The Color Out of Space
Obsahy(1)
Mladý Jonathan Davis (Ingo Heise) sa rozhodne nájsť svojho otca, amerického vojaka, ktorý sa stratil v nemeckých lesoch počas 2. svetovej vojny. Podarí sa mu zoznámiť s človekom, ktorý sa s jeho otcom stretol. Ten mu porozpráva tajomný príbeh o páde meteoritu. Jonathan postupne odkrýva desivé tajomstvo... (Flego)
Recenze (13)
Tak já nevím. Kdyby nahoru připsali jako žánr ještě horor a sci-fi, tak to vyjde nastejno. Jonathan nakonec našel toho, koho chtěl najít, ale emma se tam ztrácela docela solidně. Pro ní tohle není ten pravý šálek kávy a nevím, jestli budu mít do budoucna ráda růžovou. Je to depresivní, což umocňuje i černobílé ladění, děj vyvolává mnoho otázek, na které jsem nedostala dostačující odpověď a na konci jsem nevěděla už téměř nic. Ale mě neberte vážně, ostatní tomu porozuměli určitě lépe. Knihu jsem nečetla, takže bych to pojala jako určitou omluvu. ()
Velmi podařený amatérský film, který staví na pochmurné atmosféře čehosi neznámého a nebezpečného, co přesahuje hranice vesmíru, i lidské chápaní. Postupný rozpad a rozklad živých organismů je ztvárněn děsivě. Černobílé zpracování snímku jen prospělo. Vypadá to, že ty nejlepší Lovecraftovy adaptace dokázali do filmu přenést většinou nezmámí filmaři za malý peníz. ()
,,Byla to vskutku ohavná chvíle v tom hrůzném, prastarém, prokletém domě, kde vzadu v přístěnku byly uloženy příšerné pozůstatky čtyř lidí, dvoje nalezené v domě a dvoje ze studny, a před okny stoupal ze slizkých hlubin nezemský duhový sloup."(Barva z vesmíru, přel. J.Balabán) Lovecraftova povídka je děsuplná (jako ostatně celá jeho tvorba), plná slov označujících děs, hrůzu a strach. Byť se němečtí tvůrci snažili, nepodařilo se jim přesně zachytit atmosféru příběhu (ano, to bývá většinou těžké). Často si říkám, proč nevyužít ty nejlepší scény a momenty z literární předlohy, proč se za každou cenu odchylovat a hledat něco zdánlivě lepšího. Velké plus představuje černobílá expresivní kamera - obrazy z přírody jsou vskutku působivé. Nepříliš šťastné bylo užití barvy pro vesmírného vetřelce. Sám Lovecraft ji popisuje tak, že na Zemi se nevyskytovala. Pak by ale bylo lepší nechat ji i zde na divákově fantazii. Film není vůbec špatný, líbil se mi, avšak mohl být mnohem strašidelnější... ()
Ide o sfilmovanú poviedku H.P. Lovencrafta "The Colour Out of Space" z roku 1927, ktorá rozpráva o podivných okolnostiach pádu meteoritu kdesi v nemeckých lesoch. Určite bolo dobrým rozhodnutím natočiť film čierno-bielo. Nielen preto, aby lepšie vyznela "farba", ale hlavne kvôli atmosfére. Rozprávanie má pomalé tempo, dáva dôraz na vizuálnu stránku a jeho silnou stránkou sú kameramanské malé celky. Obraz je ponurý, často depresívne ladený. Chyby krásy sa bezpochyby nájdu, dokonca by som si vedel predstaviť údernejšiu verziu ( žeby remake ?), ale celkový dojem je priaznivý. Prvý komentár. ()
Môžem ďakovať aspoň za dobre zvolený vizuálny štýl, pretože táto x-tá verzia Lovecraftovej poviedky, je zdĺhavá aj napriek priemernej minutáži. Takže, nie veľmi pestrý register strašidelnosti a gore. A to k H.P.mu myslím patrí. ()
Překvapivě dobrý.. Evidentně vůbec není třeba okaté stylizace (jako v případě Call of Cthulhu a Whisper in Darkness) aby se povedlo navodit správně Lovecraftovský feeling a parádně tísnivou atmošku. Film lehce selhává až v závěru kde to asi chtělo namísto digisvětélek spíše poctivou maskérskou práci (nejlépe v duchu Gordonovských adaptací) a nevymýšlet zbytečné twisty, když opsat předlohu by stačilo( a fungovalo lépe). Linka s vojákama jaksi nemá ten správný drive... Až na ten lehce rozpačitý závěr je to ale poctivá, atmosférická filmařina která své naprosto brillantní předloze ostudu nedělá (přestože jejich kvalit samozřejmě zdaleka nedosahuje). ()
Nemůžu si pomoci, ale při té tajemné minimalistické atmosféře, černobílém ladění, vhodně zvolené hudbě a celkově kvalitním zpracování to mohlo být o dost strašidelnější. A nevím jestli to byl záměr, ale nepochopila jsem ten konec a teď mám z toho pocit, že mi něco důležitého uniklo. Asi si budu muset přečíst povídku od Lovecrafta. ()
