Z popelnice do lednice? (festivalový název)
-
Taste the Waste
Dokumentární
Německo, 2011, 88 min
Režie:
Valentin ThurnObsah
-
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Více než polovina vyprodukovaného jídla se nikdy nedostane na talíře spotřebitelů. Místo toho skončí v kontejnerech nebo na skládkách. Řeč přitom není jen o zkažených potravinách, ale i o naprosto nezávadných produktech, kterým často ještě neprošla záruční lhůta. Jen v zemích Evropské unie potká tento osud 90 milionů tun jídla ročně, což je dvojnásobek objemu potravy, která by stačila k nasycení všech hladovějících na světě. Jak je možné, že dochází k ničení takového množství jídla? (oficiální text distributora) -
Než se zelenina dostane z pole na váš talíř, nejméně polovina jí skončí na skládce. To znamená každé druhé rajče či hlávkový salát. Zní to neuvěřitelně, ale bohužel je tomu tak. Nemluvě o tom, že zemědělství produkuje třetinu skleníkových plynů. Stačí se podívat do odpadních kontejnerů supermarketů či do nejbližší popelnice, abychom zjistili, v jak obrovské míře plýtváme jídlem. Režisér Valentin Thurn předkládá ve svém snímku znepokojivá a alarmující fakta o našem vztahu k jídlu a zároveň hledá možnosti, jak tuto situaci zlepšit. Na příkladech „odpadkové potápěčky“ zachraňující vyhozené jídlo ze supermaketů, amerického antropologa, který založil komunitu lidí najímajících si konkrétního farmáře k pěstování zeleniny, a řady dalších ukazuje možné cesty, jak plýtvání potravinami zastavit. Pokud bychom ho omezili o polovinu, mělo by to na produkci skleníkových plynů podobný efekt, jako kdyby ze silnic zmizelo každé čtvrté auto. (Jeden svět)
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Jolinar
Nejhorší na dokumentu je jeho český překlad, protože vůbec neodpovídá obsahu. "Z popelnice do lednice" by se v nejlepším případě mělo přeskupit na "do popelnice". Největší část filmu je totiž o tom, jak a proč tuny nezávadných potravin končí v kontejneru a jak a proč se s nimi jednotlivci či organizace snaží nakládat. Dále se řeší fungování řetězce VÝROBCE (farmář) - ZPROSTŘEDKOVATEL (supermarkety) - ZÁKAZNÍK (lidé) a jen okrajově se objevuje téma freeganismu - totiž získávání jídla z kontejnerů. Samozřejmě to tak bylo popsáno v recenzi, jenže z vlastní zkušenosti vím, že mnoho lidí odradil už název, mysleli, že se budou dívat na bandu anarchistických pošuků, kteří pořádají nájezdy na popelnice. - - - Líbilo se mi, že natáčení nebylo omezeno jen na západní a střední Evropu (Francie, Německo, Rakousko), ale točilo se i v jiných částech světa (Japonsko, USA, Kamerun, Itálie). Z dokumentu mi v hlavě zůstalo několik zajímavých nápadů - např. používání prošlého chleba jako topiva pro další pečení v německé pekárně, včelařství uprostřed Manhattanu či důraz na poznání původu jídla. Domnívám se, že je pravda, že současný člověk je odtržený od toho, co jí. Neví odkud potraviny pochází, jak se zpracovávají, tedy co všechno se s nimi děje, než se dostanou na jeho stůl. A myslím, že je moc důležité tyto informace šířit. Také mi v hlavě utkvěla slova Itala, který pořádal večeře vařené z odpadních zbytků: - Měli bychom nakupovat jen to, co skutečně potřebujeme. - Měli bychom sníst všechno, co nakoupíme. - Měli bychom být skromnější.(29.3.2012)
-
sumperacek
V dokumentu nebylo pro mě až tolik nového, ale líbilo se mi spojení výchovy nové generace směrem k poznání původu potravin pro zvýšení povědomí. Každého asi napadla otázka: Tohle se děje i u nás? Bohužel ano. Se zájmem jsem dílo shlédl, trochu mi chyběly konfrontační názory, obhajoba, ostřejší diskuze.(28.3.2012)
