Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lidská historie je poseta příběhy vesnic, měst, osad i jednotlivých obydlí, které byly zplundrovány, vypáleny, srovnány se zemí a jejichž obyvatelé byli obvykle vyvražděni, dáni do otroctví... I v průběhu 2. světové války bylo mnoho měst i vesnic zlikvidováno. Ty se pak staly symbolem, mementem pro civilizaci i pro ty, jimž je vlastní terorismus na civilistech, absurdní a zvrácený ideologický postoj. Zničených vesnic za 2. světové války byla celé řada, co jim však bylo společné, je zvrácenost agresorů. Genius loci, který stále přetrvává, nedovolí jen tak projít kolem, přestože jsme prožili i dobu, kdy tato historie bývala různě upravována a kroucena kolem východní osy.
Jednotlivé díly:  1.-Kristiánov
2.-Vařákovy paseky
3.-Knížecí pláně
4.-Katzensdorf
5.-Tamovice
6.-Žák
7.-Líbkovce
8.-Hůrka (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (11)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Neskutočná poctivá mravenčia práca stojí za autormi tohto seriálu. Trocha by som ho vyselektoval, nechal by som v jednej časti Šumavu a dejovú líniu Železnej opony. Potom by mohli nasledovať osady, ktoré sa nepostavili na nohy po ich vyplienení či už jednotkami SS, Banderovcov ale aj po ich zabratí armádou, respektíve štátom (priehrady, bane atd.). Pri pozeraní som si zopakoval svoju bojovú cestu zemami českými. Počnúc Šumavou streľbami na Dobrej vode, zimnými stanicami v oblasti Hůrky. No a tu zo seriálu skončili osady po vysídlení nemeckého obyvateľstva, do ich príbytkov prišli za bohatstvom presídlenci ale na Šumave sa zbohatnúť nedalo. A vznik Železnej opony zlikvidoval Nová Údolí, Zhůří, Hůrka a Knížecí pláně. A ideme na severozápad Čiech, na mostecko sme chodili s vojakmi pracovať (vždy na pol roka), malo to svoje výhody, vojaci si tam zarobili nemalý peniaz- Ale dokument má aj svoju vojnovú tradíciu Linkovice. Tu bol v dobe 2. svetovej vojne jeden z mnohých zajateckých a pracovných táborov, neviem prečo sa do dokumentu nedostal. A to 33. pracovný tábor Likwitz (Liqvitz) Russenlager, vznikol v roku 1942, mal v priemere 3000 väzňov rôznych národnosti ale väčšinou išlo o Čechov nasadených na nútené práce na stavbe chemickej továrne na benzín S.T.W. (Sudetenlandische Triebstoffwerke AG). Zase po vojne tu boli zhromažďovaní nemeckí obyvatelia určení k odsunu z Československa. V dokumente je obsiahnutá aj Morava osadami Lesy, Stará Voda (zhltol ich vojenský výcvikový priestor Libava, spojenecké cvičenie Štít 72),. Stretli sme sa aj vo Vařakových pasekach, ktoré 2. mája 1945 vypálil oddiel SS Einheita Jozefa zložení zo Slovákov a Nemcov. Moje komentáre k k vypáleniu Ploštiny (literárne aj filmovo stvárnenej v diele Smrť si řiká Engelchen!). No a ideme na juh k znojemskej PS brigáde do Valtic, tu bol armádou zlikvidovaný zámoček Katzelsdorf (zavadzal v pásme hraníc s Rakúskom). Ďakujem za krásny seriál a pevne verím, že bude mať svoje pokračovanie. Veď tých zlikvidovaných osád v Čechách a na Morave boli stovky. ()

Jirkacek 

všechny recenze uživatele

Třináctidílný český seriál Ztracené adresy jsem nemohl přehlédnout, jelikož těchto dokumentárních počinů mapující naši historii a krajinu není nikdy dost. Vítám s radostí každý seriál nebo film či dokument, který lidem ukazuje krásy naší republiky či připomíná naši historii, ať už tu pozitivní či negativní. A právě o tom druhém neveselém případu vyprávěly i Ztracené adresy, které v každém díle připomněli vesnici či osadu, která úplně nebo částečně zmizela z povrchu zemského. Seriál nás zavedl většinou na Šumavu, která asi z tohoto pohledu dopadla nejhůře. Sám jsem v tomto koutu naší země sloužil na vojně a i když jsem osobně zatím neviděl ani jedno z oněch osad, dokázal jsem si na základě vlastních zkušeností představit zkázu, kterou lidé napáchali. Jednou dokonce hrozilo, že půjdu sloužit vlasti na Zhůří v půli cesty mezi Dobrou Vodou a Železnou Rudou. Jsem rád, že jsem na toto místo nakonec nemusel ! Ze Šumavy jsme občas zamířili i na Moravu, kde také řádila československá armáda a to nedaleko mého bydliště sem kde nachází Stará Voda. Díky zázraku a po roce 1989 i nadšencům zůstal stát alespoň kostel. Osobně jsem zavítal třeba do Tamovic u Nového Jičína, kde už zbyl také jen pěkný kostel, takže to vypadá jakoby Bůh držel nad svými svatostánky ochrannou ruku. Docela se těším na místo na Šumavě zvané Nové Údolí, kde jezdívaly vlaky do Německa, vzdáleném odtud coby kamenem dohodil. Zaujal mne také Katzelsdorf na hranici s Rakouskem nedaleko Valtic a doufám, že toto místo bude někdy obnoveno a Lednicko-Valtický areál tak navlékne další korálek na svém krásném náhrdelníku. Na seriálu se mi líbily počítačové animace, které doplnily budovy na opuštěné louky a na chvíli tak vrátili smutnému místu jeho dávnou krásu. Co se týče vypravěče Petra Kostky, kterého mám jako herce velmi rád, měl tak smutný hlas, že naprosto zapadl do atmosféry seriálu. Až to bylo někdy nudné, ale vzhledem k osudům zaniklých vesnic nebyl prostor na nějaké veselé vyprávění s nadšeným komentářem. Doufám, že se lidé někdy poučí z této zaniklé historie a nedopustí, aby v budoucnu některé vsi, dědiny, vesnice, obce, města podobně musely zaniknout. Za připomenutí truchlivé historie ode mne Ztracené adresy získaly tři ztracené hvězdy ***. ()

Reklama

Upír 

všechny recenze uživatele

Ztracené adresy jsou sice projekt bohulibý, avšak nepříliš dobře provedený. Samotný nápad zdokumentování zmizelých vesnic, je báječný, jejich výběr po celé republice se taktéž povedl, ale bohužel některé prvky seriálu působí nesmírně rušivě. 3D animace zbořených domečků je vcelku laciná a hlavně nejsou pořádně zasazené do prostředí, kde kdysi stály. Chybí tam jakékoliv oživení, porost, hospodářské zázemí a nejde se tak s jednotlivými místy příliš ztotožnit, animace působí spíše rušivě. Výjimkou jsou 3D mapy, těch mohlo být více a daly by se i lépe užít k demonstraci růstu obce a její proměně. Ani zaměření se na jednoho obyvatele, který diváka seznamuje s obcí, není špatným nápadem, ale to by museli jednotliví obyvatelé mluvit řádným nářečím (byť současným, mluva ze 17. stol. by divákovi moc nepomohla). Navíc po shlédnutí všech dílů začíná být značně otravný zasněný pohled postav do prázdna, vypadají jako postřelená laň. Zdá se rovněž neuvěřitelné, že i dvacetiminutová stopáž může být dlouhou, problémem se jeví natažené záběry krajiny, pomalé tempo řeči i hudba všemožně navyšující míru patosu, v tématu tohoto druhu však nutně přítomného. Ztracené adresy bych ocenil spíše jako publikaci, s velkou mapovou přílohou, nikoli jako seriál. Drobnou historickou neakurátnost ve zjednodušené televizní podobně jsem ochoten přijmout, byť z ní taky úplnou radost nemám. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Historie jednotlivých míst i širších celků je v těchto dokumentech předkládána místy hodně zvláštním způsobem, například tvrzení, že se od roku 1620 tam a tam projevovala "habsburská centralizace" je vskutku vypečené a zcela mimo historickou realitu. A takových kopanců jsou v těchto dokumentech desítky... 60% s odřenýma ušima... ()

Galerie (23)

Zajímavosti (1)

  • Označení vesnice jménem Žák ve stejnojmenném díle je chybné. Vesnice se ve skutečnosti jmenovala Hol (jak ukázaly výzkumy z pozdějších let). Označení Žák vzniklo mylným přenesením z názvu stejnojmenného novověkého rybníka. (P. J. D.)

Reklama

Reklama