele z posledního a během které si musí srovnat účty se svou přítelkyní, bývalou manželkou a především se svou dcerou... nemá moc času, smrt čeká. Muzikálové čísla jsou bezvadná, metaforická linie bilancování života se Smrtí (,která je ztělesněna nádhernou dívkou) je úsměvně dojemná, mistrovský kousek, jak mezi muzikály, tak i velkými filmy historie obecně. 100%(18.6.2006)
-
Amarcord_1
75% - Velmi působivý muzikál o jednom velkém odchodu. Výborný Roy Scheider, spoustu filmařské originality a na taneční čísla se dobře kouká. Kdybych měl lepší vztah k hudbě v tomto filmu, asi bych hodnotil plným počtem.(18.12.2005)
-
Fabienne
Ironicky nemilosrdný pohled na tolik oslavovaný život na prknech, která znamenají svět. Muzikálová čísla se odehrávají většinou během tvrdého zkoušení - bez pozlátka, bez kostýmů, bez publika... Fosse bortí mnoho žánrových konvencí - mizí muzikálová oddychovost a bezproblémovost. Jediné, co filmu vytýkám, je absence chytlavých písní, opravdových "pecek", což považuji za základní kámen muzikálu. Navíc se mi moc nelíbí kostýmy a líčení, které napovídají, že film vznikl na konci sedmdesátých let, což pro mě není zrovna doba vkusu. Strhl mě až hořký konec. Shakespeare měl pravdu: "Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci."(24.5.2006)
-
castor
Zlatou palmou v Cannes oceněný muzikál, výpravně, střihově i zvukově bohatý, který po svém karikuje svět show-businnessu. Vitální divadelní režisér a choreograf z Brodwaye v tomhle zkaženém a posedlém světě předkládá svůj příběh, který se omezuje na permanentní stres, tanečně-hudební zkoušky, drogové výstřelky, zapalování cigaret, schůzky s dospívající dcerou a několika milenkami. Až jeho srdce začne protestovat.. Velkolepě pojatý „muzikál o smrti“ je doslova tragikomicky autobiografický (uznávaný režisér Kabaretu nebo životopisného Lennyho Bob Fosse sám ležel v nemocnici po srdečním záchvatu), je dokonale výtvarně řešen a nabízí několik tanečních sekvencí, které jsou i dnes mimořádně inspirativní!! U „Čelistího“ Roye Scheidera bych takřka čekal, že během natáčení skutečně zemřel.. bravo.. Osobní, intimní dílo, bortící řadu žánrových konvencí!!(28.3.2009)
-
Mahalik
Raz, dva, tři, čtyři- parket se začíná pomalu rozsvěcet. Pět, šest, sedm, osm- přichází Roy Scheider a začíná se pomalu rozpohybovávat a k němu se přidávají ostatní tanečníci. Vše nakonec končí nádherným společným tancem, který mi právě v předchozím díle Boba Fosse, Kabaret, moc chyběl. Při závěrečných titulcích jsem dostal právě ten pocit, který jsem od sledování Chicaga nedostal v žádném muzikálu. A to nutkání vyběhnou ven na silnici a začít tančit s kolemjdoucími. Ano, Chicago u mě pořád vítězí, ale All That Jazz se může pyšnit tím co právě ono nemá. Právě TO poslání má hlavní roli. Smrtí zkrátka nic nekončí a jestli ano, tak si alespoň naposledy pořádně zatančit.. Bye, bye life!(11.11.2007)
-
Boogeyman
Svérázný, originální a velmi silný muzikál. Jak mi muzikály nejsou blízké, tak tenhle je přímo skvostný. Roy Scheider ve své životní roli exceluje, jako nikdy dřív ani potom. Písně a choreografie je také naprosto bezchybná a při závěrečném songu jsem měl slzy v očích. .....Bye bye life, bye bye happiness.....(25.3.2006)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(19.11.2009)
-
Aky
Muzkál nemusí být vždycky "lehčí žánr." Chce to ale opravdu porci talentu, aby se podařilo skloubit lehkonohost muzikálové formy a hloubku temného, myšlenkově bohatého dramatu. Ale když talent je, tak jde všechno. Taneční čísla jsou precizní a nádherná, filozofování řeže do živého a není násilné. Velmi velmi vydařené dílo.(7.12.2009)
-
Janek
Film jsem viděl snad čtyřikrát a líbí se mi to čím dál tim víc. Konstatuji, že poprvé jsem se trošku nudil, protože se nejedná o jednovrstevný film. Ale je to filmový skvost, snad nejlepší z Fossovi filmografie. Naprosto geniální Roy Scheider, když ho pozorujete s tou přirostlou cigaretou máte chuť si taky zapálit. Skvělá hudba. Prostě nejlepší muzikál, který opravdu paradoxně ani není muzikálem. 100%(5.2.2006)
-
Aidan
Existenciální muzikál. Hudební čísla jsou skvělá, ještě spíše však film ocením jako memento pro všechny workoholiky.(20.5.2006)
-
ork
For Me 87%(1.7.2009)
