Slova

Dvěstěpatnáct příběhů narvaných do stominutové stopáže tak neefektivně, že nezbude čas ani na podprůměrnou zápletku a v podstatě se film nelineárně přesune z bodu A do bodu B, aniž by se cokoliv závažnějšího událo. Což o to, technické zpracování a temná atmosféra na úrovni hadrových pérodaktylů z Cesty do Pravěku není úplně nejhorší a při sledování příběhu z poválečné Francie jsem měl pocit, jako bych skutečně byl na židli před notebookem a koukal na film, ale ten nedodělaný scénář bez pointy a bez ničeho to celé zesyflil. (18.03.2014)

"Chtěl být spisovatelem, ale nenacházel slova." Hele to je o mně. Ovšem literární úroveň mých textů mne nekompromisně odsuzuje k tomu, že úspěchu u kritiky mohu dosáhnout pouze opsáním neznámýho díla. V tom samozřejmě Rorymu rozumím, ale jelikož se příliš často nepotloukám po pařížských bazarech, tak se mi nejeví příliš reálně možnost objevení geniálního neznámýho díla psanýho v mý mateřštině. Jenže Rory to štěstí měl, což mu zaručilo úspěch i morální dilema a mně příjemně strávenej čas u dramatu, který naštěstí bylo spíše pohodový než přehnaně dramatický. (03.05.2013)

Jednoduchý príbeh, ktorý je ale podaný a natočený naozaj kvalitne a aj to jednoduché sa Vám zdá zaujímavé. Podľa mňa Cooperova životná rola zatiaľ, Irons akonáhle vstúpil do príbehu, hneď som mala lepšiu náladu, herci v časti z minulosti naozaj presvedčiví, Wilde mám čím ďalej tým radšej ... jediný kto mi tam nesedel bol Quaid. A zase raz nádherná hudba. (20.10.2013)

Hezký film, plný inspirujících myšlenek. Tematizuje vztah reality a fikce a mimo jiné ukazuje, jak se někdy náš život může dílem náhody navždy změnit. Současně je to film, jehož umělecká výpověď podle mě balancuje kdesi hlubokými životními moudry, které mohou citlivého diváka rozlítostnit, a banálními poznatky, nad jejichž povrchností lze bezstarostně mávnout rukou. Osobně bych se opatrně přiklonil spíše k prvnímu náhledu, protože se mi nakonec tahle pohodová podívaná opravdu líbila. A to především zásluhou zajímavých postav, sympatického obsazení (z Olivie Wilde jsem šel do mdlob), a hezké kamery i hudby. Plný počet ale nedám, protože se nemohu ubránit určitému vágnímu pocitu, jako by tento film chtěl mermomocí sdělit cosi závažného, ale prostě se mu to nepodařilo. A mimochodem připomněl mi částečně jiný film Tajemné okno, a jistě by se snímků s podobným námětem dalo najít i víc. Ale co už, za sebe můžu tento film s klidným svědomím všem pouze doporučit. (18.09.2012)

Čakal som niečo medzi tromi-štyrmi hviezdami, ale veľmi rád dám plný zásah. Mám rád, keď ma film prinúti o niečom popremýšľať a toto je presne ten prípad. Je tu veľa myšlienok, ktoré sa človeku zaryjú do mozgu a dlho, dlho nepustia. Dej sa skladá z troch príbehov, ktoré sa dajú brať samostatne, alebo sa môžu spojiť do jedného veľkého. Ako, to už musí každý posúdiť sám. Vo filme odznela veta: "V určitom okamžiku si musíte vybrať medzi životem a fikciou. Často sú si veľmi blízko, ale nikdy se úplne nepretnú." Mám však taký pocit, že tu sa to na okamih podarilo a z troch príbehov sa stal jeden. Niekedy naozaj láska nestačí. To isté platí aj pre život. (26.01.2014)