poster

Teď a tady

  • Velká Británie

    Now Is Good

Drama / Romantický

Velká Británie, 2012, 103 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • emma53
    ***

    Nemůžu si pomoct, ale můj dojem jedné z prvotin Ola Parkera byl trochu vlažný. Po absolvování už několikátého filmu s umírající tématikou jsem se neubránila mírnému srovnávání. Dakota Fanning je určitě výborná, ale tady se do toho položila na moje gusto až moc, prostě příliš hrála a bylo to vidět. Nepřirozenost celého příběhu byla určitě ve zbytečné vyhrocenosti, vyumělkovanosti, velkého množství patetických, těžko uvěřitelných chvil a tak se stalo, že ve výsledku mně to tak trochu emotivně minulo. Ani Adam nebyl tou nejlepší volbou nejen po herecké stránce, kde mě moc nepřesvědčil, ale myslím, že pro partnera Dakoty by se hodil méně playboyovský typ. Když namátkou vzpomenu třeba na Vtip s Emmou Thompson, tak je mi to líto, ale výš dnes nemůžu jít. 70%(23.1.2013)

  • Philippa
    ***

    Sorry, ale pro mne tu jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním rozhodně nevybalancovali. Kde kurňa byla třeba altetrnatvní léčba? Nebo mi chcete říct, že existuje někdo jako byla Tessa, kdo nemá pud sebezáchovy?Snad ano, ale podle mého názoru to není člověk náturou jako byla ona. Takže jsem tu bulela skoro půlku filmu, ale nakonec jsem vlastně byla naštvaná co si vůbec tvůrci myslí.A jelikož jsem se dívala včera večer, šla jsem ráno do práce s pěkně opuchlým obličejem a za to mi to vůbec nestálo!(19.1.2015)

  • kajda.l
    **

    Ken a Barbie s rakem. Rakovinotvorné. Doslova! Rok poté, co mi nabroušené ostří vrazila do zad NEKLIDná Mia Wasikovská, se prakticky totožná věc povedla, téměř nachlup stejně sestřihané další mé oblíbené mladé herečce Dakotě Fanning. A já se ptám: "Holky proč??" Scénář na přestlamu.. Retardovaní si popláčou.(23.1.2013)

  • Radek99
    *****

    Krásný těžký film. Kdy skutečně žijeme? Kdy jsme skutečně šťastní? V těch několika momentech, když se vznášíme v prostoru nad obřím větrákem a zažíváme pocit létání, když po soumraku sedíme na břehu moře a pozorujeme hvězdy a samozřejmě v těch několika chvílích, kdy uvnitř mozku probíhá ta vzácná chemická reakce signalizující pocit lásky. Zbytek života vlastně jen odžíváme a dožíváme. Režisér Ol Parker natočil čistý film, ten z onoho druhu divácky tak vděčné tématiky zobrazení posledního úseku člověka s ortelem nevyléčitelné choroby. Spojení dramatu a romantiky je časté a funguje, pokud si tvůrci ubalancují jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním, což se v tomto případě povedlo skvěle, za pomoci zcela britských ingrediencí, tedy sarkasmu a černého humoru. Ol Parker je zjevně fascinován tématem, které jsou spojeny s konečností člověka, už v předchozím snímku Báječný hotel Marigold popisoval svět seniorů a jejich posledních přání, stejně jako nyní popisuje svět člověka, který ví, že smrt je blízko a chce ten krátký vymezený čas prožít naplno. Chce z něho vypustit ty momenty, kdy skutečně nežije, které vlastně nemají smysl. Teď a tady je lidský a neobyčejně procítěný film a možná ani není nejlepší z té dlouhé řady, co se rok co rok točí, ovšem emoce, které ve mne vzedmul, rozhodně měly smysl, ty necelé dvě hodiny jsem spolu s Tess opravdu žil...(29.4.2014)

  • PauloZ
    ***

    Nezpochybňuju vážnost a sílu tématu. Nicméně na mě to působilo všechno do jisté míry dost vyumělkovaně a vykonstruovaně pro teenagery. Moc emocí, moc klišé a ve výsledku moc průměrné. Finiš mě nechal absolutně chladným a to by se u tohohle filmu stát nemělo.(19.5.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace