Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Big Bear
    ***

    Vrásky z lásky jsou filmem o stáří. A stáří je svině, o tom žádná. Nikdo mi to nevymluví. Netěším se na ten podzim života. Tělo pozvolna chřadne, polovinu času člověk stráví u doktora, za důchod si nic nekoupí a odchází jeden kamarád za druhým a není nic horšího než jak říká textař Horáček - škrtat jména přátel v notesu... Děsím se všech stařeckých demencí, alzheimerů, slepoty, inkontinence.... Stáří je nefér. ---- Film byl zajímavý, ale nijak výrazně nevybočoval. Nic na tom nemění ani účast nedávno zesnulých herců Jiráskové a Brzobohatého. Jen kvůli tomu sázet hvězdy nebudu. Paní Jiřinu jsem nikdy ve filmu moc nemusel vyjma skvělého hlasu pro večerníčky a tím spíše ji nemusím teď na stará kolena. (A o jejím posledním účinkování v hororru kámošky jezevce z Vysočiny ani nemluvě). Film mi přišel takový plochý. I přes vážnost tématu - Brzobohatého hledání dávné lásky a ,,great escape'' Bohdalové, mi to přišlo tak nějak málo uvěřitelné. Jakoby tvůrci vsadili na známé figury a nechali je si s tím nějak poradit jak kdo umí... Marně nás Strach oblažuje čarokrásnými průhledy do podzimních hor, podmaněnými nevtíravým klavírním doprovodem... Na komedii se u filmu moc nezasmějete a vyloženě dramatických okamžiků ve filmu také moc nehledejte. Resp. oni tam jsou, ale nefungují. - Zkrátka, přišlo mi to málo a ducha skvělého Brainstormu se už znovu vyvolat nepodařilo. Bohužel. * * *(31.1.2013)

  • Terva
    ****

    CITÁT - A víš, že jsem rád, že skoro nevidím.......... Jiřina Bohdalová, jako bývalá herečka a Josef Brzobohatý, jako profesor, jejichž cesty se ve stáří opět protnou. Příjemná hudba, dobrá kamera a velmi povedené herecké obsazení. Je radost koukat zase na tak zkušené herecké duo. CITÁT - Když jsem hrála v divadle, tak ona umejvala schody......... Svým způsobem veselý, ale i smutný příběh o stáří, zahalené trochou road-movie, humorem a pravdou, z vytříbenými dialogy. CITÁT - Jsem stará i na to, abych hrála starou.......... Musím přiznat, že jsem uronil slzu a možné ne jednu. A za tu slzu, možná ne jednu, dávám za 4****.(4.1.2015)

  • Marthos
    ****

    Jistě ne náhodou připomíná, a možná i záměrně v lecčems volně navazuje, nový Strachův film na Michálkovo úspěšné Babí léto s Vlastimilem Brodským a v některých momentech také na svěrákovské Vratné lahve; zároveň ale vytváří hmatatelný kontrast s filmy typu Pamětnice a tomu podobných, kterým chybí hloubka a smysluplný scénář. Překvapující vyzrálost mladého Marka Epsteina poskytuje v současném všeobecném úhoru této jistě ne lehké profese alespoň doutnající naději, podobně jako tomu nasvědčuje dnes již ucelená Strachova režie, byť není na poli domácí kinematografie nijak zvlášť frekventovanou osobností (od posledního celovečerního filmu jej dělí více jak sedm let). VRÁSKY jsou více než cokoli jiného melancholickou procházkou po životě dvou na první pohled nesourodých jedinců, které osud kdysi souhrou náhod na malou chvíli spojil, aby je v závěru jejich životů opět sezdal, ale činí tak formou ne právě obvyklou. Vítězící hodnotou se tu zdá být perlivý ironický humor, prostoupený především v hereckých výkonech Bohdalové i Brzobohatého. Fantastické a bezproblémové znovunavázání spolupráce po neuvěřitelných čtyřiceti letech se odehrává bez zbytečných senzací: od prvního okamžiku vzniká vyrovnaná, na stejnou strunu naladěná dvojice, jakoby mimochodem navazující tam, kde kdysi přestala, díky čemuž divák nemá téměř příležitost si uvědomit onu časovou propast mezi jejich uměleckými i osobními životy. Vedlejší role celek ničím nenarušují a vytvářejí zajímavě odstíněný kolorit (s mondénní výstředností titulní hrdinky bojující ředitelka pečovatelského ústavu vynikající Taťjany Medvecké, civilní portréty moderních rodičů Trojana a Vlasákové nebo účast věčné souputnice Bohdalové Jiřiny Jiráskové v mile osobité epizodce jedné z obyvatelek ústavu). Závěrem zbývá obligátní zjištění a zamyšlení nad tím, proč podobných filmů pro dožívající generaci našich předních umělců nevzniká více. Více důstojných a více opravdových.(21.4.2012)

  • Lima
    ****

    Nečekaně dobré. Potěšila mě velká míra neprvoplánového humoru (až na několik málo vyjímek), absence laciného sentimentu a patosu (k čemuž by téma mohlo svádět) a poměrně inteligentní Epsteinův scénář. A prosil bych Českého lva pro Bohdalku, byla vynikající a zcela zastínila všechny ostatní. Zajímavá byla také pofilmová diskuze s Epsteinem a Strachem, díky níž jsem se utvrdil v tom, že tvůrci k filmu přistupovali nezištně a s pokorou. Jiří Strach je velký sympaťák a hodný člověk, ale to už o něm vím déle. Padlo tam také zamyšlení nad tím, proč film měl malou návštěvnost. A tady bych se s tvůrci shodl, že v dnešní době krátkozrakého a nesmyslného kultu mládí je těžké film o dvou starých lidech prodat a že úcta ke stáří je v naší společnosti obecně na dost nízké úrovni. Ten samý problém byl i u Michálková ´Babího léta´, který u nás v kinech prošuměl bez větší odezvy, zatímco ve Státech, kde se ke stáří nahlíží úplně jinak, film slavil úspěch.(22.7.2012)

  • Enšpígl
    ****

    Film plný úcty ke staří a nebo ještě přesněji, radost z něj, vždyt, že zestárneme, neznamená, že máme přestat užívat si života, to přesně jsem si z filmu bral a užíval si nenuceně pozitivní energii, která z filmu vyzařuje. Pani Bohdalová vzpoměla jak to měla kdysi s uchem a zahrála jeden ze svých nejlepších výkonů a druhý z ušního páru pan Brzobohatý předved nádherný civilní herectví. Abych to tady režisérskýmu sympaťákovi z Edenu jen nechválil, přijde mě zbytečný prokládat dvě scény delším záběrem na krajinu, postava řiditelky domu pro seniory byla možná až moc kráva, když si vemu že tenhle film je pro stárnoucí lidi fakt naprosto dokonalá volba, tohle by je mohlo trošku a možná i zbytečně vylekat, ale to jsou jen drobnosti, protože film funguje velmi dobře a myslím si, že se na něj může koukat celá rodina, aniž by se členové jednotlivých věkových generací nudili.(12.5.2015)

  • - Domov seniorů, ve kterém žije hlavní hrdinka příběhu, je ve skutečnosti zámeček Lázeň v Chudenicích na Klatovsku. (Olík)

  • - Režisér Jiří Strach se nechal při natáčení inspirovat "věkovou zkušeností" obou hlavních představitelů. (MyShock)

  • - Režisér Jiří Strach si zde vyzkoušel i roli koproducenta – vložil do filmu svůj honorář a zažil si riziko na vlastní kůži. Když zjistil, jak snímek divácky dopadl, neskrýval zklamání. [Zdroj: týdeník Ekonom] (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace