Devítiocasá kočka
-
Gatto a nove code, Il
-
Cat o' Nine Tails, The
Krimi / Drama / Horor / Mysteriózní
Francie / Itálie / Západní Německo, 1971, 112 min
Režie:
Dario ArgentoHudba:
Ennio MorriconePlakáty
Obsah
-
Kriminální příběh plný vražd, krve a krásných žen. Slepec Franco Arno žije spokojený život. Vydělává si tvorbou křížovek pro noviny a stará se o svou mladou neteř Lori. Jejich idylka se mění ve chvíli, kdy Franco při procházce zaslechne podivný rozhovor dvou mužů před lékařskými laboratořemi. Zprvu mu nevěnuje příliš pozornosti, ale když druhý den zjistí, že laboratoře byly vykradeny a došlo v nich k vraždě, začne se o případ zajímat. Spolu s novinářem Carlem Giordanim se rozhodnou vypátrat nejen totožnost vraha, ale i pozadí tajemných pokusů, které v lékařském zařízení probíhají. A vraždy mezitím přibývají… (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (31)
-
T2
║Rozpočet $1milión║(27.4.2009)
-
tron
„Máš dobrú zásobu nadávok.“ – „Sedel som na cele s Arabom.“ Úplne o ničom. Giallo (taliansky slasher kombinovaný s detektívkou) skutočne nie je mojím obľúbeným hororovým pod-žánrom: dve hodiny nudné postavy nezaujímavo pátrajú po beštiálnom vrahovi, vraždy plné kečupu a smiešneho gore, blbé záverečné rozuzlenie, fádne dialógy, proste mi to nič nehovorí. Ani neviem, za čo dávam až 20%, ale asi za slepého Karla Maldena a za relatívny rešpekt voči Dariovi Argentoovi (od ktorého sa mi najviac páčila PHENOMENA a SUSPIRIA). O mačku mimochodom vôbec nejde.(28.5.2011)
-
EdaS
Není to horor ale thriller a Argento ještě neumí tak vizuálně kouzlit jako ve svém vrcholném období, ale i tak jsem se bavil moc dobře.(16.9.2009)
-
TheRaven
Na Argenta vcelku nudné a jeden z jeho horších snímků, přesto stále pěkné tři hvězdy.(16.2.2010)
-
Faustka
Všímavá i když poněkud neobvyklá trojice pátrá po bestiálním vrahovi z jejich blízkého okolí. Malá holčička Lori(na svůj věk velice bystrá a vnímavá), její slepý strýc Franco Arno, svou neteří něžně nazývaný "Koláčku", projev hlubokého citu značí, jakou oporu má jeden v druhém. A při náhodném setkání se k nim přidává všetečný novinář Carlo Giordani, který v mnohém přispěje k nalezení nebezpečného lidského parazita, skrývajícího svou pravou podstatu, pod těžko prostupným věděckým týmem, těch nejlepších ve svém oboru... jenže v každém na pohled zdravém jablku, lze najít nějakého toho červa.(23.10.2009)
-
petero
No ale toto bolo o niečo lepšie ako Argentove slávnejšie horory ktoré som mal možnosť zhliadnuť ako Suspiria či La Terza Madre. Ale to zošrotovanie obete vlakom bolo opäť na úškrn. Ja si na Daria ešte posvietim. Zdá sa že krimi mu idú lepšie ako dejovo nejasné krváky.(29.11.2009)
-
LiVentura
Nedávno vydávali i u nás, snímek splňuje kvalitativně průměr.(26.7.2009)
-
LION-MR.T
Dario Arganto se pro horor narodil. Jeho posedlost krásnými ženamy a brutalitou je zřejmá a ta nádherná kamera a světla,kterými je pověstný. Opět je tu tajemný vrah,který se vyžívá v brutáním vražděním. I zde ještě stále v Argentových začátcích jde již vidět vcítění do vrahovy povahy a duše jak třeba odklízí omráčeného strážného nebo jak hází svoji obět pod vlak a my sledujeme jak hlava naráží do mašiny a ta si jede dál. Škrcení,krev. Filmu samozřejmě nahrává hudba Ennio Morricone,ale příběh je sám o sobě skvělý. Dario Arganto na svůj čtvrtý film je skvělý. Neoplívá sice taks kvěle jak je třeba Pták s křišťálovým peřím a považuju to jen za 5 hvězdičkovou záležitost.(18.3.2008)
-
giallo
