Obsah
-
Konflikt dvou královen, mimořádně inteligentní a racionální Alžběty a vášnivé a vášně vzbuzující Marie Stuartovny, není jen ilustrací dějinných událostí. Skrze strhující drama odlišných ženských osobností otevírá jeden z největších autorů světové dramatické literatury Friedrich Schiller téma věčného boje rozumu a citu, vášně a chladnokrevnosti, nemilosrdně odhaluje principy mocenských bojů a ptá se po významu hodnot, jakými jsou čest, odvaha a láska. Sleduje politický a osobní souboj dvou žen v době Mariiny internace v Anglii, který vrcholí v okamžiku, kdy Alžběta podepíše nad Marií rozsudek smrti. Je ale tento akt pro anglickou královnu spíše politickým vítězstvím, nebo morální prohrou? (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Bohemák
Dnes hrát Schillera je trochu jako hrát Klicperu. Všichni pokývou nad tím, jaký je to klasik, ale průměrného diváka to vyčerpává. Přijde mi, že vinohradské osazenstvo ještě dělalo co mohlo. Text je upraven tak, aby to (v rámci možností) trochu odsejpalo, ale ještě pořád je jeviště hrozně přelidněné. Není to jedno z těch představení, kdy herci vypadají, že svou rolí žijí. A že se tvůrci inspirovali při promýšlení scén koncertem Madonny? To někomu vadit může, ale silný a těžký text to vše přebije.(1.3.2012)
-
kajas
Tak jsem zjistila, že s Klubem mladého diváka jezdíme (kromě muzikálů) na dost tragická představení. Tohle bylo jedním z nich. Nuda doprovázená příšernou hudbou.(25.12.2011)
-
Petrasuvicka
odpad!Nejhorší divadelní představení, na kterým jsem kdy byla. Projev paní Havlové se mi vůbec nelíbil, připadala mi tam jako šílená histerka. A jestli se režisér snažil přiblížit historický dílo mládeži, tak to se mu fakt nepovedlo. Plastový zahradní židle místo tradičních historických kousků, golfový hole místo meče, lord, co vypadá jak motorkář na Harleyi Davidson, pouštět tam k tomu Rammsteiny, Madonnu a aby královna Alžběta přijela na něčem jako Trojským koni, k tomu obrovský světla, ze kterých mě akorát bolely oči....hrůza. Herci jsou dobří, to nepopírám, ale celkový dojem byla katastrofa. Jedním slovem příšerný.(28.1.2012)
-
TroiMae
Je to moje druhá nejoblíbenější divadelní hra. Nepřekvapuje mě zdejších 55%, a právě proto oceňuji odvahu režiséra! Alžběta jako Madonna, trůnní sál jako scéna ze Superstar, Marie jako Grace Kelly… Ale pozor, přitom vše na scéně je velmi jednoduché ale efektní a rafinované… jak později pochopíte. Prosklená stěna a červený koberec dokáže vytvořit nečekaně dramatickou scénu a Like a Virgin je nečekaně trefné pro „panenskou královnu“, která se stylizuje do superstar. Rozhodně nejde o žádný samoúčelně moderní laciný efekt. Naopak byla hra zbavena dvousetletého nánosu a místo dnes už zbytečné piety a papouškování vznikl energický a dynamický příběh díky osobnímu (a osobitému) pojetí. Je v podstatě celkem logické, že i Schiller by dnes příběh vyprávěl aktuálním jazykem, tak jako to udělal ve své době (kdy místo historické přesnosti tvořil romantický obraz). I s mojí sociální fobií :-) se mi v hledišti poprvé stalo, že se divadelní fikce a realita slila v jedno. To, co se dělo na jevišti, se dělo skutečně. Příprava na popravu, kdy postavy upravují interiér, vypadá úplně stejně, jako když pracovníci reálně uklízejí kulisy po představení. A přitom je možné uprostřed zahlédnout skutečnou "Grace Kelly", která si uvědomuje zradu a konec, zatímco scéna se neodvratně kus po kuse obnažuje až na kost… skutečné dřevo a holé zdi… Pak i to, co se odehrávalo na scéně, vypadalo jako skutečné.(25.3.2012)