Režie:
Josh TrankScénář:
Max LandisKamera:
Matthew JensenHrají:
Dane DeHaan, Alex Russell, Michael B. Jordan, Michael Kelly, Ashley Hinshaw, Anna Wood, Ashley Peldon, Crystal-Donna Roberts, Matt Nolan, Pierre Malherbe (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Za Andrewem se do pokoje ráno dobývá opilý otec. Andrew mu říká, že si koupil kameru a odteď bude všechno natáčet. Pak jde za matkou, která je těžce nemocná a leží v posteli. Tu také natáčí. Pak jede s bratrancem Mattem do školy. Natáčí úplně všechno. Jeho kamarád filozofuje. Ve škole ho všichni šikanují. Andrew jede večer s kamarády na maturitní party. Tam se seznámí s dívkou Casey, která tady natáčí video pro svůj blog. Pak se s ním jeden mladík popere, a on jde ven. Přijde za ním Steve a chce, aby něco natočil. S Mattem se procházeli a prý našli divnou věc. Společně jdou do lesa, kde našli díru, ve které něco bublá. Steve do díry skočí a Matt jde za ním. Andrew musí také za nimi, i když se mu nechce. Dole je jakýsi sliz nebo bahno a jeskyně s modře světélkující hmotou, která najednou začne měnit barvy. Vtom se zablýskne a všechno zmizí. Je tma.... Matt, Andrew a Steve jsou na zahradě a hází po sobě míčky. Matt necítí bolest, Steve dokáže manipulovat s předměty na dálku a Andrew dokáže zastavit hozený míček v letu. I ostatní mají najednou nadpřirozené schopnosti – dokážou ovládat předměty tak, aby létaly. Snaží se přijít na to, čím to je, a jdou se podívat na místo, kde našli jeskyni. Díra je ale zasypaná a strážce parku je odtud vyhodí s tím, že uzavírají oblast kvůli sesuvům půdy. Kluci zkoušejí, co všechno jim teď jde – házet žabky do vody bez použití rukou, na dálku foukat na listí, aby zvedlo děvčatům sukně, ujíždět v obchodním centru s nákupními vozíky apod. Pak se jim to ale začne vymykat... (TV Prima)
(více)Videa (5)
Recenze (948)
Nejen s ohledem na miniaturní rozpočet a nízký věk režiséra obdivuhodná přehlídka realizačních schopností, vynalézavosti a umu skloubit progresivní styl s přísnou "found-footage" koncepcí. Co do intenzity a rozmáchlosti atrakcí to sice není tak dotažené jako výjimečné Monstrum, ale i za to kombinováním comicsových archetypů s teenagerským tápáním má úcta. ()
Tři hvězdičky za vynikající psychologickou zápletku. Nelíbil se mi záměr tvůrců, natočit to jako reálné záběry kamer v rukou těch děcek. Po celý čas filmu se ve mně míchal pocit nudy a pocit zvědavosti, jak na nás producenti chtějí vyzrát. Takže jsem to dodívala. Poslední čtvrthodinu jsme se dočkali konečně nějaké akce s kusem napětí. Dva supermani si to rozdali face to face a lítala auta, policisté, sklo a useknutá, kamenná ruka s oštěpem. ()
jak by řekl strýček Ben, "With great power comes great responsibility.". Příběh jak teenageři k nadlidským silám přijdou smíchaný s cloverfieldovskou shaky kamerou působí z počátku rozpačitě, ale v závěru graduje do působivé zábavy. Psychologie postav je minimální, stejně jako jejich progres, vše je vyřešeno jen prvoplánovým rozdělením od prvních minut. To je rozhodně škoda, ale tahle zábava má být hlavně o kameře, střihu a efektech, které působí precizně a navazují na sebe hlavně v závěru s nebezpečnou kadencí. Za 12 milionů dolarů je tohle hodně dobrá zábava, které bych si nechal naservírovat klidně mnohem víc. Nízký rozpočet dneska ani zdaleka nezabíjí kvalitu filmu ani efektů. Snad si mnozí vezmou ponaučení... ()
Tenhle film neukazuje na hlavní postavě Andrewa nic menšího než to, že největší škůdci a nepřátelé lidstva jsou loseři. Hlavní problém je v tom, že kdykoliv se takový loser dostane k moci a uspěje, provádí přesný opak toho, než jakým doopravdy je. Těch příkladů je spousta: asociální Zuckerberg, který dal dohromady sociální síť; Hugh Grant, co o sobě v rozhovorech mluví jako o introvertovi, jenž se straní lidí a utíká před nimi do přívěsu, současně ale podňeuje v mužích falešný obraz romantika, jež by měli následovat; dva chudí židovští nerdi stojící za vznikem Supermana; anebo Johny Depp, který kolem sebe utváří obraz rockové hvězdy, ačkoliv je v reálu podle okolí zcela nekomunikativní. Tihle lidé vyvolávají v ostatních jakýsi pocit viny, protože ideál, který stvořili, se s každodenní realitou dost rozchází. Možná největší vinu pak vyvolávají filmaři, mezi něž se počítá i Andrew. Tvůrci Konriky tak provádějí drtivou sebereflexi sama sebe a vůbec celé kinematografie, neboť nám prostřednictvím Andrewa říkají cosi v tom smyslu, že z krátkodobé perspektivy