Dům rodu Saúdů (festivalový název)

Saúdská Arábie je jedním ze sedmi zakládajících členů Ligy arabských států a patří ke klíčovým partnerům pro neislámský svět. Podle výsledků vyšetřování útoků 11. září 2001 patnáct z devatenácti osob, které se na nich podílely, pocházelo ze Saúdské Arábie. Byly členy radikální islámské organizace, jejímž vůdcem byl saúdskoarabský milionář Usáma bin Ládin. Otázkou zůstává, proč tradiční spojenci Spojených států zaútočili. Vypadá to, že ani oni, ani Američané neznají uspokojivou odpověď. Dokument Džihana el Tahrího je složen nejen z archivních záběrů, ale obsahuje i výpovědi zajímavých osobností, které spoluvytvářely dějiny Saúdskoarabského království. Skládá se tak před námi mozaika událostí, jejichž znalost a pochopení umožňují přesněji vnímat politické události po roce 2001. Navíc zde nalezneme řadu osvětlujících záběrů, jako jsou počátky kontaktů se Spojenými státy, což s sebou přineslo např. první žvýkačky, hamburgery, konzervy nebo ledničky. Jasněji vyvstanou důvody pro tamější silný konzervatismus, propojení s americkými obchodními společnostmi, jejichž náklonnost vůči Saúdské Arábii byla v jednu chvíli neuvěřitelná. Přístup režiséra je vzorově didaktický, takže sledujeme postupný vývoj, vyzbrojování teroristů a následný údiv Američanů, když se jim situace vymkla z rukou a spojenci je odmítli slepě poslouchat. Vidíme, že kořeny krize musíme hledat už v 70. letech, kdy vzniklo islamistické opoziční hnutí, z něhož vzešel Usáma bin Ládin, ale jehož existenci si královská rodina dlouho odmítala připustit. Napojení na Saddáma Husajna a další diktátory jen dokazuje, že vždy šlo v prvé řadě o peníze a moc a nebyla důležitá ani národnost, ani náboženské vyznání. Neméně zajímavou skutečností je fakt, že Spojené státy od počátku svých kontaktů se Saúdskou Arábií neplnily své sliby a závazky, o čemž svědčí výpovědi např. bývalého šéfa CIA, ale také konkrétní činy. Saúdská Arábie patří mezi arabské země s nejsilnější cenzurou a nejpřísnější variantou islámu. Je také jednou z mála zemí, kde je zakázáno natáčení filmů. Jediná zde existující produkce je určená pro televizi, i když její existenci bylo třeba vybojovat na demonstracích. - David Čeněk (Letní filmová škola)