Argentův teprve druhý zářez na poli giallo-thrillerů a opět jde o trefu do "žlutého". Dario tentokrát staví příběh okolo genetického střediska, jehož členy likviduje maniakální vrah. Do cesty se vrahovi, na tento žánr nezvykle, staví tři hlavní hrdinové, kteří se ho snaží zastavit. Pravé a nefalšované giallo tak může začít...... Na "Kočce" jako i na jiných režisérových filmech je velmi dobře vidět jeho rukopis. Přičemž scéna z nádraží může bez problému konkurovat tomu nejlepšímu z Profondo Rosso. Hudební doprovod nebyl tentokrát svěřený legendárním Goblinům, jak je tomu v Dáriových pozdějších giallech, ale samotnému mistrovi Morriconemu. Bohužel, jinak vždy skvělý Enio tentokrát šáhnul do své bezedné studnice až někam na dno a vytáhnul odtamtud velice podprůměrným hudbou. Hned ústřední melodie je hluboko, ale opravdu hluboko pod jeho standardem. "Kočka" tak neplní audio-vizuální orgie, jako u jiných režisérových kousků, na druhou stranu se vytasí se skvělým koncem, u kterého jsem si vzpomněl na Fulciho Non si sevizia un paperino. A docela by mě zajímalo, kdo se u koho inspiroval. Argento tak i touto "druhotinou" potvrdil status mistra v tomto žánru, jehož pozici nemůže nikdo a nikdy ohrozit.(7.7.2009)
-
Bloody13
Argentovo druhé giallo, které přes skoro dvouhodinovou stopáž nenudí. O vraždy tu sice nejde, a už vůbec nehýří brutálností a nápaditostí, ale právě detektivní část mě tentokrát mile potěšila, což je u mě spíš raritou. Ústřední skupinka hrdinů ve složení zarputilý novinář, chytrý slepec a malá osiřelá dívka se tak často nevidí, a zde tato kombinace docela fungovala. K dobru lze přičíst i to, že jsem hledal skrytého vraha v úplně jiné postavě, což mě mile překvapilo. Použití kapky humoru je pak třešničkou na tomto pěkně propečeném "žlutém" dortu. Příjemných 60%.(1.7.2010)
-
Campbell
Ač je sice pravda že Argenta mám rád tak bohužel tohle nemám příliš v lásce, film mi přijde pomalý, nekrvavý a celkem předvídatelný, jediný co to zachraňuje je posledních 30 minut které jsou opravdu našlapané. Atmosféra se dá krájet, vyšetřování je krapet přehnané, ale film je zábava. Jen škoda že film je tak dlouhý.(24.4.2011)
-
mysiak
Tak Dario Argento vytvoril na jeho pomery netypický film..prepracovaná thriller/krimi ktorá sa čím ďalej ku koncu vyvíja a vytvára skvelú dusnú atmosféru..mne sa to celkom páčilo(3.12.2009)
-
GodComplex
Druhy kousek z Argentovy animalni trilogie, ktery ale pomerne dost klame nazvem a ani se mu nedari vyskocit z prumeru. Je zde kladen jeste vetsi duraz na krimi aspekt, nez v jeho ostatnich Giallo kouscich a pokud pominu 2 sceny, jednalo by se o temer neArgentovske dilo. I Morricone tentokrat jakoby nevedel coby a tak brousi do svych choralovych motivu pouzitych v drivejsich westernech. Plusem je pomerne zajimava a komplexni story, ale i tak je to zrejme nejslabsi ranny Argento. 5/10(30.10.2010)
-
gjjm
Za prvé, musím odvolat to, co jsem kdysi řekl, totiž že Morriconeho hudba se k argentovkám nehodí. Zde je fascinující, přesně taková, jaká má v giallu být - jemně vlezlá, depresivní, taková, že si u ní zapamatujete melodii na první poslech. Devítiocasá kočka je druhé Argentovo giallo, a rozhodně to není nějaký začátečnický film. Vynikající, umně stupňovaný a vybudovaný scénář, dokonce občas i vtipný, ovšem nedegradující horror na pouhou komedii, vizuální stylizace a skvělá kamera trochu připomínající Tenebre. Asi jedinou chybou scénáře (ale to je podobné i v dalších argentovkách, třeba v Profondo Rosso) je, že postavy občas mluví samy se sebou, což je trochu rušivé. Není to ani tak morbidní, spíš kruté (přes několik vysloveně gore scén, které ovšem Argento nenechává být, ale velmi důmyslně je rozpracovává v dalším příběhu). Snad z dosud viděných filmů v žádném nebyly morbidity využity účelněji a organičtěji. Nádherná vizuální stylizace příběhu o novinářích, kráskách, lékařských experimentech a především smrti je zcela srovnatelná s nejlepšími mistrovými díly. Jeden z nejlepších filmů, jaké Argento kdy natočil - je-li vrcholem jeho díla Trilogie matek, Devítiocasá kočka je sice kus pod ní, ale ne tak velký kus. Lituji, že jsem to viděl s anglickým dabingem. Smile, bitch, your train just slashed a man.(25.8.2009)
-
hrona
Prostřední část zvířecí trilogie. Opět se ukazuje, že Argento společně s Morriconem si dosti seděli. Každopádně asi nejslabší počin z trojce, ale i přes to napínavý, chvílemi až mrazivý.(26.1.2012)
-
cariada
