Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xxmartinxx
    **

    Co jsem to sledoval? Metaforickou cestu nadrženého Logana Lermana do kalhotek Emmy Watson? Vymknuté halucinace z houbiček starého Metuzaléma? Místy je to svou stupiditou až zábavné (Rusell Crowe se dívá... dívá... dívá se tvrdě!) a mě jen mrzí, že jsem sebou neměl láhev vodky. Aronofského tvůrčí prohra. Nechce se mi to rozebírat s vážnou tváří, ačkoliv tenhle film si vyloženě říká o rozbor scénu po scéně s vyjmenováváním věcí, které mi přijdou trapné, hloupé, nesmyslné, nebo se kterými zkrátka myšlenkově nesouhlasím. Chci se tomu ale jenom smát. 1 a 1/2(26.3.2014)

  • Malarkey
    ****

    Biblický Noe mě už od počátku projektu připravoval na totální epično. Příběh samotný je vlastně ten nejpoctivější a nejzákladnější příběh všeho, ve kterém se promítá a proti sobě stojí čisté dobro a čisté zlo. To všechno si už několik let na nás chystal ten zřejmě nejzajímavější režisér současnosti - Darren Aronofsky. Čekali byste tedy něco jiného? Já nejspíš ne. A možná i právě proto jsem si na tenhle film musel prvních dvacet minut zvykat. Během toho jsem si stihl vzpomenout na články, kde jsem četl o tom, jak Darren měl s tímto filmem problémy, jak vydavatelství na něj tlačilo nebo jak mu plno scén proškrtalo. V tu chvíli jsem si ale na metaforické pojetí příběhu stihl zvyknout. Stihl jsem si také zvyknout na naprosto překrásnou islandskou krajinu, která jako kdyby připomínala měsíční krajinu. Také jsem si doslova začal užívat boží hudbu od režiséra dvorního skladatele - Clinta Mansella a určitě nesmím zapomenout ani na samotného Noa, tedy Russella Crowa. Všechno to začalo splývat a po nejistém začátku se rozjela ta největší příprava na tu největší světovou katastrofu, co se v dějinách lidstva kdy vůbec objevila. V posledních 40ti minutách to ještě k tomu naprosto parádně gradovalo, tak jak to v současnosti umí snad jenom právě Aronofsky. To, že je to vlastně ten nejklasičtější případ pomsty, zklamání a lidských vlastností jako takových, to mi zase tak nevadí. Užíval jsem si ty krásné záběry, jako když silueta Noeho stojí před úsvitem samotného Slunce, časosběrné sekvence nebo záběry příchodu celého zvířectva k arše. Na takové scény se prostě nezapomíná. Stejně tak, jako já nezapomenu na tento film. I když není dokonalý. Ale to ani samotný příběh této archy.(1.4.2014)

  • Cervenak
    *****

    Darren Aronofsky je geniálny filmár a NOE je jeho majstrovské dielo. Významovo plný film s každou jednou scénou sršiacou podnetmi. Filmársky nápadité, herecky strhujúce. Už len fakt, že sa podarilo dostať kvalitný herecký výkon z Emmy Watson, je dôkaz Darrenovho výnimočného talentu. Navyše je to parádna akčná postapokalyptická science fantasy. :) Chudákov, ktorí v tom vidia iba "žánrovo rozháranú vegetariánsku eko-agitku", mi je úprimne ľúto.(7.4.2014)

  • 3DD!3
    *****

    Přechod k velkofilmu se podařil. Aronofsky si libuje v zrcadlení dnešního lidstva s potomky Kainovými. Snové sekvence a tripové vyprávění prvních kapitol z Písma, má pořád tu neokoukanou efektivitu, co dokáže přikovat suché oko diváka k plátnu. Russell je výborný, už dlouho nehrál takhle dobře a práce, kterou musí jeho Noe vykonat, se chopil se ctí. Cíl vybudování celé archy je trošičku odlišný a přidává snímku v závěru až thrilerové obrysy a depresivní pachuť, kterou rozbije až Watsonová v závěru. Hodně lidí Darrenovi křivdí za to, že se zaprodal Hollywoodu, ale upřímně si nedovedu představit, že by Noeho někdo natočil lépe. Nebo, že by nebyl dost osobitý. Nemám mu co vytknout (možná Noeho oholená kebule, byla menší ústřel). Málo kontroverzní? Málo šokující? Moc biblické? Proboha... Že to nemusím udělat?!(30.3.2014)

  • DaViD´82
    ****

    Tolkienovec ve mně se diví, kde se při zatopení Železného pasu flákali hobiti. Věřící ve mně kypí pohoršením nad neúctou k slovu božímu a nevěřící ve mně jen nevěřícně kroutí hlavou nad tím jakože hrozně aktuálním „miluj(e)me Gaiu" poselstvím... Každopádně je to své a je to v nejlepším slova smyslu zajímavé; jakkoli nesourodé a tak trochu (hodně) splácané páté přes deváté. Dvě třetiny jde o postapo veganskou verzi Pána prstenů: Dvě věže, která nebezpečně často balancuje na hraně nechtěné směšnosti a nepřepadne přes ní především díky charismatu Russella Crowea. V závěrečné třetině je to však z rázu na ráz hutný existenciální komorní psychothriller s klasickými (jakkoli předloze nevěrnými) starozákonními dilematy. A je to naprosto výtečné. Jen to nevykazuje žádnou spojitost s předcházející katastrofickou epickou fantasy.(27.3.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace