Trafačka – Chrám svobody
-
Trafacka: Temple of Freedom
Dokumentární
Česko, 2011, 75 min
Režie:
Saša Dlouhý, Roman VávraObsah
-
Co lze udělat s prázdnou tovární halou, kterou budou do roka bourat? Příběh o poslední etapě života jedné budovy v pražských Vysočanech a o vzniku významného kulturního místa na mapě České republiky dokumentární kamerou zachytil Saša Dlouhý s Romanem Vávrou. Časosběrně zaznamenávali vývoj alternativního uměleckého centra i osobní proměny hlavních protagonistů filmu, kteří se vesměs jako čerství držitelé akademických titulů výtvarných oborů ujali industriálního prostoru a dokázali ho v krátké době přetavit ve funkční organismus umožňující střet různých kulturních proudů. Původně jasný a časově omezený projekt však ovlivnily osobní střety i ekonomická krize. Nikdo u zrodu Trafačky netušil, jakým směrem se vše jednou vyvine... (oficiální text distributora) -
Genius loci nemají v Praze jen vzácné historické stavby, ale také chátrající tovární haly jako třeba smíchovská Meetfactory či bývalá trafostanice ve Vysočanech. Koncem roku 2006 se proto skupina mladých umělců v čele s Pointem, Jakubem Neprašem, Michalem Cimalou a Romanem Týcem rozhodla proměnit opuštěné industriální prostory vysočanské Trafačky v alternativní centrum umožňující prezentaci současných forem umění. Dokument Sašy Dlouhého a Romana Vávry v průběhu téměř pěti let zachycuje nejrůznější peripetie, které ambiciózní projekt provázely; ať už šlo o komplikace spojené s provozem Trafačky, nebo osobní rozpory jeho hlavních aktérů, kteří se během té doby vypracovali v uznávané autory tuzemské výtvarné scény. Autentická výpověď o snaze mladých umělců přetavit nevyužívaný prostor ve funkční organismus umožňující střet různých kulturních proudů je velmi inspirativní. (Jeden svět)
Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Houdini
Český Lev 1 nominace: Dokument(4.3.2012)
-
JanHecht
Ať žijí spontánně vzniklá místa tvůrčí svobody, nezávislá na penězích, a developeři nazdar.(19.5.2012)
-
SjamK
Původně jsem tenhle komentář ani nechtěla psát. Ale když jsem dneska jela vlakem domů, tak jsem pohledem objevila přesně to místo, kde Trafačka stojí(stála?), což je krásná symbolická náhoda, která mi udělala radost. Asi jako kdybyste v televizi viděli rozhovor s náhodným kolemjdoucím a pak toho člověka druhý den potkali. ___Fakt je, že dokument toho o Trafačce tolik neříká a konec konců ne všichni z lidí, co za ní stojí, mi jsou sympatičtí. Celková idea společného uměleckého prostoru jako je Trafačka mi nicméně sympatická je a je škoda, že se takové projekty ne vždy setkají s pochopením... Co říct dál...(8.3.2012)
-
Vančura
Dokument, který dle mého názoru profrčí kinosály bez nějakého většího zájmu diváků, aby ho za rok za dva na své obrazovce oprášila Česká televize, než se za ním navždy zavře propast zapomnění. Ostatně sám jsem to zhlédl v téměř prázdném sále kina Aero a dost by mě zajímalo, co přimělo těch pár dalších diváků vypravit se na tohle dílko, z něhož se nejvíc asi povedly závěrečné titulky. Osobně jsem na něj dostal tip od člověka, který má blízko k lidem, kteří za Trafačkou stáli, a který své doporučení umocnil závěrečným zdůrazněním "Na to určitě jdi, protože Trafačka už skončila, Trafačka už je minulost, vole." Trafačku jsem sám stihl zažít v dobách její největší slávy a byl to rozhodně výrazný zážitek, je mi proto líto, že k nám z tohoto dílka duch Trafačky promlouvá již jen jak onen příslovečný máchovský "umřelé hvězdy svit". Žel, právě proto mi ale bylo líto, že Trafačky je tam velmi pomálu a z dokumentu se toho o ní nezasvěceni skoro nic nedozví. Film místo toho sleduje spíše osudy partičky jedinců s Trafačkou spjatých, jejichž tváře jsou notoricky známé každému, kdo se trochu pohybuje kolem české výtvarné scény. Činí tak ale nijak objevným způsobem, bez nějaké výraznější filmařské invence, a připočtu-li filmové Trafačce i jistou provinční upatlanost, nemohl jsem se při jejím sledování ubránit nudě a pokukování na hodinky, ačkoli má stopáž pouhých 75 minut. Jestliže jsem si nedávno ve svém komentáři u podobně laděného dokumentárního snímku Banksy: Exit Through the Gift Shop povzdychl, že má česká výtvarná scéna k té západní zatím hodně daleko, dokument o zaniklé Trafačce mě v tomto názoru pouze utvrdil.(16.1.2012)
-
DadysGirl
Nadšení! Pro umění, z umění, z prostoru, z absurdity, ze zpracování, z hudby...(26.4.2012)
-
lupus
Tenhle film je svým způsobem skvost, už jen ten název. Stále váhám, jestli je chrám svobody jen chytrým sarkasmem, jímž se autoři vysmívají defilujícím výtvarníkům, kteří trousí jedno klišé za druhým (v lepším případě, v horším spíše křečovité bláboly), nebo to autoři skutečně mysleli vážně. První polovinu zcela ovládl Týc se všemi zápory, které to nutně přináší (expanzivní osobnost se sklony k sebelásce) a na ostatní se nedostalo. Po jeho odchodu se ale rozpoutá pravé peklo a sledování Trafačky, která zařadí asi 4 rychlosti zpět směrem k unylosti, začně téměř fyzicky bolet. Z té záplavy trapna jsem nejednou musel sledování přeřušit nebo alepsoň odvrátit zrak a říkal jsem si zlatej Týc! Záběry jak kluci a holky z trafačky postupně zabírají byty po původních obyvatelích (se kterými se předtím "skamarádili"), platí násobně menší nájmy, předělávají si je na své ateliéry a posléze meditují nad tím, že kdyby dotyčný platit nájem, tak by bydlel (Kaláb: Kolik platil trojku? Cože? Deset! No, ty vole. Tak to chodí. Měl se víc snažit.) & současně si hýčkají představu trafačky jako kvaziberlínského squattu - patří k tomu nejlepšímu a zároveň nejhrozivějšímu. Zdatně tomu pak sekunduje ?produkční? trafačky, která se zamýšlí nad nesporným přínosem Kalábovy instalace na expu pro emancipaci čínského pracujícího lidu (Víte v Číně mají jen jednu legální plochu, tam graffiti moc nejede), později doprovázené upřímným zděšením "alternativního" výtvarníka Kalába, že jeho dílo je v porovnání s ostatními na Expu příliš malé, co do rozměrů ;-). Chce se z toho trochu zvracet. Na druhou stranu, jestli se u mě zvítězí pocit, že bylo záměrem autorů ukázat v plné nahotě ideovou vyprázdněnost (spíš zabedněnost a neomalenost) místních umělců mimo hlavní proud, tak svůj verdikt rád změním na plných pět. Možná se ve střižně opravdu rozjela cílená pomsta těm šaškům, protože si opravdu nedokážu představit, jak asi vypadal zbytek materiálu, když to, co se filmu dostalo, bylo to nejlepší.(13.5.2012)
-
markyzgero
point aka kaláb vládne, no chybí tomu šťávička. praha neni berlín a českej art je už hodně dlouho provinční. bohužel.(6.3.2012)
-
mr.filo
O tom českém šolíchání umění.... Chybí jakékoli záběry velkolepého typu a typu limelapse. Pohled na trafačku likvidovanou bagrem při východu slunce by byl určitě epesní! "Chrám" slouží jako kulisa filmu, objektiv je cílen na shluk a trable umělců.(3.4.2012)
