Víla

"Podobný film": Aki Kaurismäki - Le Havre...Ta inspirace tvorbou finského režiséra je na můj vkus až příliš okatá. Příběh kouzelné víly Fiony a nočního hlídače Dominika je však o dost slabší než u Kaurismäkiho. Navíc jak už to tak u bláznivých komedií bývá, občas to autoři s humornými situacemi až přehánějí...Přesto ve filmu byla jedna povedená scéna, na kterou bych nerada zapomněla - pacienti hrají v blázinci karty a do banku místo peněz přihazují barevné pilulky nebo rovnou celá platíčka léků. Tenhle moment mě opravdu upřímně rozesmál. (25.12.2012)

Súhlasne potvrdzujem, že sa spolutvorcom a spoluscenáristom podarilo ošatiť hulotovský typ humoru do moderného sveta sužujúceho spravidla tie isté existenčné problémy a akcentované zhruba porovnateľné typy osobnosti zanietených pre svoj kúsoček piesku na zemi. Zdanlivá nepochopiteľnosť a odtrhnutie od všednej reality je skôr maskou, ktorá diváka zavedie do krajností a výšin, kedy bol film atraktívnou a zábavnou formou média. Poloprázdne exteriéry sú navrhnuté naprosto geniálnym, naliehavým spôsobom pre potreby nedialógových foriem rozprávania filmu. Sú zároveň aj ich vrcholom, pokiaľ prirátame nespočetnú originálnosť trikových kreácií. (16.11.2017)

Hodně zajímavé a netradiční. Abych nebyla hnusná, tak to vyjádřím tak, že "vrána k vráně sedá" a tím mám na mysli zevnějšek i vnitřek hlavních dvou aktérů, kteří jsou rozhodně hodně zajímavý, nejdříve jsem k nim měla spíše odpor, ale potom jsem si je oblíbila a byli mi hodně sympatičtí. Celý příběh je humorný, jelikož je to pěkná "kravina", ale co si budeme povídat, někdy je to potřeba. Rozhodně jsem se zasmála a můžu tento snímek zařadit mezi ty nadprůměrné. I když je hodně zvláštní a osobitý a řekla bych, že se nemusí líbit každému. (24.04.2012)

Dlho som premýšľal, aké slovo by najviac charakterizovalo film hlavných predstaviteľov a režisérov Doma a Fiony. Je to - netradičné. Príbeh dvoch mladých ľudí je vo všetkých smeroch netradičný. Samotným nápadom vytvoriť podivnú koláž komiky a tragiky, gymnasticko-tanečných kreácií a svojského pohľadu na lásku a šťastie, ale aj spracovaním, kde sa striedali veľmi veľké celky na budovy s detailnými zábermi a kde mi napokon všetko pripomínalo nežný hulotovský štýl. Nápaditosť súčasnej francúzskej kinematografie mi vyráža dych a je bezpochyby tou najlepšou alternatívou k americkej. (17.03.2012)

Příjemně ujetá a střelená komedie, kdy jsem si celou dobu říkal, že takhle by vypadaly filmy Aki Kaurismäkiho, kdyby je točil s bláznivým humorem. Časem se příběh začne táhnout a vtipy poněkud opakovat, chtělo to kratší stopáž, ale potěší, pobaví. Nic víc, nic míň, jenže o kolika současných filmech se tohle dá říct? (21.06.2012)