Režie:
Andy FehuObsahy(1)
Dvě studentky se stopem vydají s dvojicí mladíků na cestu k moři. Jejich původní představa o pohodovém letním výletu se však záhy změní v bojový úkol pomoci ochrnutému kamarádovi, který se začne proměňovat v mořského ježka. (Letní filmová škola)
Recenze (12)
JEŽkovo voči, hrozně zvláštní film, ať už tím, jak je natočen (záběry 8mm kamerou s nebývale atmosferickou hudbou kralují silo nezměrnou), nebo tím, jaký příběh zvolili, o kterém bych hrozně rád něco napsal, ale obávám se, že je to bez tuny vyzrazeného děje nemožné, kurvafix. Každopádně film má neskutečnou atmosféru (která ovšem rozhodně není pro každého) a navíc i dost zajímavé herecké ztvárnění, které působí nebývale civilně (a navíc žádná postava nenudí a když se k tomu schyluje, tak se daná postava vhodně oplavkuje a všechno je jí odpuštěno). Jakožto studentský film skvělé, sympatie má navíc i díky tomu, že nechce být jedním z mnoha a zároveň zvysoka kašle na prvoplánovou rádoby hloubku. Jež má podobnou specifickou poetiku jako filmové počiny Davida Jařaba, který je dost zvláštním (a mnou oblíbeným) úkazem na poli českofilmové, teď to skoro vypadá, že tu ty úkazy máme dva. PS: jestli mám s něčím problém, tak stejný jako Adam Bernau a tak jen použiju jeho větu "bylo trapně z toho, jak je paralyzovaný kamarád lidsky ignorován ve všech ohledech." Navíc mi to vadí z obdobných důvodu, jako Adamu Bernauovi, jenže je to problém ryze osobní a v tomhle případě ho nechci odrazit ve svém hodnocení. ()
Není nad to si zajet na dovču k moři a ještě při tom natočit nějaký ten vlastní krátkometrážní filmeček, pro splnění školních povinností a pobavení spolužáků. Určitě se všichni pobavili, moře bylo pěkné, ale když už to hodili na databázi, proč to proboha tvůrci pořádně nesestříhali? Zbytečně dlouhá stopáž plná nadbytečných scén i dialogů – klidně to mohlo budit mnohem lepší dojem (kdyby to bylo kratší). Je mi jasné, že většina zdejších čtyř a více hvězdičkových hodnocení je od známých a studentů stejné školy, ale já mezi ně bohužel patřit nebudu. Není to vyložená tragédie, ale slabší průměr… ()
V průběhu sledování druhého viděného autorova filmu (prvním byl Zmrd pod autorovým profilem Ondřej Pavliš) mi naskočilo dvojí k charakterizování obou těchto děl. Za prvé: Jak to ten člověk dělá, že jeho herci nevypadají ani jako dobří herci, ani jako špatní herci, nýbrž jako skrytou kamerou zaznamenané reálné osoby? Se vší nejapností, trapností, zbytečností, reálnou komunikační potratovostí a „proč se sakra mám na to dívat“ efektem – což není výtka, ale pochvala. Totální autenticismus - prostě ložený, ne jako "tvůrčí záměr". Přitom jde ale o postavy typově vyplněné, žádné prázdné mátohy. Prázdné sice jsou - ale je to anekdoticky opční prázdnota sociologicky určitelných nositelů obecných dobových charakteristik. Drobné i závažnější scénářové naivitky, jež by bylo lze označit za nerealistické až hloupé, popsaný dojem kupodivu posilují, místo aby ho oslabovaly, dotvářejíce tak osobitou poetiku, jakkoli mi slovo „poetika“ s těmito filmy nejde vůbec dohromady. Celé je to dokonale zastřešeno dojmem, že nesleduji „umělecké dílo“, ale zbytečnou impotentní hříčku - ani toto neříkám jako výtku. (Výtka je jiná: kamera a střih nedělají nic proto, abych měl chuť či důvod podívat se na některý z těch filmů znovu. Pozoruhodnou - a snad i v tomto ohledu autorsky reflektovanou - vyjímkou jsou