Nastala chyba při přehrávání videa.
  • castor
    ***

    Těšil jsem se měsíce, ale už pár dní po premiéře bylo jasné, že tohle formální frajer Darren Aronofsky neukočíroval. Tleskali mu, ale asi málo, takže neodolal vysokorozpočtovému vábení. Nabízí pokulhávající filmovou řeč a nevyvážené dějové tempo v nekompaktní biblické látce, kterak čekali na deštivý den, aby před zkázou zachránili nejen sebe, ale i nevinné zvířectvo. V prvních desítkách diváka těší Mansellova hudba a Libatiqueho kamera, je v očekávání z toho, co přijde a nadšený z Croweova drtivého charismatu. Pak se ovšem rovnováha lehce vytratí, forma drtí obsah, kupí se dramatické situace bez kvalitních dramatických základů, výsledek pak působí pateticky a mně osobně nejvíc vadila absence skutečných emocí. A zkamenělé padlé anděly radši komentovat ani nebudu – stejně jako srandovního Anthony Hopkinse. Kromě Crowea potěší krasotinky Jennifer Connelly a Emma Watson, jejich herecké kvality ovšem Aronofsky příliš nepodporuje. A vlastně i v případě Crowea, z kterého udělá umanutého šílence, s kterým divák postupně ztratí kontakt. I sympatie.(21.7.2014)

  • zelvopyr
    **

    Zajímavý pokus jít proti proudu: poslední dobou se točí filmy nemastně neslaně tak, aby vyhovovaly úplně všem, rating i pro miminka, myšlenka tak mělká nebo tak důkladně vysvětlená, že ji pochopí i ti méně bystří. Tady Aronofsky naopak jako by chtěl naštvat všechny. Biblický příběh, který celkem berou snad všechna náboženství a ateisti ho shovívavě tolerují, odvyprávěl tak, že nemohl být přijatelný snad pro nikoho, pro každého z trochu jiného důvodu. Zůstává divoký střih a zarputilost, ale... no, rozmluvte mi někdo, že je to jeho nejhorší film...(8.7.2015)

  • EvilPhoEniX
    ***

    Nudné a zdlouhavé biblické fantasy s otřesně špatným CGI obrů a nečekaně krátkou potopou,která skončí dřív, než se člověk stihne rozhlédnout. Naštěstí potěšilo alespoň sympatické herecké obsazení,Russel Crow skvělý, Hermiona podala také velmi slušný výkon, ale jinak mě film už ničím nepotěšil. Aranofoski by se měl věnovat pouze dramatům bez efektů. 50%(13.7.2014)

  • Bluntman
    ***

    NOE je ambiciózním projektem. Střetává se v něm studiový blockbuster zúročující trendy poslední dekády s autorským přístupem obsahujícím postupy známé z předchozích režisérových děl. Mísí se v něm několik žánrů, přičemž ten odpovídající biblické epice je určen pro sjednocení naplňovaných a/či podvracených vývojových vzorců. Vypráví mj. o vyprávění a jeho odlišných výkladech. Potíž je v tom, že i když jde v dílčích ohledech o pozoruhodné dílo, nefunguje jako celek a některé prvky jdou velmi obtížně dohromady._____ Aronofského poetika se projevuje u montážních sekvencí, které mají přemostit delší časový úsek, v subjektivizaci vyprávění důsledným užíváním nejprve hlediskových záběrů a později snových projekcí a při závěrečné konfrontaci, při které je zesilován efekt přestříháváním mezi několika ohnisky zájmu (na palubě a v podpalubí). Jeho rukopis se ale tře s požadavky na klasické hollywoodské vyprávění, protože selhává ve vytváření prostorových vztahů srozumitelných pro diváka a v profilaci postav, které jsou motivovány pouze s ohledem na potřeby vyprávění a na zdrojový text, nikoliv realisticky._____ Zdrojovým textem je míněn Starý i Nový zákon, protože nejde pouze o adaptaci příběhu o Noemově arše, nýbrž kombinaci hned několika biblických narativů (o vyhnání z Ráje, o Kainovi a Abelovi, o Sodomě a Gomoře, o Noemově arše...). Přitom z hlediska žánrového zařazení není Noe ani tak biblickou epikou, jako spíš ve své první polovině kombinací fantasy a katastrofického filmu a ve druhé postkapokalyptického díla a filmu o pomstě. A to zastřešeno rodinným dramatem. Činí přitom několik odvážných voleb, když u fantasy části rezignuje na prokreslení fikčního světa (jelikož ten si ve stávající podobě nezaslouží nic jiného než zkázu), v katastrofické pasáží na místo trikových atrakcí klade důraz na traumata přeživších jedinců a nenaplňuje vzorce postapo a revenge flicku, protože ty slouží pouze jako katalyzátory pro hodnotové střety protagonisty/antagonisty s druhými._____ Lomítko bylo použito záměrně, protože vyprávění strukturované podle proměňujících se cílů Noema z něj za polovinou z protagonisty učiní antagonistu. (Je tomu uzpůsoben i jeho vzhled a způsob inscenování v předkamerovém prostoru, v obou případech evokující krále Kaina, jenž byl jako záporák vykreslován předtím.) A z vyprávění naplňující a zesilující vzorce fantasy a katastrofického bijáku (na potopu dojde, na střet lidí s nadpozemskými bytostmi taktéž, a to najednou) se stane vyprávění o vyprávění (o orálně předávaných příbězích ovlivňujících lidské jednání podle toho, jak odlišně jsou každým interpretována)._____ Snímek se tak rozevře do široké interpretační šíře bavící svou podvratností (např. mnohými zmiňovaný kreacionistický komentář o vzniku Země, který je doplněn obrazy přitakávajícími evoluční teorii lidstva). Hřeší ale tím, že vypravěčská nejednoznačnost ústí do nezvykle dlouhého a nepatřičně působícího epilogu, ve kterém je vše zbytečně dovyprávěno a významové přesahy jsou sděleny explicitně ústy postav. NOE tak v posledních deseti minutách vyblil bibli, a to i s vaničkou (archou).(31.3.2014)