Není to dokonalé, ale JE TO nejblíže té geniální předloze ze všech dosud (ať přiznaných či ne) 6 natočených adaptací v předchozích a 2 následujích př., spíše parazitováním. Sice mne velmi těší, že přední HPL znalec S.T. Joshi považuje tento film, za nejlepší adaptaci HPL díla vůbec, ale tak daleko bych asi nešel. Za 3 čb vrcholy stále považuji Cool Air 1999, Call of Cthulhu a Whisperer in Darkness. Pokud pominu to, že nechápu a jako jiní zde, považuji prvek vojáků za zbytečný ba přímo nadbytečný a proč jest úvod v Arkhamu a zbytek v Německu (ftypnější by to bylo naopak) tak se jedná o v několika nezapomenutelných př./scénách působivou adaptaci, ze které jsem po dlouhé době vskutku cítil HPL. Geniální a zcela zásadní rozhodnutí to točiti monochromaticky, krom samotné Barvy (která se sice některým čsfd residentům nezamlouvá, ale chtěl bych vás vidět, jak ztvárníte uspokojivě něco, co na Zemi neexistuje. Jako mnoho jiných umělců, kteří výtvarně pojali Barvu po svém a pokaždé to stojí za to, ji prostě musíte nějak ukázati, jinak to nemá žádný smysl) už předem zajistilo právě oněm skoro doslova opsaným scénám z předlohy, silnou atmosféru, při které jsem se tetelil blahem. Zvláště část, ve které jde po 14 dnech Armin k Nahumovi na návštevu a jeho prozkoumávání domu, to bylo kulervoucí. Už by stačilo jen posunouti děj o několik desetiletí dozadu (úvod a závěr jsou v r.1975) a bylo by to supr. Na 2.str., když nepočítám vojáky a auto, tak ona farma a oblečení většiny postav, vypadalo docela retro, takže ok. Samotný závěr, odehrávající se během koncových creditů, mi připoměl jistý fanfilm The Thing II ,který končí velice podobně. Připomínám, že povídka má v podstatě uzavřený konec. Což samoz. neznamená na 100% že je vše navždy vyřešeno a pohoda jazz. A ano, mohu souhlasiti s těmi, kteří píší, že to ti Němci mohli ještě více vytuniti a bylo by to na plnou palbu, jen to fikne. Ale jak říkám, toto je zatím nejblíže tomu, jak já si představuji adaptaci, Barvy z Kosmu. Třeba v daleké budoucnosti, někdo dodá ještě lepší verzi. Kdo ví? Pitchovina s Cagem jest tímto definitivně zakopána, min. 184m pod zem. Special quest star...nadměrně velká vosa na hlavě paní Gartenerové. P. s. pokud pominu tento film, tak za stále nejlepší ve všech směrech (byť chybí vizuál) považuji rozhlasovou verzi s Lukášem Hlavicou. Která po 10té večer, má neskutečný účinek, který u mě předlohu ještě překonává. Bareš není špatný, ale na předchozí verzi, nemá. ()
2 hvězdy hlavně za příšernou prezentaci. Film očividně stál málo peněz (nejspíše žádné a je to vidět), ale to neznamená, že když si to koupím oficiálně dostanu verzi, která je rozmazaná a s ozvěnou. Steam Video Player není moc dobrý, ale za to tvůrci nemohou. Výběr fontů je téže děsuplný. Příběhově je původní povídka lepší, ale adaptovat Lovecrafta je těžké. Černobílá volba je celkem dobrá. Film je průměrný. ()
Pomalé a minimalistické, až jsem se chvílemi nudil. Celkové vyznění ale dobré. ()
Inu hodně děsivé a nepříjemně mrazící... Vzhledem k tomu, že film prakticky vznikal v amaterských podmínkách, tak klobouk dolů. Ta německá angličtina trochu tahá za uši, ale což, když už si mainstreamový divák mohl zvyknout na prazvláštní "ruštinu" v amerických filmech situovaných do SSSR :-). Lovecraftovu povídku jsem nečetl. ()
Není to úplně špatné, ale má to pár much. Zpracování je na to, že to nemělo snad žáídný rozpočet, docela dobré. Atmosféru a předlohu to drží celkem slušně. Akorát jsem nepochopil ten konec. V nezávislé produkci celkem povedené dílko a pro fanoušky HPL povinnost, která aspoň pro mne nebyla nijakým utrpením. ()
Přes poněkud syrově amaterský rámec je celé dílko překvapivě strhující a komplexní a ani nadsazená sekundární zápleka nekazí dojem původní povídky. Mile mne zaujala finální možnost nejednoznačné interpretace a také formální hrátky s barvou, ačkoli černobílý formát není v tomto spojení přespříliš originální ani objevný. ()