Sice to má občas hororovou atmosféru, ale spíš je to jen kriminálka, kdy dva novináři (jeden slepý) pátrají po serii vražd co mají něco společného s věděckým ústavem. Vraždy mají nápad a jsou dobře natočené, ale dějově to po hodině začně nudit. Je to vše moc zdlouhavé. Poněkud bizardně působí soužití slepce "Koblížek" a jeho malé "neteře", divil bych se ,že úřady nechají výchovu dítěte slepci!!! Rozuzlení je po určité době víc než jasné a je jen otázkou času, který za tím stojí. Průměrná, ale jednou koukatelná nuda.(13.10.2009)
-
-Bomba-
No, na Daria Argenta to bylo docela slabý, rozhodně jsem očekával víc. A ani ta kočka se tam vůbec neukáže, vlastně o ní jako o zvířeti vůbec nejde, takže další nemilé překvapení. Plus je tam příšerně málo zabíjení a závěrečná pointa je, dá se říct, plonková. Sice jsem se při filmu přímo nenudil ale nemůžu hodnotit jinak, než za průměr.(21.3.2010)
-
MarekT
Na tomto v pořadí osmém viděném kousku od Argenta mě zaujaly dvě rozdílné "nej". Jedná se o nejlépe natočený film pana režiséra (což je vidět na různých střihových vychytávkách a podobně), zároveň však asi nejvíce staví na různých detektivních klišé - třeba taková Phenomena se taky opakovala, nicméně zatím snad vždy dokázal vždy přijít s něčím inovativním, tento film je spíše takovou šablonou, na druhou stranu některé žánrové prvky jsou příjemné (například krása Catherine Spaak). Stále se mu však nedá upřít cit pro krvavě vzhlížející scény - obojí škrcení či scéna na nadráží jsou atmosfericky na jedničku s hvězdičkou, napětí je taktéž standartní kvality. Zde mimochodem nacházím zatím asi nejlepší herecké výkony v rámci Argentovy tvorby, giallo sice na tuto stránku nikdy moc nedbalo, i tak je zajímavé sledovat, jak zde a ve své prvotině se snaží o jistý umělecký záběr (třeba zmíněné prostřihy). Hudba Ennia Morriconeho je povedená a do filmu zapadá, i přesto mám z ní stejný pocit jako z filmu obecně - dobře odvedená práce, jenomže jako bych ty tóny už někde slyšel... ano, skladatelé mají znatelný rukopis, a i tady to není výjimka, nicméně u nápaditostí hýřícího Morriconeho to trochu překvapuje. I přesto, že jsem viděl u Argenta mimojiné propracovanější nápady, tímto počinem vůbec nezklamal, potvrdil si své místo v mé topce a ze všech čtyřhvězdičkových filmů je tento momentálně asi mému srdci nejbližší.(31.5.2010)
-
Ještěřák
VAROVÁNÍ: TENTO KOMENTÁŘ MŮŽE BÝT ZASVINĚN MNOHO IRELEVANTNÍMI SRAČKAMI. _____ Nebudu tady veledlouze onanovat nad horkou kaší a rovnou napíšu, že tenhle film jsem si koupil výhradně kvůli poutavému jménu a vymakanému coveru. Důsledkem toho + změny bájné CSFD kostičky z červené na bledě modrou + dřívější neznalosti Francouzů jako absolutních králů klasických detektivek zapříčinily, že jsem dané DVD zašil do hromádky typu "na to se kouknu leda až se vrátí dýmějový mor", kde se na něj prášilo asi tak sto roků. Pak se, po velikém dramatu, přesunul do kupky "to be seriously watched", kde se válel nejméně dalších dvě stě let. _____ Ucamraný začátek filmu - ruku v ruce s vyloženě pakárenským a nepřesvědčivým laborkoidním prostředím - mě jenom utvrzoval v tom, že jsem s diváckým taháním DEVÍTIOCASÉ KOČKY za kinematografický ocas mohl ještě tak tři sta let počkat. Pak se ale film neuvěřitelným způsobem posadí zpátky na mísu a vesele si graduje a graduje. Stačí mu k tomu sešolichat dohromady asi dvě opravdu zapamatovatelné scény (velice naturalistická first person sight autohonička, noční výšlap na hřbitov), pinožení vraha snímané z pohledu jeho vlastních očí, celkem normální dávka duši houpající starofrancouzské krimi atmosféry, a jeden malý nosatý Karl Malden. Tedy, vyloup se z toho příjemně svébytný zážitek z (hodně) staré školy. _____ Zpětně usuzuju, že vraha lze čapnout hned v prvním momentě, kdy vleze na plátno, pomocí bizarních rychloprostřihů na oční čočku daného hajdaláka před většinou (nebo možná všemi - už nevim) bloody evenings. _____ Ve filmu jsem snad neviděl bouchačku.(21.4.2010)
-
raimi
Scéna na nástupišti je výborná.(20.3.2010)