Nastala chyba při přehrávání videa.
  • HellFire
    ***

    Vzpomínám si na svůj první Malickův film, kterým byla tenká červená linie. Tehdy už jsem měl nějaký ten film nakoukaný a kochal jsem se famózní kamerou a poetickým pojetím války (ať už to zní jakkoliv divně). Začal jsem hledat další Malickovy filmy a vždy mě na nich fascinovala perfektní práce s kamerou. U Stromu života jsem se poprvé zasekl, protože jsem téměř nebyl schopen překousnout úvodních X minut s nic neříkajícími výjevy z vesmíru. Naštěstí zbytek filmu se povedl a já se těšil na další Malickovo dílko. Mé očekávání bylo vysoké, trailer mě dostal do extáze a samotný film mě zklamal. Ano, kamera je opět famózní, ale krom poslední půl hodinky jsem film spíše protrpěl, jako by to byla paralela ke Stromu života. Film jsem dodíval na tři fáze, protože mě prostě nebavil a všechny ty známé tváře zde vůbec neotiskly své herecké umění. Ani ten Christian Bale nedostal moc prostoru, v celém filmu snad promluví jen skrze voice-overy a jinak hraje jen svými výrazy. Malicka mám rád až moc na to, abych se netěšil na jeho další film, ale Knight of Cups pro mě bude zklamáním, na které brzy zapomenu. Jako vždy jsem si zamiloval hudební podkres.(31.1.2016)

  • Ant
    ****

    Film beru jako nepřímé pokračování The Tree of Life, jen s Knight of Cups už se Malick úplně odpoutal od narativních pravidel. Je to symfonie obrazů, hudby a voiceoveru. Malick vám neřekne, co se stalo. On vám to ukáže. Někdy explicitněji a někdy méně jasně. Záleží na vás, jak moc si nad tím chcete lámat hlavu (někdy zbytečně). Zbožňuju fakt, že celý příběh odvyprávěl pomocí tarotových karet. Jako vždy se nebojí náboženských analogií. Christian Bale, Blanchett a Portman jsou nádherně poetičtí. Nicméně bych uvítala kratší stopáž, protože ne všechny segmenty se zdají nutné. Tower a Death byly každopádně nádherné. Použití skladby Exodus mi jen potvrdilo, že jsem s Malickem na stejné vlně.(23.1.2016)

  • Mr. Lobo
    *****

    Taková Americká Velká nádhera. Jen bezútěšnější.(10.5.2016)

  • ScarPoul
    ***

    Alebo ako sa nám Malick stratil. Strom života bol ďalším posunom v jeho tvorbe a bol natoľko odlišný, že som jeho odlišnosť rešpektoval. To the wonder bolo príbehovo jednoduché, obrazovo podmanivé, ale bez presahu a bez výraznejšej emócie. A rovnaký je aj Knight of cups. Čo na tom, že sa tu zišla plejáda hercov, ktorý nemajú čo hrať. Pretože dialóg tu nie je skoro žiaden.. Len monológy, voiceovery, pláž, vtáky, púšť a hudba. Lubezki je stávka na istotu. Jeho zábery sú hravé a komponované s neuveriteľnou precíznosťou. Ak sa má novodobý Malick niečim pochváliť tak je to práve kamera. Ale to filozofovanie, zvnútorňovanie postáv k obrazu svojmu a bez vedomia, že to nie je film pre režiséra samotného, ale pre divákov tu tak bije do očí, že je to miestami až neznesiteľné. Nemôžem dať menej pretože umeleckú hodnotu nemôžem uprieť, ale tento impresionistický štýl sa na súčasnú artovú americkú tvorbu a keď na to príde aj tú európsku vôbec nehodí. A dôvod je jasný - hovorí o pekných myšlienkách veľmi povrchovo. Bez presahu. Bez priblíženia. Takže čo na tom, že je tu znázornených 5 vzťahov. Okrem záberov pláže a bosých chodidiel si z toho aj tak nič neodnesieme.(1.1.2016)

  • Chrustyn
    ***

    Mallick je prostě svůj a točí si filmy po svém a pouze pro své diváky. Jeho fascinace přírodou a vnitřními monology, je viditelná ve všech jeho filmech. Stromem života naznačil, kam se jeho kariéra bude ubírat a postupně začal ztrácet některé ze svých diváků. Snímkem "K zázraku" jen potvrdil, že mu nejde o přímý děj ani o vykreslení postav. Pouze krásné obrazy a hluboké myšlenky, které možná mají, nebo nemají význam. Jasně tím dal najevo, že jeho film nejsou pro každého a co může někoho fascinovat, to může jiné unudit k smrti, popřípadě si z nich může něco odnést i divák, který není znuděn, ani fascinován. A tím divákem jsem právě já. Vnitřní monology jsou pro mě z 90% o ničem a jen občas se najde myšlenka, se kterou se mohu ztotožnit, případně se jí nechat inspirovat. Sledovat "mrtvé" postavy, které bezcílně chodí, bloumají, přemýšlejí, odcházejí a přicházejí, litují se, ale po celou dobu spolu nemluví, nic neřeší, je pro mě občas dost neúnosné a nepochopitelné, stejně jako jeho činy, které by nedělal nikdo s IQ nad 80. Proč se postavy chovají, jak se chovají, proč se jen dívají a nechávají mluvit jen své nitro, to nikdo neví, ale postavy v Mallickových filmech, takové prostě jsou a divák je musí tak i vnímat. Mallick si svými filmy, vytváří alternativní vesmír, kde si spolu postavy nepovídají, ale pouze bloumají a nějak proplouvají životem. Pro koho byl neúnosný film "K zázraku", ten se musí "Knights of Cups" vyhnout ohromným obloukem. Jestli byl "K zázraku" ještě pořád film s příběhem o tom, jak se muž nedokáže rozhodnout mezi dvěma ženami, "Knights of cups" je bez jakéhokoliv nosného děje. Přiznám se, že ani já nevím o čem film byl, co byly všechny postavy zač ani, jaká byla jejich životní cesta, nebo cokoliv podobného. Na druhou stranu jsem si z filmu odnesl to co ze všech Mallickových filmů. Vizuální nádheru. Emmanuel Lubezki je kamerovým mistrem a jen díky němu jsou současné Mallickovy film, snesitelné i pro mě. Jeho kamera je fascinující a právě ona vizuální stránka, táhne Mallickovy film aspoň nějakým směrem. Směrem, kdy divák může sledovat fascinující obrazy. Nic jinému už mi Mallick bohužel nenabízí a obvám se, že se brzy dostane do stavu, kdy natočí film, který bude o jednom bytě a jedné postavě, která bude dvě hodiny meditovat v pokoji a bloumat nad smysly života.(12.3.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace