Ztracená brána

Cítím poněkud větší odpovědnost při psaní tohoto hodnocení než u jiných. Pan režisér totiž prohlásil, že zdejší ohlasy reflektuje... Ikdyby to byl jen vtípek, nevadí, protože budu vesměs pozitivní. Jirka Strach drží úspěšně vysokou latku svých děl. Už jen to, že jsem bez sebemenšího pocitu promarněného času věnoval 3 nedělní večery české tv tvorbě je významným plusem a u mě výjimkou. V první řadě musim pochválit námět, kterej je režisérsky dobře zvládnutej a spolu s detektivní zápletkou zaujme. Od začátku až po povedený závěr ( který by mohl nabízet i velmi zajímavé pokračovaní ). Dále velmi dobrá kamera a výběr herců - baví mě, když i do epizodních rolí jsou angažováni hodně dobří herci. Má to prostě styl! Jen tak dál... Ústřední detektivní dvojice je něco ve stylu "Mulder and Scully", ovšem odlehčenější - někdy možná až moc jednoduše na můj vkus ( židovská lakota, "vidlák" v Praze ). To je ale jen taková prkotinka, který se člověk i tak zasměje. Můj problém je, že mi úplně nesedí Aňa a ačkoliv mám rád Jirku Dvořáka, pro roli detektiva bych asi vítal někoho civilnějšího... Ovšem Rudly alias majora Kalaše už se asi nedočkám, no :-/ . Tolik jen drobná skromná vítka k jinak skvělému dílu! (24.09.2012)

Oproti Ďáblově lsti po filmařské stránce o pěkný kus dál, ale po té dějové jakoby se Ztracená brána držela při zemi. Zajímavé konspirační motivy jsou zpracované poměrně mdle a povrchně, stejně tak závěr, který je vygradovaný hodně slabě. Na druhou stranu mě ale po stránce charakterů tahle česká variace na Akta X baví. Zejména proto, že se postavy už mezi sebou nějakou tu dobu znají a "buddy" chemie díky vtipným dialogům mezi Geislerovou, Dvořákem a Trojanem fakt funguje. Stejně ale jak u Ďáblovy lsti, i tady se projevují limity české kinematografie - od kolísavé kvality hereckých výkonů, přes nezáživnou hudbu až po ne zcela věrohodný děj a úsměvnou (ne)logiku. Na televizní projekt je však Ztracená brána více než dobře koukatelný kousek. (11.12.2015)

Jiří Strach začíná být pomalu matador veřejnoprávní televizní zábavy a to na první pohled vypadá na nějakých -náct, takové to hůdě, které si ještě rádo hraje. Přistoupí-li ale divák na pravidla té jeho hry, stráví u televizní obrazovky příjemný nedělní večer, večer plný u nás v republice ještě neokoukaných kamerových filtrů, charismatických tváří a prvoplánového mystéria. Velmi sympatická mysteriózní detektivka, o to víc, že v české kinematografii nemá téměř tradici a pan režisér neměl strach projít po dosud neprošlapaných pěšinkách... (23.09.2012)

1. a 2. díl Kopance ve scénáři, typická vašíčkovská mystéria prodávaná se slevou v myšlenkovém supermarketu, místy chabé dialogy (postava rabi Töpfera slepená z anekdot), rozčilující oslí můstky a díry v logice i motivaci, které u žánrovky rozčilují. Vašíčkovy předlohy mají obecně ten problém, že se soustředí na konspirační teorie a odkazování k vnějšímu světu, zatímco uvnitř zeje jenom chaos a prázdnota doslovnosti. Ač scénář nepochází z jeho dílny, tenhle "blbštajnův" syndrom tam pořád cítím... Navíc: 70 minut trvá expozice a slepá dějová ulice (okatá), dalších 70 se vleče ospale k náznaku mystéria, které ale ve světě bulvarizovaných záhad zavání zase nějakým průšvihem "ne z tohoto světa". Strach může dělat cokoli (vést civilně herce, sem tam si vyhrát s vizuálem, držet jakýs takýs rytmus), ale detektivka, kde během prvních deseti minut vystupuje imbecil, který nepozná chlapa v drahém obleku od bezdomovce z Hlaváku a dvojice "takyokultních" detektivů, kterou povolá vyšetřovatel na základě špatně nakreslené Davidovy hvězdy, prostě může vypadat nadprůměrně opravdu jen v okresním přeboru. Ruku na srdce, tenhle žánr je tu zakletý a ztracený. 3. díl Logické díry už radši ani nebudu vypočítávat, jediné řešení je přestat ptát se, proč postavy jednají tak, jak jednají. Rozuzlení přineslo přesně to, co jsem čekal, jakousi švejkovskou verzi zednářství, v níž utajení stoupenci učení popíjejí pivo v hostincích, zatímco v odemčených domovech se jim válí insignie a bytosti z druhé strany brány se chovají jako James Bond křížený s agentem WC40. Těch pitomostí je tam moc i na novodobý Malý pitaval z velkého města. Jako mysteriózní detektivka o "středu myšlenky" (něco mezi telepatií a duchovní kontrarozvědkou) je tohle vážně praštěné chrámovým ochozem. Jen doufám, že to nebude pokračovat dílem, v němž se prostý český religionista změní na duchovního guru čtoucího myšlenky zbytku společnosti. Už takhle se mi z té pravdivě řečené lži nebo lživě řečené pravdy zatmívá před očima. Možná by z druhé strany brány bylo na čase povolat nějakého dramaturga. Třeba by se pak nějak vyřešil i filozofický problém, zda může fungovat seriózně se tvářící mystérium s poněkud fraškovitým pojetím žánru. A zda má cenu na 210 minut točit detektivku s největším počtem mylných zatčení v dějinách kriminalistiky. (05.10.2012)

Po dlouhé době koukám na TV a narazím na tento skvost...Přiznám se, je to můj styl a na českou tvorbu moc dobré...Výprava, kamera a toliko známých herců...To se dneska musí umět....Jiří Strach je moc šikovný a má cit pro film...Tak moc jsem si přál být na natáčení, klidně i runner, jen vidět tu práci:)...Myšlenka filmu taky moc zajímavá...Pro mně za pět, pro ostatní za čtyři hvězdy... (23.09.2012)