Víla

"Víla" je moje první setkání s trojicí Dominique Abel, Fiona Gordon a Bruno Romy a musím říct, že to bylo velmi milé setkání. Věděl jsem, do čeho jdu, o to více mě jejich film zajímal. Propojení tance, divadla a filmu s příměsí klasických filmových triků a hlavně grotesky. Neskutečná směs, která by podle všeho měla fungovat jenom pro artová kina, ale tohle není film pouze pro ty, kteří mají otevřené hlavy, jak často rádi někteří recenzenti říkají, ale naopak, dle mého názoru je to snímek, který je určený pro všechny, protože každý si v něm může něco najít. Kromě toho, že jsem zde zase po delší době slyšel krásnou francouzštinu, kterou jsem se nesnášel učit, dostal jsem další dávku imaginace, hravosti a vizuální i lidské krásy. Dom a Fiona možná nejsou nejkrásnější na světě, ale to, jak se k sobě postavy chovají, to je něco nádherného. Film se zdá strašně jednoduchý, ale o to jde. Proč by měl být komplikovaný? On život je sám dost komplikovaný a situace, do kterých se dostanou hrdinové, rozhodně nejsou vždy snadné. Pokud vám nevadí groteska, ale pokud oceníte i jiný styl humoru než pouze konverzační, "Víla" je film pro vás. Myslím si, že každý v ní může něco najít. Já jsem se u snímku smál nahlas, a to se mi většinou nestává, alespoň ne ve chvíli, kdy se na filmy dívám sám. Opravdu jsem byl ze snímku nadšený. Pozitivní a krásný zážitek. Jako kdyby nic skutečně špatného nemělo existovat. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/warrior-x-ms-1-sibir-5x-rychle-zbesile.html (25.02.2013)

Mám v úctě snad všechny francouzské komedie, které jsem viděl a ani tato není výjimkou. Není to typický natočený film, spíše je dost avantgardní, ale vůbec mi to nevadí. Několikrát jsem se od srdce zasmál. Bohužel jsem, ale také našel dost hluchých míst, které zapříčiní, že tento snímek podruhé vidět nemusím. Takže proto jenom slabší čtyři hvězdičky. 70% (21.06.2012)

"Podobný film": Aki Kaurismäki - Le Havre...Ta inspirace tvorbou finského režiséra je na můj vkus až příliš okatá. Příběh kouzelné víly Fiony a nočního hlídače Dominika je však o dost slabší než u Kaurismäkiho. Navíc jak už to tak u bláznivých komedií bývá, občas to autoři s humornými situacemi až přehánějí...Přesto ve filmu byla jedna povedená scéna, na kterou bych nerada zapomněla - pacienti hrají v blázinci karty a do banku místo peněz přihazují barevné pilulky nebo rovnou celá platíčka léků. Tenhle moment mě opravdu upřímně rozesmál. (25.12.2012)

Příjemně ujetá a střelená komedie, kdy jsem si celou dobu říkal, že takhle by vypadaly filmy Aki Kaurismäkiho, kdyby je točil s bláznivým humorem. Časem se příběh začne táhnout a vtipy poněkud opakovat, chtělo to kratší stopáž, ale potěší, pobaví. Nic víc, nic míň, jenže o kolika současných filmech se tohle dá říct? (21.06.2012)

Súhlasne potvrdzujem, že sa spolutvorcom a spoluscenáristom podarilo ošatiť hulotovský typ humoru do moderného sveta sužujúceho spravidla tie isté existenčné problémy a akcentované zhruba porovnateľné typy osobnosti zanietených pre svoj kúsoček piesku na zemi. Zdanlivá nepochopiteľnosť a odtrhnutie od všednej reality je skôr maskou, ktorá diváka zavedie do krajností a výšin, kedy bol film atraktívnou a zábavnou formou média. Poloprázdne exteriéry sú navrhnuté naprosto geniálnym, naliehavým spôsobom pre potreby nedialógových foriem rozprávania filmu. Sú zároveň aj ich vrcholom, pokiaľ prirátame nespočetnú originálnosť trikových kreácií. (16.11.2017)