v Ježovi krásné temné sekvence "záznamů".) A za druhé: Příběh je pokaždé budován na jakémsi trapném konfliktu „dobra a zla“, kteréžto protiklady jsou zde v několikamocné konfůzi. Ve Zmrdovi máme hrdinu s posláním, které může být situačně definováno a subjektivně hodnoceno různě – buď jako zlé nebo jako dobré. V každém případě je ale hrdinovo počínání v rozporu. Druhá část („rodinný oběd“) tuto problematiku jen dimenzionalizuje. V Ježovi je dojem z molární polarizace opačný: jednající mužská dvojice má jakýsi dobrý záměr, ale nejedná dobře – jakožto někdejšímu asistentovi imobilních osob mi bylo trapně z toho, jak je paralyzovaný kamarád lidsky ignorován ve všech ohledech. Morální problematika je zde tedy dvouúrovňová – na jedné úrovni je „dilema“ (problém cíle jednání), na jiné úrovni je „praxe“ (problém způsobu jednání). Ženské postavy zde slouží k zrcadlové komplikaci celého morálního komplexu, což se ale silněji začíná projevovat až poté, co se TO začíná dít. A vše, co jsem dosud napsal, reflektuje mé dojmy právě do doby, než se TO začíná dít. TO však, aniž by nastíněný koncept rušilo, vystřeluje diváka do úplně jiné dimenze. A co je TO? O tom pomlčím. ()
Pokud mám film brát jako neamatérský je to za dvě hvězdy a víc tlačit nahoru nelze. Pokud mám film brát jako amatérský (toť otázka), jde o dozajista čistých 5*. Na amatérský film mě bavila takřka po celou dobu přirozenost "herců" i režie! S čím mám klasicky u Andyho problém, je jeho střih i kamera, na kterých si vše staví. Ale to jest osobní názor. A prapodivná hudba ve spojení s 8mm kamerou navazovala ve mě hodně "freak" pocit, ale v tom nejlepším smyslu slova! Jen nemohu film hodnotit. Nevím totiž, jak se na něj mám dívat. Mám li ovšem zastat nějaký názor a rozdělit film na dvě poloviny (ne)amatérský... Vyleze mi čistej výsledek za 3.5*. Když připočtu, že jde o ročník 1986 (Andy Fehu) a podívám se na práce jeho kolegů z Famu a podívám se na práce režisérů, kteří jsou dnes za kamerou a spolehlivě jedou CZ trháky (nechci jmenovat)... Pak jsem moc rád, že tu někdo jako Fehu je a nebojí se experimentovat. Přeji mu, aby mu to takhle zůstalo. A děkuju Fehovi, že mě konečně vyvedl z omylu a velmi mile překvapil o svých kvalitách. ()
jeden z nejlepších českých amatérských filmů, co jsem viděl...líbí se mi, že z hlediska práce s nadsázkou a poetikou vychází jakoby zespoda...tím mám na mysli, že netlačí na pilu, nestrká diváka do pevně nastaveného žánrového rámce, ale vytváří jednoduché civilní situace a jejich postupným zřetězením teprv vzniká nějaká žánrová rovina...dík tomu to působí přirozeně, nevykonstruovaně...citlivá, přesná a přitom nenápadná režie...ukázněný, ale cílevědomý vizuální styl...dobří herci........působivý a dobře použitý osmičkový materiál ( nebo šestnáctkový, ale to je myslim celkem jedno...)...atmosférická hudba...je to vtipné i mrazivé zároveň.......trochu škoda druhé poloviny, která na mě působí lehce uspěchaně, nedopracovaně...Fehu už žene ke konečnému zúčtování a dík tomu z filmu trochu trčí celková anekdotičnost a jednoduchost ústředního nápadu...chtělo by to víc dopracovat postavy a zahustit konflikt, který mezi nima vzniká...ale finální scéna je i tak velmi působivá...........jinak doporučuju dál nestudovat vztahovačné komentáře místnách los frustratos, ale film si stáhnout a jednoduše se na něj podívat...neni to zabitá půlhodinka...... ()
Galerie (1)
Reklama