poster

Bůh žehnej Americe

  • USA

    God Bless America

Komedie / Drama

USA, 2011, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • playboxguest
    ***

    Hláška: "Vy jste právě oddělal Chloe? Tak to je pecka!" mi perfektně objasnila, kam tenhle film směřuje. Starej chlápek znechucejnej a nasranej životem a bláznivá puberťačka, která mu sekunduje, protože je to kurva vodvaz. Nejdřív s tím přišel Super, kousek, v němž měl chlápek jasně vytyčený cíl a to pomstu zmrdovi, jenž mu ukradl ženu. Teď s tím samým (holt osvědčený koncept) přichází God bless America, v němž hlavní anti/hrdina tak čistě vytyčený cíl nemá, ale o to je jeho nepřítel větší - komerce sama. Já se první půlku filmu bavila nadmíru, scéna, v níž si Frank stěžuje kolegovi na superstar mi evokovala mě v hospě po pěti kusech, kdy sama sebe vychvaluju, že už deset let moje televize neviděla televizní příjem, protože to, co tam dneska jede, je sračka nad sračku :-) Konec se ale daleko víc vyvedl ve zmiňovaném Super, tam byl drsný, nečekaný a surový. Tady mi však střílení do bezejmeného davu vyznělo do prázdna. Přesto povedená a hlavně (doporučuju televizním producentům a hvězdičkám) zamyšleníhodná záležitost.(25.6.2012)

  • maseer2
    ***

    rozhodně zajímavý pohled na problém konzumnosti a zkaženosti současné společnosti, především pak dnešní mladé generace.. po svižné a originální první polovině, v níž je s nadhledem nastíněno elegantní "řešení" tohoto "problému" :) , ale přišla nudná a roztahaná polovina druhá, která celkový dojem z filmu dost kazí.. takže 3*(11.7.2012)

  • misterz
    ****

    Veľmi jasná, priamočiara kritika konzumnej spoločnosti. Zvolená forma je však dvojsečnou zbraňou, pretože ak si zoberieme za nástroj násilie, nič sa dlhodobo nevyrieši, len sa priloží do ohňa a taký jedinec si maximálne iba tak spravodlivo uľaví, problém tu však ostane. Chlapík vo filme vlastne nerobí nič iné, len dá voľný priechod svojmu nasraniu a otvorí si kohútik ventilácie na najvyššiu možnú mieru. Každý z nás určite aspoň raz zažil niečo také, kedy by človek dal najradšej niekomu poriadne do držky, len sa obyčajne dokážeme ovládnuť. Napríklad to s tým kinom by asi naštvalo každého :) Ale postrieľanie ľudí by bolo len dočasným riešením. Ja sa držím hesla: Na dobrých ľudí buď ešte lepší, na zlých ešte horší a na sprostých platí len švejkovina. Zatiaľ to vychádza :). Chlapík mal radšej odísť do toho Francúzska za kozičkami, ako pôvodne plánoval. 75/100(13.8.2014)

