Lore

"Dieťa z teba je cítiť smrť!..." Áno, to bola tá pekelná doba, kde smrť číhala takmer na každom rohu. Príbeh rozdelenej nemeckej rodiny, nutno napísať, že i nacistickej sa nesie v pomalom tempe, porovnateľnom s tempom detskej chôdze, ktorou opustené deti prechádzajú Nemeckom rozdelenom na zóny. Dej filmu je osadený do doby, keď "Fuhrer" spáchal samovraždu, čiže koniec vojny a tesne po ňom. Je to zvláštna roadmovie, tento film. Dosť pochmúrna atmosféra a chladné farby, to sedí, ale čakal som pár dramatickejších momentov navyše, pretože film je miestami naozaj zbytočne rozvláčny. Hlavná predstaviteľka zvládla svoju rolu na výbornú, rovnako i ostatné deti, čo nie je celkom bežným javom pri práci s deťmi. K slabším štyrom hviezdam som sa priklonil iba z dôvodu, že film je svojim spôsobom originálny a celkovo mám pre vojnové príbehy slabosť. Pre bežného diváka skôr priemer. 70%. (17.09.2013)

Ďalšia nemecká pecka! Detičky z hitlerjugend putujú troskami Tretej ríše za starou mamou do Hamburgu. Nekompromisné vrhnutie vodcových ovečiek napospas následkom jeho politiky. Na hlavnej hrdinke Lore sledujeme postupný prerod zo sfanatizovanej arijskej blondýnky na človeka ochotného odstrihnúť sa od dedičstva otcov. Subjektivizujúca kamera, ktorej záujmom sú výseky reality, úzke snové zábery na dejové detaily, senzitívne snímanie okolitej prírody v neustálych preostrovačkách, explicitné zobrazenie násilia a výborná práca zo zvukom navodzujú Lorino vnímanie tesne povojnovej situácie, keď sa nemecký obyvatelia prvýkrát zhlukovali okolo verejných násteniek oblepených fotkami masových hrobov "podľudí". Originálnou dejovou premisou, vybudovaním výborných situácií a vycizelovaným scenárom, ktorý neskĺzne do známych klišé, ukazuje Shortland akým smerom by sa mal vybrať umelecký európsky film, ktorý prichádza s miliónkrát ohranou témou a s kapitolami z nárdonej histórie. Na Horiaci ker sme museli zavolať Hollandovú, keď budeme robiť druhú svetovú, tak treba namiesto Herza, Nikolaeva alebo Chlumského zavolať Cate Shortland. (21.03.2013)

Lore je přesně ten film, jenž ve mně utvrzuje přesvědčení, že každá válka je jedno velké, zbytečné svinstvo, kvůli němuž nejvíc trpí obyčejní a nevinní lidé, zvláště ženy a děti. Na procvičení němčiny bych Lore zrovna nedoporučoval, protože se tu příliš nemluví, film je tvořen řadou poeticky laděných scén, mnoho zůstává nevyřčeno a nezodpovězeno. Saskia Rosendahl je přirozeně hezká dívka, jež podává velmi slušný výkon. Zářný příklad snímku určeného do klubových kin a na festivaly. (23.05.2014)

Na poválečný film má Lore dost pomalé tempo, dlouhé záběry a místy minimum dialogů mi vůbec nevadí, ale děj této road-movie se tak posouval jen velmi pomalu. Absenci napětí se tak Cate Shortland rozhodla nahradit krásnými až artovými záběry, za sebe bych se ovšem přimlouval u těchto filmů artu ubrat a napětí přidat. Asi není dobré, že já jako divák, jsem si nedokázal za celý film, s takhle závažným tématem, vypěstovat sympatie kromě Lořiny postavy k nikomu. Postava židovského mladíka Thomase v okamžiku, kdy začínala hýbat dějem, totiž záhadně a bez vysvětlení zmizela. On vůbec celý film skončil tak nějak nejasně, zřejmě at' si ho přemýšlivější divák přebere sám. Závěrem bych sebe pochválil za trpělivost s filmem a slabší čtyři hvězdičky dávám hlavně za vynikající kameru. (08.02.2014)

Ten film se hrozně o něco snaží, tak moc, až je to protivné. A přitom to vůbec nefunguje ani jedné rovině. Hlavní hrdinka je nesympatická a k rádoby stylové (ale opět nefunkční) kameře se dá také říct pouze stanovisko z první věty. Požadovaný účinek nemá ani Richterova hudba, která se vždycky na pár vteřin s velkou pompou objeví, ale záhy stejně tak rychle zmizí, aniž by bylo jasné, proč se objevila a proč zmizela. Nemluvě o různých morálně nepřijatelných událostech, například když jeden z hrdinů zezadu kamenem zabije neškodného týpka...a navíc se souhlasem hrdinky. Nepočítá se tady ani s žádnou psychologií, jež by určovala příčinnost jednotlivých událostí, všechno je neskutečně vykonstruované a nerealistické. Vrchol bezradnosti je pak samotný závěr, který je tak tezovitý, jak to jen jde a veškerá předchozí stominutová snaha o jakože "nový pohled" jde s tímto momentem do všech pekel. Už po prvních deseti minutách film pomalu ztrácel mou pozornost, což se mi v kině nestává často a jenom to dokumentuje naprostou bezradnost celého konceptu, který se snaží o jakousi komplexní výpověď, která je potom v konečném důsledku naprosto nefunkční a neuvěřitelně umělá. Pochvala snad jenom za ten pokus, podívat se na válku trochu jinýma očima, za krásný záběr chlapce před modrýma kachličkama a za Nelu Trebs, hrající mnohem lépe než opěvovaná Saskia Rosendahl. (24.04.2013)