jsou filmy možná fajn odreagování, ovšem z dlouhodobého hlediska vyvolávají v lidech jakousi kolektivní variantu „komplexu méněcennosti“, protože ty ideální filmový obrazy nemohou následovat. Už Keynes kritizoval ležérní odstup ekonomů od krátkodobých oprav ekonomiky známým bonmotem, že v dlouhodobé perspektivě jsme všichni mrtví, jenže ta dlouhodobá perspektiva je právě dost určující – koneckonců i Andrew začíná jako hodný chlapec a sobecká svině porušující pravidla se z něj stane až mnohem později. Filmaři jsou prostě svině, tvrdí Kronika. Jsem první, kdo by to podepsal. Kronika toho říká celkem dost ale také o práci kamery: ____ (i) Za prvé celkem názorně demonstruje to, čím se liší profesionální film od amatérského. Když pomineme zlehčující soudy jako dobrý/špatný, lze konstatovat, že v amatérském filmu bývá většinou s každou scénou spojena převážně jen jedna emoce, jedna nálada, která dominuje nad ostatními. Tady, kde je spoustu scén točeno na jeden záběr, to je třeba velmi zjevný. Oproti tomu profík je schopen naskládat do scény spousty emocí a nálad jako lasagne a nepotřebuje kvůli každé nové začínat další scénu. Nejlépe se těchto změn emocí či nálad dosahuje změnou tempa a rytmu v rámci jedné scény, například střídáním kratších a delších dialogových pasáží, akcentovaných a neakcentovaných fází, nebo výraznou změnou nejrůznějších prvků obrazu, jako je kompozice, střídání světla a stínu, barev, pohybu ap. Profesionálním filmařům je podobný způsob uvažování vlastní, čímž se liší od amatérů, kteří často akorát srazí dohromady různý izolovaný scény. Celý ten spor mezi amatérskými a profesionální filmaři trochu připomíná rozdíl mezi tím, jak se točily akční scény v minulosti a jak dnes: když si vezmeme třeba bojové scény Bruce Leeho, tak on vždycky chvíli bojuje a chvíli stojí a měří se s protivníkem, dívají se na sebe jen ap., zatímco v takovým Reloaded máme kontinuální boj, který je rytmizován třeba jen jemným zpomalením. ____ (ii) Celkem příznačné je z hlediska kamer i rozdělení filmu na jakési tři části. V první se operuje jen s jednou kamerou Andrewa, ve druhé se přidává kamera blondýny Ashley a ve třetí nastupuje spousty různých záznamových zařízení. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdina rovněž prochází vývojem o třech částech od hodného chlapce přes lavírování mezi světlou a temnou stranou síly až po zlého chlapce, je možné tam vidět paralelu mezi málo kamerami a dobrem, respektive hodně kamerami a zlem. To lze chápat bezprostředně jako nějaký orwellovský lament nad tisícem monitorovacích zařízení špicujících kolem nás, ale také jako takový historický průřez filmovými kamerami od konvenčních zařízení přes ultimátní gyroskopy panorámující v plným rozsahu 360 stupňů až po všudypřítomné pokrytí prostoru kolem nás. ____ (iii) Odpoutanou kamerou, kterou ovládá Andrew za pomocí telekineze, koketuje film s počítačovými hrami a videohrami, kde je kamera umístěna buď za ramenem hlavního hrdiny, nebo ji lze ovládat pravým analogovým tlačítkem. Dnes už celkem obligatorní koketování filmů s hrami se tak nevyhnulo ani Kronice. () (méně) (více)
Koukat většinu filmu (v rámci žánru!) na jakýsi report ze života nepochopeného študáka s komplexem méněcennosti - to jako vážně ? Já si teda tuhle jízdu představoval úplně jinak a posledních pár cool minut to nezachrání. Hodnotím bez ohledu na "nezkušenost" režiséra, protože bylo k vidění spousta o moc povedenějších prvotin - 40%. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (19)
- Trik s kamerou, kdy ji Andrew (Dane DeHaan) nechal klouzat po podlaze, byl proveden pomocí skateboardu. (Shley)
- Joshu Trankovi bylo v době uvedení filmu 27 let, což z něj dělá jednoho z nejmladších režisérů, kteří kdy dostali svůj film na vrchol víkendového žebříčku tržeb. Steven Spielberg bodoval s filmem Čelisti (1975) v osmadvaceti a Jamesi Cameronovi bylo rovných 30, když natočil snímek Terminátor (1984). (Gerret)
- Snímek měl světovou premiéru 1. 2. 2012 ve Velké Británii. V USA odstartoval do kin o dva dny později během víkendu, který je nazýván "Super Bowl weekend" kvůli mimořádně sledovanému televiznímu finále ligy amerického fotbalu. Kronika se stala filmem s historicky čtvrtým nejlepším startem ze všech snímků, které měly v tomto termínu premiéru. Během prvních dvou dnů vydělal 22 milionů amerických dolaarů, což výrazně předčilo očekávání studia, které počítalo se zhruba osmi miliony. (curfew77)
Reklama