Další čínský národně buditelský epos (hergot skončí tam někdy to jejich obrození?), který ale dopadl celkem dobře. Herman Yau se s tím vypořádal se ctí, film popisující osudy Qiu Jin, ženy, která chtěla rovnost mezi pohlavími, revolucí svrhnout shnilé úředníky mandužské vlády v roce 1907 bude vždy vděčné sousto. Film není lineární a ta struktura vyprávění je zajímavě seskládána, potěší herecké výkony hlavních postav, stejně jako skvělě zvládnuté bojové sekvence. Emočně mě to sice z větší části minulo, ale není to úplně bez hodnody a významu. Co se týče propagandy, asi nejlépe zvládnutý film, co jsem zatím viděl, není to tupé, nebo slabomyslné, jak se mnohdy stává. Jestli měl ten film propagovat feminismus, tak nevím, zda to byl záměr, ale fikaně ukazuje i jeho temné stránky, za což tleskám. Na čtyři hvězdy to není, ale tři a půl určitě.(7.12.2011)