Sinister

,,…NAPÍŠU TU NEJLEPŠÍ KNIHU, JAKOU KDY KDO ČETL.....“ /// Ethan Hawke jako spisovatel, kterej píše o hroznejch věcech. PRAVIDLO ČÍSLO 1: nechodit do tátovi pracovny!. Jestli vono by nebylo lepší, kdybys psal fikci… Strach? Jo mám. A je super, že těch věcí, který ho evokujou je víc. Filmový materiály, zvuky, vidiny (?), tma.... Já, ani Ellison nevíme, jestli tý whisky nepije moc nebo málo, páč co tady vobčas předváděj za cirkusový čísla, mě (i jeho) spolehlivě dostává. Hodina v píči a mám husinu i na podrážce (vo slovo se hlásí močák – no to si se posral v kině! – jasně, vím, že to není technicky možný…..). Já prostě tyhle nadpřirozený, metafyzický, paranormální jevy miluju. A jsem (asi) hroznej srab (bál jsem se TADY, ale i TADY. Já se vlastně bojím furt!). Parádní je minimalistický prostředí a kamera, taky musím napsat, že Ethan mi (lehce) připomněl Osvícení. ,,Chlapče, chlapče, tobě by se hodil Norman! (Né Bates! Babcock!) P:S.: NÁSLEDUJÍCÍ ŘÁDKY OBSAHUJÍ (asi tak) 666 SPOILERŮ (DOSLOV:) Sedím (živej) pár hodin po projekci a přemejšlím, kolik že tomu filmu dát. Nebyla to náhodou celý jen vobyčejná píčovina, při který mý emoce strachu ovládala všudypřítomná tma, vítr profukující vokna a vzpomínka na pověsti o přítomnejch (mrtvejch) jeptiškách? (ne vole, nejsu kněz…). Sedím, piju kafe a přemítám, jestli by se mi to mohlo stát taky (přeci jen se nejvíc bojíme toho, co nás může potkat). Spisovatel – budiž, dům – ale jo, manželka – vlastním, děti – mám – uff – su v klidu mám dva kluky! ,,Dobrou noc tati“ ….cože ty parchante… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju knihu Kentucká krev. 2.) Jmenuju se Bughuul a (prej) žeru děti. 3.) Kápnul jsem na barák za dobrou cenu. 4.) Taťka přines novej film - ,,Domácí malování 2012“. 5.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (21.11.2012)

Stydlivej ožralej kissák se na konci moh klidně trochu víc odvázat, scénář ale velel jinak. Nevadí - dlouho jsem se takhle v kině nebál. Nebál, ne nelekal. Takže vzhůru na vystrašenýho sympaťáka Hawkeho a nacvičte si před odchodem hlasivky. Budete je v sále potřebovat k umravnění všech hovad, co se smějou při lekačkách nebo si šeptají v tichých scénách a myslí, že je nikdo neslyší. (01.11.2012)

Ve filmu, stejně jako v literatuře, většinou záleží nikoli na tom, o čem se vypráví, ale jak se vypráví. K ději tedy jen stručně, že o žádné novátorství nejde. Naopak, viděno mnohokrát, klasické bububu, kde otec rodiny zaplete všechny do mysteriozního zla, které je semele. Nicméně podání, styl vyprávění, dávkování - umožňovalo hlasitě předpovídat, co se bude dít dál - a vůbec mě neobtěžovalo nějakou stupiditou. Spíš se mi dere pod prsty výraz "klasika" nebo "stará škola", ne ve smyslu zastaralosti, ale solidnosti řemesla. Hercům jsem věřil jejich role. Rodinné dialogy vůbec nebyly vycpávka, ta rodina takhle fakt mohla fungovat. Velice dobrý dojem. (08.12.2012)

Pan Bubák a jeho rodiny! Úvod filmu s oběšenci je vskutku hrůzný a slibuje něco děsivého. Zajímavé napínavé krimi, kdy si děláte obrázek o sadistickém vrahovi, se však nakonec zvrtne v průměrnou duchařinu, což je opravdu škoda. Bohužel, ztracené děti vypadají v určitých momentech spíše komicky a po několikáté lekačce čekáte další i tam, kde není. Pohanská symbolika, temné kulty, černý škorpion a had (neškodná, ale efektní korálovka) mají dodat filmu na hrůzostrašnosti. Nakonec nejvíce funguje minimalistická až dadaistická hudba - což jsou spíše všelijaké zvuky, připomínající vzdálenou cirkulárku, vzlykot dětí, praskání starého stromu či rozvrzaný klavír - a hledání neznámého návštěvníka v nočním domě. Jako u řady jiných snímků si musíte povzdechnout, kde se bere mírná debilita scénáristů, když vysílají postavu do tmy za vetřelcem s baterkou v ruce. Až na několik chluchých prostojů se film vcelku statečně šine ke kýženému a potěšitelnému finále. Žádná megabomba, jak by se podle hodnocení zdálo, ale velmi slušný mystery, který je na současné podzimní dny s dlouhými večery a všudypřítomnou mlhou jako stvořený. (20.11.2012)

Sinister není originální. Rozhodně ne námětem. Je tu ale několik věcí, které jeho tvůrci nezanedbali a já jim za to děkuju: na to, že směle zapadá do mainstreamu současného mysteriózního hororu, netrpí většinou dementních a nepochopitelně se znova a znova opakujících lapsů většiny jeho kolegů. V prvé řadě je přímočarý, (překvapivě) docela syrový a příjemně originální alespoň co se využívání zaběhnutých klišé týče. Chování postav je poměrně pečlivě vyargumentováno a dává většinou smysl (ani nevíte, jak dlouho jsem toto o hororu nenapsal!). Zkrátka, hloupost postavy vychází z jejího charakteru, (nejen) afektové jednání uvěřitelně reflektuje tu kterou situaci, ze které vychází a vůbec ve scénáři rozehrané dějové pochody nevytváří dojem od reality odtrženého divadla s loutkami, kde každá žije ve svém soukromém vesmíru bez kontaktu s těmi ostatními a lidským naturelem vůbec. Někdy si říkám, že scénář píšou mimozemské bytosti nebo geekové, kteří celý život marně tápou, co to ten člověk, který se vyskytuje v jejich veledílech, vlastně je (filosofové mají zakázáno tuto větu napadat, ještě lépe vůbec vnímat). ___ Není to terno. Kdybych se nesetkal v poslední době s tolika braky, asi bych šel na tři hvězdičky, protože, znovu opakuji, o nic objevného tu nejde. Na druhou stranu, když všechno šlape, znamená to často víc, než když jde o nálož alternativy. (02.04.2013)