Druhá šance

Reálne manželské problémy okorenené troškou humoru, sympatickým hereckým duom a fungujúcim scenárom. Tematika manželských problémov po 30tich rokoch našťastie nejde cestou gerontológie, ale dláždi si cestu sviežo, intímne, citlivo, miestami aj milým vtipom. Meryl a Tommy sú výborní po všetkých stránkach. (28.01.2013)

Ještě nejsem takový bručoun jako Arnold, ale po jedenatřiceti letech manželství jím nepochybně budu. Pokud v tu chvíli přijde má milovaná s nápadem na terapii, tak si hbitě uvědomím, že párky si ohřát umím, bílé od barevného prádla ještě rozeznám, porna je plný internet a organizovat volný čas se snad také naučím. Mne zkrátka příliš nebaví odreagovávat se pohledem na snímek, který řeší problémy ze života a čekat na to až důchodci konečně spolu skočí do postele. To však neznamená, že by u mne mrzout Arnold občas nezabodoval suchým konstatováním. (13.04.2013)

,,Když žijete s někým, s kým vlastně nežijete, je možná lepší být sám...'' Tohle je komedie nekomedie. Ačkoliv jsem se párkrát nahlas zasmál, z větší části filmu mně padl smutek. Ačkoliv Meryl a Tommy jsou spolu již 31 let, krize kterou prochází může leckoho potkat již po 20 či dokonce po 10 letech. Věk tu nehraje žádnou roli. Meryl, dnes už babča v letech konečně našla roli, která jí sedla jako ulitá. Získala si jí u mně zase respekt, protože po Mámamíja a muzikálu Čarovný les jsem smutně vzpomínal na Afriku a na Madisonské mosty.... Tommy je borec a nezklamal. Ten zahraje cokolov, kdekoliv a jakkoliv - ale skvěle. Film je o stereotypu žití v manželství do kterého chtě nechtě s přibývajícími léty zapadne každý pár. Chemie a vášeň prvních let vyprchá, přijdou děti, existenční starosti, kila, kompromisy tak podstatné v prvních letech manželství už nikdo nedělá, ideály o předělání toho druhého k obrazu svému už taky vzaly za své a po odchodu dětí dům obývají sice dva manželé, avšak zcela opuštění lidé. Opuštění ne dětmi ale opuštění sami sebou.Tta samota je o to absurdnější, protože ten druhý partner je hned ve vedlejší místnosti. Nabízí se tedy možnost, skřípající a bezbarvý vtah jedoucí setrvačností vyladit u odborníka. Jenže - tohle je cesta jen jedním směrem. Při intimních výpovědích vedených lékařem před sebou manželé řeknou dávno tajené sny a křivdy. Ta otevřenost může být začátkem čehosi nového, za bílou čárou a nebo také začátkem konce, který tato čára jako poslední šrám začne odpočítávat..... Tohle byl film k zamyšlení, film ve kterém sice nebylo řečeno vše, ale ze kterého jde lecos navíc pochytit. Škoda toho amerického závěru, já bych skončil setkáním se sousedkou a jejími psy. 3 za ten intymní projev Meryl a Tommyho a další hvězdu za scénář, kteří neženetí zkrátka nemohou chápat. Celkem tedy 4 zlomené přepážky. * * * * (08.03.2015)

Intímny, decentný, slnečný aj dramatický film, samozrejme v tých najsprávnejších momentoch aj vtipný a milo romantický. Meryp Streep a Tommy Lee Jones sú úplne fantastický a okrem na smeče nahrávajúceho Carella je to vlastne ich samostatný herecký koncert. Od začiatku do konca film, ktorý má hlavu a pätu + nutnú dávku IQ&EQ. (27.01.2013)

Pro mě příjemné překvapení. Navzdory Carellovi a anotacím to vůbec není komedie a ani těch pár úsměvných momentů na tom nic nemění. Spíš je to komorní drama, které s místy odlehčeným nadhledem sleduje zoufalý pokus zachránit si život utopený v umírajícím manželství, kde ti dva žijí spolu, ale každý sám, uvězněni hluboko v každodenní rutině a neměnných rituálech. Ani jedna z hlavních postav není jednoznačně kladná, ani jedna není jediným viníkem. Každý má své chyby, které jsou následkem součtu chyb nasekaných postupně během dlouhého vztahu. Jejich cesta za změnou je hořká, bolavá a dlouhá a nevadí, že v rámci zjedoušení se vše zdánlivě točí jen kolem vyhaslého sexu. To ostatní je za ním snadno čitelné. Varovný prst vztyčený pro ty, kdo mají v plánu společné stáří a "žili spolu dokud nezemřeli." Carrela je jen lehce zaměnitelným nástrojem, který se nijak výrazně neprojeví a přenechává, což je dobře, veškerý prostor hlavní dvojici. Meryl Streepová, ale tentokrát zejména Tommy Lee Jones jsou totiž excelentní. V každé scéně, v každém záběru. Jediným rušivým prvkem, který mi po půl hodince filmu už skutečně lezl na nervy jsou otravné písničky, které režisér narval do každé chvilky, kdy nikdo nic neříká a je to možná poprvé, kdy jsem je při sledování nějakého filmu uvědomil jejich nasazení. (20.01.2013)