Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dr.horrible
    *****

    Finále prvej série, je pre mňa vrcholom kinematografie. Dokonalé(14.7.2013)

  • Petrasuvicka
    *****

    Padesátá léta byla prošpikovaná politikou, která není ani tak na pozadí seriálu, ale spíše její hlavní náplní, alespoň v první řadě, kdy lítáme od KGB do Káhiry k Suezkému průplavu a právě na pozadí politických událostí řeší jízlivý Freddie se svou bezbřehou upřímností a břitkým slovním arzenálem smrt své přítelkyně a spiknutí na dost vysokých místech. Ben se pro roli retro gentlemanů minulého století přímo narodil a jeho Freddie je zkrátka muž, který nenávidí muže, jež nenávidí ženy, hrál si s ohněm a na závěr kopl do gigantického vosího hnízda. Ačkoli se zápletka rozjíždí velice pomalu, děje se v každém díle dost věcí na to, abych se nenudila. Pozadí televizního pořadu, příprava náplně Hodiny, kterou nesmíte propásnout, vedení BBC, intriky a vztahy na pracovišti protkané slovními a intelektuálními vtípky. Romola v roli Bel, nemastné, neslané buchty, která neví, co vlastně chce, ale vždycky se kvůli tomu dokáže tvářit otráveně, vypadá jako kříženeček mezi Adele a českou Emmou Smetanou. Naproti tomu Oona, perfektní ženuška v domácnosti, typická kráska na úrovni 50.let, má jako husička u plotny zajímající se o drby z bulváru mnohem větší šmrnc, než ambiciozní kariéristka Bel. Druhá řada je bezpochyby lepší, má větší drive a jiskru a Capaldiho, který v neustálé nevědomosti jen chodí a vzdychá. Na závěr můžu jen říct - škoda, že není třetí řada, to zas BBC podělala.(5.1.2016)

  • 01Zuzana10
    ****

    James a Moneypenny s v obrovským zoskupením známych britských hercov. V živote som nevidela toľko subtle narážok a vyznaní od mužského hrdinu, často videných len divákom, ako tu. Škoda, že to nepokračuje. Vyvíjalo sa to odvážnym smerom. Poukazujúc na podplatiteľnosť a nevierohodnosť vlády a iných verejných činiteľov. Možno by to mohlo byť v tomto smere rovnako zaujímavé a nové ako Homeland. "I hate you too."(17.11.2013)

  • DaViD´82
    ****

    Tvůrci se mohou stavět na hlavu, ale přirovnání k zámořským Mad Men chtě nechtě sedí, ne že ne. Což nijak nevylučuje, že má The Hour stylem, konceptem i průběhem (a ostatně i vyústěním) mnohem blíže k jinému seriálu; a to sice ke State of Play, jejímž je stylovým padesátkovým „prequelem“. Co zarazí je, že ač jde o typ seriálu, který stojí a padá s herci (a všichni zde hrají jak z partesu) a kolektivním výkonu, tak i přesto si to Whishaw naprosto krade pro sebe. První série je přes svou pozvolnost strhující jako máloco v žánru; speciálně pak závěrečná epizoda je majstrštyk hodný glorifikace. Druhá série pak je sice neméně kvalitní, ale již není tak konzistentní. Oproti Suezské krizi z první řady se zde řeší univerzální témata (xenofobie, korupce, strach z nukleárních střel a mnohá další), ovšem snaží se to honit možná až příliš zajíců a v (ne)závěru je to poznat. Mám-li parafrázovat jednu z postav tak druhá řada „nalákala na příběh, který neodvyprávěla“. Nutno však podotknout, že vinna padá spíše na utnutí seriálu než na neschopnost tvůrců.(7.10.2013)

  • Ant
    ****

    Další konspirační seriál po Rubiconu, s kterým jsem více než spokojena. Všech šest dílů se může pochlubit hutnou atmosférou nejistých 50. let v Británii a výbornou minimalistickou hudbou. O Suezské krizi jsem doteď nic nevěděla, ale do celkové zápletky velmi dobře zapadla. Ben Whishaw si svou postavu novináře náležitě vychutnává a je radost se na něj dívat. Tak samo můžu pochválit Westa i Garai. Seriálu bych vytkla akorát hodně pomalé tempo, které zrychlí až v posledním dílu. To naštěstí neodradilo BBC od objednání 2. řady.(7.9.2011)

  • Dominic West

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace