Trafacka: Temple of Freedom
VOD (1)
Obsahy(1)
Co lze udělat s prázdnou tovární halou, kterou budou do roka bourat? Příběh o poslední etapě života jedné budovy v pražských Vysočanech a o vzniku významného kulturního místa na mapě České republiky dokumentární kamerou zachytil Saša Dlouhý s Romanem Vávrou. Časosběrně zaznamenávali vývoj alternativního uměleckého centra i osobní proměny hlavních protagonistů filmu, kteří se vesměs jako čerství držitelé akademických titulů výtvarných oborů ujali industriálního prostoru a dokázali ho v krátké době přetavit ve funkční organismus umožňující střet různých kulturních proudů. Původně jasný a časově omezený projekt však ovlivnily osobní střety i ekonomická krize. Nikdo u zrodu Trafačky netušil, jakým směrem se vše jednou vyvine... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Poměrně vydařený dokument, kterému ale schází tak trochu celistvost. Autoři si měli možná lépe rozmyslet, čím se chtějí zaobírat a toho se držet. Jinak se jedná o pěkný dokument, na který se hezky dívá a asi nikoho neurazí. Zajímavá a relativně vydařená kamera, hudba, dobrý námět. Z českých luhů a hájů podobných témat moc neleze, tak alespoň něco. ()
V Trafačce jsem dvakrát byl a syrové prostory se mi líbily. Nyní se, jak bylo přezentováno v úvodu dokumentu, jen přestěhovala na Prahu 6 pod názvem Trafogalery. Ze stránek galerie: Trafo Gallery je soukromá výstavní síň v prostorách bývalých jatek, jejíž cílem je vystavovat výrazné umělce nejen z generace svých zakladatelů. U zrodu dnes již bývalé Trafačky stál Jan Kaláb, Jakub Nepraš, Michal Cimala a Blanka Čermáková, kteří od konce roku 2006 dodnes společně utvářejí výstavní program. Ve spolupráci s předními českými kurátory (Otto M. Urban, Petr Vaňous, Radek Wohlmuth a dalších) a českými i zahraničními umělci připravuje Trafo Gallery šest výstav ročně, ke kterým vydává dvojjazyčné výpravné publikace. Na původní adrese v bývalé trafostanici v pražských Vysočanech žila více jak stovka umělců, na místě vzniklo přes 200 výstav a kulturních akcí. Mezi nevýraznější patřil festival Names (2008), Martha Cooper Files (2013), Věříme v krizi (2009), Metropolis (EXPO 2010), výroční mikulášské výstavy rezidentů a hostů atp. Toto období dokumentuje film Saši Dlouhého Trafačka: Chrám svobody a kniha Trafology. ()
Moderního alternativního umění není nikdy dost (zvláště v Praze) a je určitě dobře, že film vznikl. Jen nějak nerozumím tvaru tohoto dokumentu. Zdá se, že se bude točit kolem Trafačky - už sám název tak napovídá. Cesty dokumentaristů se ale rychle rozutečou mimo zdi Trafačky, kde sledujeme různé epizody z života hlavních protagonistů. Dílčí kousky mnohem spíš zapůsobí sami o sobě, ovšem nikoliv jako celek. Nakonec se zdá, že samotná Trafačka je jen nešťastným lepidlem různorodých epizod. ()
Docela zajímavý, ale ničím vybočující dokument o objektu, který často vídám z auta a nevěděl jsem, co je - za osvětlení díky. Film měl bohužel jeden druhotný nepříjemný efekt: nějak mi připadlo, že Ztohoven jde hlavně o zviditelnění, jedno jak. U takovéto skupiny bych očekával nějaký jednotný postoj, dramaturgii (třeba to není jejich cíl) než jen společné sdílení prostoru někde v Libni. ()
Kdybych se o tom chtěl rozepisovat, tak by to byla onanie na 100řádků(minimálně), takže ve zkratce: Základní myšlenka(nepoužívaný industriální prostor jako zázemí pro umělce)je parádní. Jednotlivé osobnosti(převážně s kořeny ve sreetartu), jejich přístupy a motivace k tvorbě jdou dost mimo mě. Formální stránka filmu z mého pohledu průměrná-Málo toho důležitého tozn. tvorby v trafačce a taky mi chyběly praktická infa jako např. Kdo ten prostor a ty projekty financuje a z čeho? Jak a kde se dá postavit několikapatrový stromový domek z nahnilých prken se zavedenou elektřinou tak aby to unikalo pozornosti úřadů?...atd....... Je to zajímavé ale s klukama bych o umění asi moc nepokecal. ()
Galerie (22)
Photo © Aerofilms
Reklama