Dolce corpo di Deborah, Il
-
Sweet Body of Deborah, The
(neoficiální název) -
Body, The
(neoficiální název)
Drama / Horor / Mysteriózní / Thriller
Itálie / Francie, 1968, 95 min
Režie:
Romolo Guerrieri-GirolamiHudba:
Nora OrlandiHrají:
Carroll Baker, Jean Sorel, Ida Galli, Luigi Pistilli, George HiltonPlakáty
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Karlos80
Američanka Carroll Baker, nepatří k mým oblíbeným giallo herečkám, ale zde v tomto svém prvním giallo filmu, podala podle mě jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů co jsem od ní zatím viděl. Zároveň ji to moc slušelo. Vůbec obsazení krom Bakerové je docela pozoruhodné. Známý giallo milovník Sorel podal svůj standart, Hilton i když toho zde moc neodehrál, tak jak se nakonec ukázalo jeho role byla hodně zásadní, ale takovej Pistilli, často obsazovaný do westernů a kriminálek, byl nezapomenutelný. Scénář k filmu napsal slovutný žánrový specialista Ernesto Gastaldi (Sergio Martinův dlouhodobý spolupracovník) a to je vždy záruka kvality a zde to platí také, je to přeci jen jeden ze stěžejních bodů filmu. Tohle je dobře režírovaná a dobře budovaná detektivka a to od samého začátku až do konce. Zajímavý jak už je zvykem spíše spletitý příběh a spiknutí, mnoho lstivých intrik, lahůdkový zakroucený závěr i když asi málo pravděpodobný. Tempo filmu je velmi pomalé a styl je hodně šerý a ponurý, v první polovině se toho tady opravdu moc neděje (vše podstatné se odehraje zhruba tak v posledních 30 minutách), což někomu nemusí vyhovovat, stejně tak jako nedostatek většího napětí a může se tak dost nudit. Tahle mysteriozní na svou dobu ještě hodně decentní (co se týče nahoty a sexu) a krotká detektivka, odehrávající se v zajímavých evropských lokalitách (Geneva nebo Nice), s velmi působivým Nora Orlandiovým skórem, se podle mého soudu ale i tak povedla. Film mi hodně připomínal Lenziho trilogii (hlavně "Cos? dolce... cos? perversa" a "Orgasmo"), zhruba tak ze stejné doby 68-69, inspirace a vliv byl očividný. Pokud bych měl srovnat tento film s oběma Lenziho kousky, tak se jim celkem vyrovnal, ale zároveň s průměru po všech stránkách nijak nevybočuje.(8.4.2011)
-
Bloody13
Hodně rozporuplný snímek. Il Dolce corpo di Deborah není toiž klasickým zástupcem gialla, spíše ho lehce olizuje. Celou hodinu totiž sledujeme muckání, objímání a užívání si mladého páru, v jejichž vztahu se začnou objevovat trhliny v podobě spletitých intrik z obou stran. Zkrátka romantika jak vyšitá a vrah s nabroušeným ostřím pořád nikde. Právě to je největší slabinou filmu. Až v poslední třetině se karty vyloží na stůl, takže se může vraždit... nebo ne? Nic totiž není na první pohled takové, jak se může zdát. Závěrečný zvrat tedy celkem překvapivý, ale tu předešlou prozívanou nudu prostě nezachrání. Za zmínku snad ještě stojí George Hilton, kterého Sergio Martini tak rád obsazuje do svých mistrovských giall.(25.10.2011)
-
pepua
Hned po Paranoie jsem narazil na Carroll Baker a Jeana Sorela v hlavních rolích v dalším, o dva roky starším filmu. I tentokrát jsem neměl problém předem odhadnout jak vše dopadne a i tentokrát se zábava rozjížděla pouze pozvolna. - - Po druhém zhlédnutí jednoznačně jenom nuda a nuda, pokud se tomuto filmu vyhnete, chybu neuděláte.(27.8.2009)