Cinque giornate, Le
-
Five Days of Milan, The
Komedie / Drama / Historický
Itálie, 1973, 122 min
Režie:
Dario Argento- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
Nin
Italská revoluce z pohledu chudiny. Dario Argento se po "zvířecí trilogii" rozhodl natočit něco jiného a vykouzlil mix historického dramatu a komedie, dokonce grotesky. Sledujeme město Milán v roce 1848, kdy se místní bouřili proti rakouské nadvládě. Hlavními hrdiny jsou jednoduchý zloděj robustnější postavy a ještě jednodušší pekař menší postavy. Pro představu ten první vypadá jako Karel Heřmánek zamlada a druhý jako Petr Kotvald za... no, on vypadá pořád stejně. Každopádně tihle dva se potloukají ulicemi města (Heřmánek utekl během zmatků z vězení, Kotvaldovi vypálili pekárnu), nesnaží se bojovat, jen všechny ty nepokoje kolem nějak přežít. Určitě to nejsou žádní vlastenci - což je v tomto filmu spíš ctnost. Kromě ulítlých scén jako asistování při porodu a seznámení s nadrženou vdovou je tu především všudypřítomná kritika pokřivených lidských povah, kde většinou ti největší hovada jsou právě "vlastenci". Na historické snímky nijak zvlášť vysazený nejsem, ale v tomhle filmu jsem si místy opravdu užíval pohled "zevnitř". Kostýmy a výprava jsou dle mého skromného názoru na slušné úrovni a Argento kromě zajímavých pohledů kamer taky sem tam nekompromisně ukáže nějaké to explicitní násilí (např. Rakušáci na koních řežou mečema do lidí pod sebou). Co se týká záporů, tak ten největší je celkově zbytečná roztahanost. Ve filmu je spousta fajn scén (třeba jedna z nezapomenutelných scén je sledování rozhovoru různých sort lidí zpod stolu, takže vidíme jen nohy - a i to nám k dokreslení jejich charakterů bohatě stačí), ale i tak se film neskutečně táhne, čemuž ještě nahrává zbytečně dlouhá stopáž. Mimochodem v tuhle chvíli jediný komentář na imdb kritizuje herecké výkony, zvlášť hlavního představitele. Heřmánek, jak jsem se dočetl, je v Itálii velká hvězda, oblíbený herec a jeden z nejpopulárnějších italských zpěváků... A mně se jeho herectví líbilo hodně, parádně předváděl toho jednoduchého primitva, který i on ve svém mozečku tuší, že ta revoluce není ani zdaleka černobílá. A to je hlavní myšlenka filmu. Pěknej film. (6/10)(29.6.2010)