Reklama

Reklama

Britský film režiséra Petera Yatese je fiktivním zpracováním skutečné události, jedné z nejznámějších loupeží dvacátého století, která vstoupila do povědomí veřejnosti jako Velká vlaková loupež. 8. srpna 1963 přepadla skupina patnácti lupičů poštovní vlak z Glasgow do Londýna a během necelé půl hodiny si odnesla přes dva a půl milionu liber. O čtyři roky později si filmaři ze skutečného případu vypůjčili samotný průběh loupeže, který v ústřední sekvenci filmu sledujeme takřka v reálném čase krok za krokem, zatímco jednotlivé postavy jsou plodem scenáristické licence. Precizně vystavěný kriminální thriller sází při popisu pečlivých příprav akce, jejího provedení a následného policejního pátrání na vysokou míru realističnosti a autenticity. Vůdce lupičské bandy ztvárnil jeden z předních herců své generace Stanley Baker, který se na filmu podílel i produkčně. Pro Petera Yatese se snímek stal vstupenkou do Hollywoodu. Automobilová honička v jeho úvodní pasáži totiž udělala takový dojem na Stevea McQueena, že si Yatese osobně vyžádal jako režiséra připravovaného kriminálního thrilleru Bullittův případ (1968), který je dodnes považován za žánrovou klasiku, zejména díky proslulé automobilové honičce, jež je mnohými kritiky hodnocena jako nejlépe natočená automobilová akční scéna v historii kinematografie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (38)

Flego 

všechny recenze uživatele

Spočiatku to vyzerá na slušnú akčnú zábavu, prvá štvrťhodina je venovaná dobre natočenej automobilovej mestskej naháňačke. Potom prichádza k príliš popisnému sposobu lúpeže troch miliónov z poštového vagóna na trati Glasgow-Londýn. Celkový dojem je však nadpriemerný, vynikala predovšetkým kamera a potešili neopozeraní herci, ktorých vačšinou poznáme z vedľajších úloh. Tretí komentár. ()

J.F.B. 

všechny recenze uživatele

"Mrs. Clifton?" -"Yes?" "We found him." Výborně odsýpající (alespoň většinu stopáže) příběh jedné vlakové loupeže s mnoha naprosto skvostnými scénami – památná honička Jaguárů po Londýně (kterou bych sice s Bullittem přímo nesrovnával, ale určitě patří k nejlepším v britské kinematografii) a samozřejmě samotné přepadení vlaku. Ovšem dobrých momentů je tam povícero. A i když je film občas trochu zdlouhavější, tak se to dokáže většinou poměrně rychle vyrovnat nějakou zajímavou akcí/situací a opět zaujmout. Herecké obsazení je také dobré, bylo příjemné vidět (pro mne) většinou neznámé tváře – až na Stanleyho Bakera a Jamese Bootha, které znám už z o tři roky staršího filmu Zulu, kde se také společně sešli. A protože mi Joanna Pettet místy trochu připomínala Dianu Rigg, tak sem zcela mimo téma dám tohle. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Fanúšikom old-schoolových automobilových naháňačiek nie som, takže úvod ma nemal čím nadchnúť. Zvyšok, hlavne zložitá operácia so zastavením a vybratím vlaku už bola lepša, no stále tam bolo veľa rozpačitých momentov. Policajti prídu na staré letisko a neprehľadajú poriadne všetky priestory a potom im riešenie spadne len tak z jasného neba, to nemám rád, ak sa film tvári ako maximálne premyslený. –––– Tak jsme to zvládli. Uvidíme se v Monte Carlu. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

8. srpna 1963 se stala historicky nejznámější vlaková loupeš 20. století. Patnáct mužů přepadlo poštovní vlak na trase Glasgow - Londýn a ukořistila dohromady 2,6 milionů liber. A právě o tom vypráví tento snímek. Avšak pozor, velice volně, takže hledat v příběhu nějaká fakta je předem zbytečné. Jedná se o jeden z několika filmových zpracování, z nichž asi nejlepší je západoněmecká třídílná minisérie ´Velká vlaková loupež´ (1966), která je natočena takřka v dokumentárním stylu. Tato britská filmová verze se zajímá výhradně průběhu událostí, takže o charakterech daných jednotlivců se moc nedozvíme. Děj příběhu ale zase není až tak špatný. Spíše naopak. Filmové dílo je, jak se dnes říká, dílem staré školy, takže má počáteční navnadění na to, co se dá asi tak očekávat, nádhernou a  dobře uchopitelnou plynulost příprav, provedení a snahy policie o dopadení. Velká část děje je prezentována pouze obrazově, čímž se vytváří důraznost probíhajícího procesu loupeže. Závěr snímku je klíčový pro režiséra Petera Yase, neboť je zde přítomná automobilová honička, která ho inspirovala ke stvoření dodnes té nejslavnější své doby a to ve snímku natočeném rok po tomto ´Bullitův případ´ (1967). Dramatizace sice dost  pokulhává, ale i tak má vývoj děje schopnost zaujmout. Byť se tedy nejedná o zcela věrnou rekonstrukci skutečného případu, jako filmová zajímavost má své renomé, které filmový zážitek přivodí. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Řekl bych, že Robbery se od klasického filmu popisujícího přípravy a vyžívajícího se v provedení nějaké náročně a vždy napínavé akce líší tím, že s partou zločinců se seznáme už prostřednictvím činu předcházejícího přepadení vlaku. Uloupení cenného kufříku i s člověkem, který ho má na ruce připoután, je precizní a vděčnou filmovou podívanou. Akce se sanitkou v ulicích města připomene atmosféru ze seriálu Profesionálové, následná honička aut je, troufnu si tvrdit, ještě promakanější a na svou dobu zcela ojedinělá. Moc se mi líbil okamžik, kdy prchající auto narazí před školou a sklo předníh okna se vysype, je vidět absence triků. Trochu zklamání vyvolá strohé vyřešení případu, kdy nesledujeme práci policie v detailech, až jejich zásah. Takový konec je zřejmě věrnější skutečnosti, filmově však nedostatečný. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Přestože byla většina pachatelů do dvou měsíců zadržena, z částky 2 600 000,- se našlo pouze 330 000,-. (sator)
  • Filmový dům Paula (Stanley Baker) a Kate (Joanna Pettet) Cliftonových , který se objevuje na konci filmu, ve skutečnosti tehdy patřil Bakerovi a nacházel se na adrese 7 Queensmere Road, Wimbledon Park. Baker ho později prodal a na jeho místě dnes najdeme novou výstavbu Thursley Gardens. (J.F.B.)
  • Ve scéně, kdy inspektor Langdon (James Booth) vyslýchá řidiče Jacka (Clinton Greyn), má v ruce složku (criminal record) šéfa bandy Paula Cliftona (Stanley Baker), u kterého je uvedeno narození 4/7/1930 Londýn; ke konci filmu ale Langdon vyhlašuje vysílačkou pátrání po Cliftonovi, narozeném 14. března 1929 v Birminghamu. (Ruda.neck)

Reklama

Reklama