Srdce na kolejích

Absolutně zbytečný a špatný film, a tentokrát i jen velmi velmi těžce obhájím tu jedinou hvězdičku. Děj je neuvěřitelný a k tomu ještě nezajímavý (vražedná kombinace). Prostě osudy železničáře, který je podezříván z nevěry a přitom nevěrný není, mě opravdu nezajímají. A bohužel kolem toho se točí celý film. A abych si tedy obhájil tu jednu hvězdičku, dávám ji kvůli Hermíně Vojtové a její maličké roli staré cikánky, což byla jediná scéna celého filmu, která mě zaujala. Ostatní herci jsou nudní a bez jiskry (ano i Šejbalová s Korbelářem), v případě Rubensové se pak dokonce dá mluvit i o katastrofálním "hereckém" výkonu - ne, ona opravdu hrát neumí a nikdy neuměla (narozdíl od některých svých kolegyň, které se alespoň časem herecky vypracovaly). (22.03.2014)

Snad aby měl režisér Jan Sviták tvůrčí klid, založil si vlastní společnost Espo a v ateliéru Foja Radlice natočil to uřvané melodrama. Říkám záměrně uřvané, protože zatímco ostatní slaďáčky té doby byly uplakané, tady se řvalo ostošest. Celý film na sebe Jaroslav Vojta a Otomar Korbelář řvali, hádali se o pro mě naprosto malicherných morálních záležitostech stáří - mládí, hrdost - zbabělost, odpovědnost - neodpovědnost, až mi jinak oba dobří herci na konci filmu už lezli na nervy. Celý film se nesl v tomto duchu a závěr filmu byl tak rychlý, že vlastně ani pořádně nevím, kdo z nich měl pravdu a morálně vyhrál. Po tomhle filmu opravdu člověk dostane chuť na pořádný uplakaný slaďáček. (04.03.2006)

Pohříchu slabé, silně naivní dílko, které zapadlo už v tehdejší konkurenci mnohem lepších a zdařilejších filmů. Zajímavé ovšem je, že právě tento Svitákův snímek patřil k vůbec prvním, které vznikly v nově vystavěných radlických ateliérech, kam se záhy přesunula část filmové výroby. Milovníci železniční a vlakové dopravy jistě ocení unikátní přehlídku ocelových ořů, které se proháněly po kolejích v období první republiky. (30.12.2008)

Nancy Rubensová je strašná, nejstrašnější ze všech strašných, ta musela být trapná i ve své době v konkurenci dcerušek pánů velkouzenářů a obuvníků. Marvan má příliš nevýraznou roli, aby mohl něco svým civilním herectvím zachránit, Šejbalová pohříchu taktéž. Takže jediným tahounem, na kterého se dá bez uzardění dívat, je Otomar Korbelář. Vzhledem k mizerné technické kvalitě jsem si ani příliš neužila pohledu na tohoto krásného chlapa, takže jsem se musela věnovat scénáři. Bohužel.Ten vygradoval k něčemu zcela neuvěřitelnému a v samém závěru předvedl směsici naivní trapnosti, zoufalství, duševní chudoby a totální absence sebereflexe. (24.07.2018)

Pozdě jsem si přečetl, že jde o „milostný“ film, už to běželo. Zmatek po dvaceti minutách filmu jsem jel tři krát, ale stejně nepochopil. Totiž jak se děvče dostalo z vlaku a proč nevoli lékaře hned. Když pak tvrdí kolega, že Pavel šel do města ačkoli ví, že je u oné slečny, to už jsem ani neřešil. No, prostě všeobecně je to blbina až na půdu. Uřvaná a zamotaná. (01.11.2019)