Em a On

Mrdám na vás!!! Nešlo začít jinak, protože tak to je. Tohle byl čistokrevnej punk. Koncepcí byla čirá bezkoncepčnost. Ujíždíte-li na Baumaxovi, budete se bavit stejně, jako hlavní protagonisté. Ale to kecám, ti se totiž budou bavit vždycky o třídu víc než vy, ale i tak to byl nářez. V kině nás bylo sedm. Ti z vás, kteří nevědí, kdo Xavier je, tak tohle není snímek na první kontakt, možná ani na druhej :) P.S.: http://www.youtube.com/watch?v=tuGrHymv38A (23.11.2011)

vypnul jsem to v momentu, kdy baumaxa s rudenkem jedou autem a rudenko vypráví, kterak jejich přátelství vyrašilo z toho, že si navzájem strkali prsty do zadku a teprve posléze přesedlali na děvčata. v tom okamžiku jsem pochopil, že mi tenhle dokument o skutečném baumaxovi nic neřekne a o sebemystifikační mlhu, kterou kolem sebe vytváří, nestojím. (23.09.2012)

Přes svůj počáteční odpor (kulminující ve 22. minutě), jsem se do snímku nakonec dostala a snad i nějaká ta katarzička na konci ukápla. Takže nemůžu aplikovat svoji oblíbenou dokumentární námitku "zvolené téma neunese takovouhle stopáž", protože kdyby po té první čtvrthodince nebyl ten hodinový ocásek, tak vůbec nemám čas si na styl a objekty zvyknout a ještě se do toho i zažrat. (19.10.2012)

"Em a On" je nevídaná hovadina s nulovým prvkem dokumentu. Ty dva se pořád něčemu smějou, pijou v přímým přenosu, nemaj zábrany a neváží si sami sebe. A ty vulgarity! Otřesné. Snad jen prdění chybělo....ODPAD ; "Em a On" to je bomba úlet dvou sympaťáků! Zapomeňte na hýčkání diváka, tohle je vostrá jízda z litvínovskýho panelovýho "slumu". Prd*l a recese ze všeho a ze všech. Nikdo není ušetřen, ani Em s Onem. Kluci, já chci vidět druhej díl! A veřím, že pod stromečkem najdu DVD kde budou i z cenzurovaný záběry!!! 5STARS ==> Obě hodnocení jsou v podstatě pravdivá, hlavně ty dva pipula neberte příliš vážně ;-) Howgh. (24.11.2011)

Baumaxu mám ráda. Zpaměti vysolím na počkání takovou dobrou desítku jeho textů. Asi čtyřikrát jsem ho viděla naživo. Se slzou v oku vzpomínám, jak mi kdysi dávno, po koncertě v hradišťském Míru, ukazoval starou občanku, na které je jakožto sedmnáctiletý chlapec a já žila v blažené představě, že sem jedna z mála, která zná jeho pravé jméno (do kruté reality jsem byla uvedena hned během dalšího piva). Em Rudénka si jednou za čas citujeme s mými podobně postiženými kamarády. Dokument šlape. Díky častému rámování v detailech, člověk skoro cítí smrad piva. Dynamický střih háže jednu vtipnou momentku za druhou a vůbec sem si říkala, jak by bylo fajn, kdyby tu Xavi zrovna měl koncert a mohla bych mu po koncertě koupit pivo. Osobně jsem se ani minutu nenudila, ale chápu, že nefanouškovi tohle asi nic neřekne.(MFDF Jihlava 2011) (29.10.2011)