-
achaja
Kolik toho každý den vyhodíme? Řeknete si že to neni Vás případ, ale u nás to začíná a u obchodních řetězců, které vyhodí tunu pomerančů, protože se z chyby v logistice o něco opozdily, to končí. Jak se v dokumentu říká, opravdu jsme ztratili vztah k jídlu jako k něčemu co je životně důležité. Společnost zaměřená na spotřebu prvotřídního, nejlepšího a vždy čerstvého zboží vytváří celý tenhle problém. Film není jen o tom, jak se prolézají popelnice a hledají se "zbytky", ale o celém procesu zacházení s potravinami, neskutečných pravidel trhu a nesmyslných zákonech a regulacích. Určitě stojí za to se nad tímhle tématem zamyslet.(11.12.2011)
-
Quipido
Heslo moderního člověka je: "Kvantita přesahuje kvalitu". V tomhle dokumentu se rozebírá to, jak zacházíme se světem a to konkrétně s jídlem - výpovědní hodnota je však větší a přesahuje téma jídla jako takového - se vším totiž nakládáme jako by nebylo potřeba šetřit, jako bychom neměli potomky, jako bychom si neuvědomovali, že zabíjíme Zemi, která nás zrodila. A tenhle vlak jede už příliš rychle na to, aby se s tím dalo cokoliv udělat, jen snad každý sám za sebe přispět malou troškou a doufat, že ještě chvilku přežijeme.(25.3.2012)
-
P/\/EL
plýtvání probíhá v moderní civilizaci skoro ve všem - plýtvá se vodou, elektřinou (temné budovy, špatná okna atd. ), všecko se balí do zbytečně moc obalů, pet láhve, pak samozřejmě to jídlo, určitě by šla spousta věcí recyklovat, viděl jsem, že i v Čechách někdo tyhle vyhozený potraviny sbírá a vaří z toho pro bezdomovce, to je jistě záslužné, u tý zeleniny a tak, bych se závadnosti nebál, ikdyž plísně jsou svinstvo, ikdyž to není vidět, tak je to dávno prorostlé skrz naskrz a zdraví to moc nepřidá, ehm, babička pokaždý okrajovala nahnilá jablka a tak všelijak, ale děda lékař - virolog jí za to vždycky vynadal, takže je to různé, mimo to v ČR je to s kvalitou potravin dost pofidérní, jasně, že sem sám viděl, co všecko vyhazujou a určitě by se něco málo se dá (né, všecko, ale tak, kdybych neměl, co jíst, tak bych se asi překonal :), do ČR se vozí trochu málo toho odpadu ze západu, že :), takže západ až tak neplýtvá :), potraviny se šmelí a supermarkety přelepujou samolepky a..........jako, klidně si to jezte, ale hromadí se to ve Vás :) Jinak, jako představa, že se nakrmí třetí svět, fajn, nakrmíme je našim odpadem, je to trošku.....no, ehm, lepší než nic, ale....(30.3.2012)
-
Charlie84
Když jsem shlédl první přeplněný kontejner zeleniny, která končí na skládce, bylo to působivé. Když v průběhu filmu neustále jen přibývalo zeleniny (masa, ryb, pečiva...) a kontejnerů, aniž by se měnilo sdělení, začala mne zádumčivě melancholická hudba uspávat. Prostě mě to příliš nebavilo. A přitom téma dumpster divingu si přímo říká o vykutálené příběhy lidí, kteří s celerem v podpaží a mrkví v zubech peláší před supermarketovou ochrankou. Něco podobného se sice mihne v závěrečných titulcích, ale absence podobného (jakéhokoli) typu humoru zamrzí. (Nutný) přesah na banánovníkové plantáže potěšil, rozhovory se všemi, kteří se snaží plýtvání bránit také, ale mohlo jich být více a zádumčivých záběrů na zeleninu méně. Především zádumčivých záběrů na zeleninu mělo být méně. Většinou mne láká, když má film normální filmovou sopáž, ale ode dneška budu, v tomto ohledu obezřetnější. Zvláště když nemám dopředu koupené vstupenky a hrozí, že budu sedět na přístavku, na kterém si prostě jeden neschrupne...(26.3.2012)
