Smrtelné lži

Richard Gere ve své bezpochyby zatím životní roli (Pretty Woman my ass!!) zachraňuje režijně jinak naprosto rutinní film. Právě díky němu vás osud a pád na držku velkého ekonomického zvířete tolik zajímá a zbytek obsazení, obzvláště skvělý Tim Roth, mu zdatně sekunduje. Jenže herci jsou tak jediné, co vás vzbudí z letargie a pomalého tempa celého filmu. A je to celkem škoda, protože Nicholas Jarecki měl k dispozici prvotřídní herce, ale také hodně obstojný scénář, z kterého se dalo rozhodně vytěžit mnohem víc. (30.04.2013)

Ani nevím proč, ale při sledování jsem si nejvíce vzpomněl na Hoblitovu Fracture, která je určitě lepší. Námět je veskrze podobný v tom že místo Goslinga se snaží tentokráte Tim Roth učinit spravedlnosti za dost a poslat za katr nechutného boháče, kterého herecky sebejistě zvládl kdo jiný než Richard Gere. Bohužel Arbitrage má až ospalý úvod a počet nečekaných zvratů a odhalení se téměř rovná 0, což je v podobném snímku docela problém. Nicméně divákovu pozornost poměrně spolehlivě udrží, protože všichni čekáme jak tohle celé vlastně nakonec dopadne. 60% (22.08.2013)

Nemám tryskáč ani limuzínu, nikoho jsem nezabil a kdybych zahodil 400 miliónů dolarů do ruských měděných dolů, tak by mi na to manželka určitě přišla a byl bych nejméně týden bez večeře. Pan Miller však tryskáč i limuzínu má a drobnosti v podobě cizí smrti či vlastní defraudace umí řešit. To zase umím ocenit já, ale na druhou stranu nemám příliš v lásce, když má pravdu ten, který si může dovolit dražšího právníka, což u mne tento snímek sráží do průměru. (03.02.2015)

Prvních dvacet minut, kdy jsem vůbec netušila, jakým směrem se Arbitrage bude vyvíjet, jsem si několikrát vzpomněla na What Just Happened?, které také líčí příběh úspěšného chlapa, jehož osobní a profesní život se zničehonic začíná rozpadat. Jenže pak nabralo Arbitrage osudový zvrat a navždy jím opustilo vody komediálního dramatu, aby se místo toho našlo někde v hlubinách charakterové studie a psychologického thrilleru. Bojím se, co to vypovídá o mém charakteru, ale Gerova inteligentního, chladnokrevného podnikatele, který potvrzuje Hobbesova slova, že lidem jde primárně o záchranu jejich vlastního života, jsem si nějakým zvláštním způsobem oblíbila a dokonce jsem si i přála, aby se mu nad všemi těmi vedlejšími postavami, které mu jdou po krku, podařilo nějak vyzrát. Arbitrage možná není nejlepší, nejvíce strhující film sezóny, naopak připomíná spíše festivalový film, kterému se nějakým způsobem podařilo obsadit do hlavních rolí známé hollywoodské tváře. Má ale takový styl a dokáže tak přesvědčivě nedělit svět na černou a bílou, že si přeju, aby podobných filmů vznikalo mnohem, mnohem více. (09.03.2013)

Tak jsem nějak pořád čekal, kdy to bude o něčem jiném, než jak milionář o štěstí přišel, a to ještě za pomoci těch nejprofláklejších berliček, a ono pořád nic. Tajuplná hudba navozovala neustále dojem, že jde o něco víc, ale nakonec hudba byla to nejlepší na celém filmu - dala mi víc než jalový příběh. Za ocenění stojí i kamera, záběry jsou výborně zakomponované, ale to je vážně asi tak vše. Navíc zlom v příběhu přichází až skoro po 30 minutách, do té doby je to stáýle jen předehra a seznamování s postavami, ale půl hodina je na entrée k takovému filmu zbytečně moc. (17.10.2012)