  • JFL
    *

    Před takřka dvaceti lety vyšel hrdina filmu "Volný pád" se zbraní do ulic, aby publiku ukázal svět, který ve své sociální, konzumní a kapitalistické rovině dospěl až do absurdity, z níž zdánlivě nevede jiné východisko než radikální odmítnutí. Jeho hněv a násilí směřovaly proti každodenním paradoxům konzumně a konzumentsky orientované společnosti a vyjadřovaly frustraci důvěrně známou každému člověku, jenž je součástí soukolí společnosti západního světa. Husarským kouskem filmu, ale byl fakt, že publikum se s hrdinou maximálně identifikuje, ale ve výsledku se ukáže, že hrdinova cesta za osobní spravedlností byla v zásadě jen extrémním projevem přesně toho, proti čemu bojoval. Paradoxně či vlastně příznačně, bývá poslední zmíněná rovina filmu většinou diváků, kteří "Volný pád" adorují, přehlížena či přímo tvůrcům vyčítána. Důmyslná kritika se tak navzdory svým významům obrací proti sobě a bývá obdivována právě jako ventil frustrací publika, ačkoli právě tuto touhu vykročit z řady a stát se zvěstovatelem pravdy demytizuje. Nyní zde máme sžíravě nazvaný snímek "God Bless America", jenž působí jako by ho natočil právě fanoušek "Volného pádu" pro další konformní rebely vůči konformitě. Bobcat Goldthwait se ukazuje jako sofistikovanější a sebereflexivnější osobnost než jeho známá kreace velkohubého rádoby drsňáckého pošuka Zeda z "Policejní akademie", ale současně se z filmu nelze ubránit pocitu prvoplánovosti a nedotaženosti. Na jedné straně tu tak máme zcela přesné popsání americké každodenní popkultury a jejího vlivu na tamní společnost, jenže to se odbude v podobě několikaminutového úvodu filmu a občas se připomene zase skrze hrdinovo glosování. Ve výsledku se ale film stává přesně tím, co sám kritizuje - povrchní adorací povrchních ikon přinášených popkulturou a masovými médii (jako náznak sebereflexe pak lze vnímat finále, kde postavy stvrdí svou nevyhraněnost tím, že se stanou tím, co kritizovali – on starým úředníkem s lolita komplexem a ona zpovykanou holkou toužící stanout na pódiu před televizními kamerami). Počínaje samotným vyčpělým kultem násilné revolty, který je dnes tolik zprofanovaný v popových hudebních videoklipech, a konče směšnou potřebou stvrzovat artificiální hodnoty svého cílového publika (viz sekvence dialogů o Star Treku a Alice Cooperovi, aneb hlavně, že hrdina o pár desítek minut stopáže dříve tesknil nad tím, jak si dnes už lidé nepovídají o opravdových věcech, ale jen o něčem, co viděli v bedně nebo na netu), ocitá se snímek v začarovaném kruhu. Jako had, který se kouše do ocasu, i "God Bless America" křičí proti něčemu, čím samo je: produktem povrchní kultury, kde lidé utíkají k virtuálním idolům a snům převzatým z audiovize. Zatímco u "Volného pádu" je řeč o nepochopení na straně diváků, v případě "God Bless America" se jedná o nepochopení svého protivníka a vlastní nevyhraněnost. Snímek pak vyznívá jako prvoplánová exploatace (ve smyslu filmu stvrzujícího předsudky svého cílového publika) pro elitářské publikum, jež je samozvaným arbitrem dobrého vkusu – prostě zaručený hit pro ČSFD. Jednoznačný přínos "God Bless America" nicméně spočívá v tom, že nepřímo ukazuje, jak se proměnily hodnoty oproti časům "Volného pádu". Zatímco tehdy frustrace lidí vycházela z reálných konfliktů a tlaků společnosti, dnes se vše váže na virtuální svět popkultury a multimédií. Co lidem zbývá, když i prostor eskapismu se stal nepřítelem?(15.4.2012)

  • lillien
    *****

    Jsem vážně ráda, že podobný nápady nejsou jen výplodem mého chorého mozku. I já v období nespavosti a migrén velmi barvitě sním jako tuhle Frank o tom, jak tomu debilnímu spratkovi od sousedů rozstřílím glockem s 9mm lugerem jeho pojebaný hyperaktivní nožičky, které do té podlahy nade mnou od samého rozbřesku dupou asi tak stejně hlasitě jako při bombardování Drážďan. Zbylé náboje bych ráda věnovala hlavičkám jeho primitivních rodičů, kteří si při své idiocii neuvědomují, že tím, že si uměli zašukat bez antikoncepce ještě nemají právo dělat druhým lidem ze života peklo. Rozkošná, zábavná a svými myšlenkami bohužel pravdivá road komedie o tom, jak mnohdy rozumnému člověku nezbývá, než frustraci nad blbostí a degenerací civilizace pořešit tím nejpádnějším argumentem, tedy útočnou puškou AK-47. Škoda, že ONI jsou v přesile a stojí za nimi zákon. Tím pádem je to nápad s velmi jepičím životem. Každopádně se na to dívalo s velkým zadostiučiněním, nechyběl vtip a poučení na závěr..Tedy konstatování, že nám zřejmě nezbývá, než se naučit s touhle handicapovanou generací žít, protože málokdo z nás si může dovolit postavit opanceřovaný kryt vybavený zásobami na 70 let a prostě se bez těch zmrdů a současného společenského systému obejít. Nehledě na to, že s některými z Vás, moji milí, je to tu i v téhle posrané komerční prdeli pořád ještě život o něčem..(1.7.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace