Slova

Hezký film, plný inspirujících myšlenek. Tematizuje vztah reality a fikce a mimo jiné ukazuje, jak se někdy náš život může dílem náhody navždy změnit. Současně je to film, jehož umělecká výpověď podle mě balancuje kdesi hlubokými životními moudry, které mohou citlivého diváka rozlítostnit, a banálními poznatky, nad jejichž povrchností lze bezstarostně mávnout rukou. Osobně bych se opatrně přiklonil spíše k prvnímu náhledu, protože se mi nakonec tahle pohodová podívaná opravdu líbila. A to především zásluhou zajímavých postav, sympatického obsazení (z Olivie Wilde jsem šel do mdlob), a hezké kamery i hudby. Plný počet ale nedám, protože se nemohu ubránit určitému vágnímu pocitu, jako by tento film chtěl mermomocí sdělit cosi závažného, ale prostě se mu to nepodařilo. A mimochodem připomněl mi částečně jiný film Tajemné okno, a jistě by se snímků s podobným námětem dalo najít i víc. Ale co už, za sebe můžu tento film s klidným svědomím všem pouze doporučit. (18.09.2012)

Nemastná neslaná dráma, ktorá v sebe kombinuje patetickosť "červenej knižnice" so skutočne silnými scénami. Rovnako na hojdačke je to aj s hercami, od tých zlých ("mladý Irons") až po tých výborných a charizmatických (Irons) - presne uprostred je Bradley Cooper. Režiséri tiež akoby nevedeli, či chcú primárny útok na slzy alebo niečo sofistikovanejšie a prepracovanejšie. Dobre sa na to pozerá, ale je to aj dobrý film? (12.02.2013)

The Words nabízí vytříbený vizuál v podobě dokonale zabaleného, luxusního dárku, na jehož výzdobě se podílí především krásné tváře hlavního partnerského dua, Bradleyho Coopera a Zoe Saldany. K nim by se mohla směle přidat i "Thirteen" Olivia Wilde, která svým kočičím pohledem dokáže svést téměř kohokoliv:) Po herecké stránce to u mě vyhráli Jeremy Irons a J.K. Simmons (sakra, proč tomu chlapovi někdo konečně nedá nějakou pořádnou hlavní roli?:) I když The Words obsahují všechny ty podnětné filozofické rozhovory a moudra o životě, psaní a samotné existenci člověka, měla jsem pocit, že je zde i tak větší důraz kladen na onen vymazlený vizuál. Bradley je krásný chlap, ale když přišlo na scénu s pláčem, či nějaké jiné scény směřující k dramatičnosti, měla jsem často dojem, že působil lehce křečovitě a strojeně. Ale co, hereckou kariéru má v podstatě teprve před sebou a možná do určitých rolí a výkonů musí pouze dospět. Hudba Marcela Zarvose je nádherná. The Words jsou kvalitním snímkem, který kdyby trochu ubral vší té dokonalosti a prvoplánovosti a přidal o trochu více přirozenosti, byl by možná ještě lepší. (22.09.2013)

Realita a fikcia sú k sebe veľmi blízko a nikdy sa nepretnú, ale veľmi blízko sebe je aj nadšenie z filmu na jeho konci a jeho chladnejšie prijatie. Niekedy stačí jedna veta, ktorá môže byť navyše, alebo vám môže ku katarzii chýbať. Rovnako je blízko seba umenie a komercia, tie sa ale pretínajú pomerne často.Výborne scenáristicky vystavaná dráma podľa vzoru "Inception" (ale iba vonkajšou formou), ktorá sľubuje vďaka naleštenému vizuálu historickej časti a dojímavej hudbe pri rozhovoroch so starým spisovateľom silný doják na konci, jej vyznenie je ale skôr chladne artové a preto poriadne neviem, čo si o filme myslieť a prečo sa tvorcovia nepriklonili buď viac k jednému štýlu rozprávania, alebo k tomu druhému. Asi je to tým, že je každá ďalšia rovina príbehu iba prerozprávaná realita, čiže literárne skreslená a zidealizovaná. Veľmi blízko seba sú častokrát aj tri a štyri hviezdy, tento problém ale musím vyriešiť rovnako, ako nám radí Dennis Quaid a musím si jednoducho vybrať. Našťastie sa na rozdiel od neho budem môcť pozrieť do zrkadla aj s pocitom tých štyroch udelených, ku ktorým sa prikláňam vďaka niekoľkým zaujímavým myšlienkam. Úplne sa mi myšlienkovo ponoriť do filmu ale nepodarilo. (22.01.2013)

"Má chyba byla, že jsem miloval slova víc, než ženu která mě k nim inspirovala". Zajímavá a v každém případě originální podívaná. Rozhodně nic průměrného, je to něco, do čeho se buď ponoříte a nebo vás to úplně mine. Příběh napsaný, jako příběh v příběhu a mě opravdu ten ponor chvilku trval, než se objevil Clay v podání vynikajícího Jeremyho Ironse a pak už jsem jen sledovala jak se ty tři příběhové linie různě proplétají a mně vyvstávalo na mysli spousta otázek týkajících se hlavně Roryho a Claye s jejich motivy, skutky až po jejich sebedestruktivní chování. Nejintenzivněji na mě zapůsobil životní příběh Claye s např. i jeho slovy "oui - yes, byl to perfektní vztah", kdo viděl, tak ví. V žádném případě se nejedná o vysloveně odpočinkový, nebo dokonce romantický snímek. Jen mi tam scházelo víc emocí a možná ten konec mně taky dvakrát nesednul. Film, na který se ještě jednou chci určitě podívat. Jinak Brian a Lee mají docela slušně našlápnuto na kariéru výborných režisérů. (19.12.2012)