  • verbal
    **

    Esoterický houbičkář Darren si tentokráte vzal na svůj psychodeliktický paškál židáckou bajku o trampotách průkopníka světového jachtingu. Ač se tématu zhostil bez jemu vlastních fontanických výstřiků narkomanské jasnozřivosti a jedná se o historicky třetího Aronofského, který se dá vcelku bez vážnější psychické újmy dokoukat do konce, hloubavý kritik mého formátu několik erudovaných, ryze materialistických výtek bez problému najde. „Mistr“ se nevěnuje jen Noemu, který jako jediný dbal Božích výstrah zvýšené povodňové aktivity, ale též do „díla“ citlivě a po svém vkomponoval onu ničím nevyvratitelnou Teorii velkého stvoření nebo chcete-li Budižtřesku, což indikuje, že by měl na tu odvykačku neprodleně nastoupit. Na druhé straně, fantasy je fantasy, že ano, a tak Noemu pomáhají ztlouct ten zootanker Enti, kteří ale bohužel vypadají, jako by Hermína Týrlová vykouřila tuplovaného Švankmajera. Co mě ale jako diváka nejvíce znepokojilo a neřkuli téměř pobouřilo, je teze, že jsme všichni v podstatě incestem zmutovaní potomci Hermiony a Prsyho Džeksna. Hrůza! Absolutně nechápu, jak se tyto dvě ultimativní polena dokázala procpat mezi opravdové herce. Hermiona sice roste v chladnou britskou pichnu a tak by ji jeden byl schopen, pokud by si u snímku trochu pohrál s kouzelnou hůlkou, lecos tolerovat, nicméně Persy, Persy to je naprostý lautnerovitý hnus. Tomuto ultrairitujícímu a bezmimickému zástupci mladé neherecké degenerace jsem měl celou dobu chuť rozmazat po xichtě hovno, aby vypadal alespoň trochu sympaticky a získal nějaký výraz. Naštěstí vše vcelku zachraňuje pan Vránae, jehož standardní útrpný výraz „skřípljsemsipytelvzipu“ hlavní postavě nikterak neškodí, a zejména perfektní Paprsek Vinston jako náčelník hnijícího lidstva, utopeníhodný a slizký Solomon Kain. Přes všechny duhy a neduhy se však jedná o sterilní, unylou a poměrně tupou pohádku (Ač podle skutečných událostí!!), na kterou člověk zapomene jen co opadne voda, a vhodnou akorát tak ke strašení muslimských dětí, co mrčí hlady během Ramadánu.(11.7.2014)

  • - Darren Aronofsky použil pro film záběry tropické bouře Sandy, která se prohnala New Yorkem koncem října 2012, tedy přesně v době natáčení. (Struhy)

  • - O roli Ily se ucházely Saoirse Ronan, Bella Heathcote a Dakota Fanning. Přestože Bella Heathcote udělala na konkurzu velmi silný dojem, Dakota Fanning byla první režisérovou volbou. Roli přijala, ale nakonec od projektu odstoupila, jelikož natáčela v té době jiný film. Nakonec byla obsazena Emma Watson. (Michi88)

  • - Film byl v Izraeli kvůli napodobování bohů a možnému "překrucování minulosti" zakázán. (Jyrka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace