Režie:
Paul GreengrassScénář:
Billy RayKamera:
Barry AckroydHudba:
Henry JackmanHrají:
Tom Hanks, Catherine Keener, Barkhad Abdi, Barkhad Abdirahman, Faysal Ahmed, Mahat M. Ali, Michael Chernus, David Warshofsky, Corey Johnson, Chris Mulkey (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Kapitán Philips je komplexní studií přepadení americké nákladní lodi Maersk Alabama somálskými piráty, ke kterému došlo v roce 2009. Režisér Paul Greengrass nám v něm svým unikátním pohledem nabízí kombinaci napínavého thrilleru a pohled na širokou škálu důsledků globalizace. Film se zaměřuje na vztah mezi velícím důstojníkem Alabamy, kapitánem Richardem Phillipsem (dvojnásobný držitel Oscara Tom Hanks), a kapitána somálských pirátů Museho (Barkhad Abdi), který ho unese jako rukojmí. Phillips a Muse proti sobě čelí v okamžiku, kdy Muse se svou posádkou zamíří na Phillipsovu neozbrojenou loď. V souboji vůle a odhodlání, který následuje 230 km od somálského pobřeží, jsou oba muži vydáni na milost osudu, který je zcela mimo jejich kontrolu. (Falcon)
(více)Videa (7)
Recenze (1 382)
Tak jak jsem předeslal u dánského tématického souputníka Únos. Jde o dva filmy s tak podobnou zápletkou a přesto diametrálně odlišné. Únos je drama, které se soustředí na psychiku posádky vystavené dlouhodobému zajetí a na vyjednávání s únosci. Divák se tak spíš sžívá s postavami a během vyjednáváíní uvažuje nad tím střetem povah a odlišného vnímání světa. Naproti tomu Greengrassův film je dynamický thriller plný napínavých scén, které (většinou) nedají divákovi vydechnout. Vůbec celé je to postavené na dynamice a napětí. Naopak z postav si odnese spíš jen to, že kapitán se chce vidět s rodinou a že piráti samotní vlastně na výběr moc nemají. Nudno dodat, že pirátům je film až překvapivě vstřícný, ne že by je barvil nabílo, ale rozhodně z toho v rámci možností nevycházejí zcela jednorozměrně. Jistou plochost však dohání závěrečná scéna na ošetřovně. Dá se říct, že Phillips a Únos tvoří dva vrcholy trojúhelníka, přičemž tím třetím je ruský film Kandagar, který má z odobou dvou přístupů něco. Je víc akční než Únos a více psychologický než Phillips. Čímž neříkám, který z těch tří je lepší (pětihvězdičkový je pro mě Únos, zbylé dva jsou na čtyřech), ale je zajímavé, jak se podobná témata dají pojmout různě. ()
Nebavilo ma to - ako Hanks, tak Greengrass pre mňa začínajú predstavovať čoraz výstižnejšie synonymum pre priemer, nezáujem a nudu, ktorá sa hrá na "niečo viac". Povedzme, že prvá hodina ma ešte relatívne bavila, ale potom už to išlo dole vodou (či skôr ku dnu). Zbytočne neosobné, nesympaticky chladné... keby sa na konci Hanks nerozplakal, tak je to ešte chladnejšie, než T-1000. ()
Greengrass ve svých filmech vyznává konflikt moderní doby, ať už jsou to brutální vojenské zásahy (Krvavá neděle), teroristické útoky (Let číslo 93), války v arabském světě (Zelená zóna) či fiktivní příběh nepohodlného superagenta (Bournova trilogie). Pokud máte jeho tvorbu rádi, není třeba v případě Kapitána Phillipse váhat – jděte do kina a užijte si to. Dostanete velice působivý koktejl adrenalinu, vydatné eskalace, rytmické hudby a realisticky působícího zážitku, který kašle na heroizaci hlavních postav, zbytečně okázalé scény a Hollywoodem nasáklý patos. Jinými slovy, dostanete to, co patrně čekáte. Měl-li bych Kapitánovi něco vytýkat, byly by to chybičky spíše kosmetického rázu: mezi diváky střídavě milovaná a nenáviděná roztřesená ruční kamera skutečně působí poněkud úsměvně, když revmaticky snímá jedoucí auto s rodinou v civilním úvodu filmu. Greengrass přesto ví, co dělá a táhlé letecké záběry přístavů s obřími nákladními loděmi působí v kontrastu s rozklepanou ručkou o to majestátněji. Přechod z expozice do kolize se chytře odehraje v průběhu pasáže, kdy posádka nacvičuje postup při pirátském útoku, zatímco se chystají útočit skuteční piráti. Tam, kde by si akční klasikové vystačili s jednou scénou, rozehrávají tvůrci táhlou hru o nadvládu s několika vrcholy, přičemž pomocí drobných zvratů a nevyzpytatelného chování udržují permanentní napětí. V druhé půli přijde prakticky identický vývoj, akorát v opačném provedení (ti hodní nahánějí ty zlé). Pořád to funguje a těžko budeme klukům ze SEALs vytýkat, že je kvůli nim film příliš americký (ano, i takové ohlasy už internetem kolují). Pokud je vám to málo, dostanete v samém závěru emocionálně odzbrojující třešničku, jejíž devastující síle odpustíte cokoliv (včetně hudebního podkresu, nápadně připomínajícího Zimmerovu skladbu Time ze soundtracku k Inception). Možná proto, že je fajn občas vidět hrdinu proti své vůli, který si po procházce peklem uvědomí, co všechno si peklo mohlo vzít... a Tom Hanks je vážně vynikající. (kopie vlastního příspěvku pro Filmserver) ()
Let č. 93 sice těží ze světového ohlasu 11. září, Zelená zóna zase z traumatu irácké války, postavu agenta Bournea mám rád, ale kdybych měl odpovědět na otázku, který Greengrassův snímek si cením nejvíce, neváhal bych ani na okamžik. Kapitán Philips v sobě spojuje jak silného sympatického hrdinu, tak i dramatičnost situace, vědomí umělecké rekonstrukce skutečné události a v neposlední řadě i přítomnost nebezpečného protihráče v podobě kapitána pirátského plavidla. Kamera je tentokrát přehledná, režisér se ve vhodný čas přesunuje z prostorné nákladní lodi do klaustrofobního prostředí záchranného člunu. Příběh se sice soustřeďuje na vylíčení konkrétního případu námořního pirátství, zároveň ale cosi vypovídá o fenoménu banditismu na březích Somálska, o nesmyslných předpisech, kterými jsou svázána obchodní plavidla, i o tom, že každý jev má své pozadí a posádky pirátských lodí ve své závislosti na klanových vůdcích a při existující bídě vlastně ani nemají na výběr. Tom Hanks se pro tento typ rolí snad narodil a nenalézám žádné slabiny snímku, které by stály za zmínku. Celkový dojem: 90 %. ()
Kapitán Phillips se dá brát jako další příklad toho, jak Greengrass minimálně od Bournova mýtu používá nejrůznějších formálních prostředků k zpřehlednění svého zdánlivě nepřehledného hyperkinetického stylu. Tentokrát si k tomu dokonce bere na pomoc i několik typů kamer a kontinuálně střídá záběry z 16mm a 35mm filmu. V úvodu se zdá, že tímto způsobem bude rozlišovat mezi Somálci (zrnitější look "šestnáctky", bližší rámování, víc roztřesené záběry) a Američany ("pětatřicítka", vzdálenější rámování, klidnější kamera), ale v průběhu filmu - poté, co se situace zásadně změní a vyprávění nabere nový směr - tyto techniky kombinuje i v jiných souvislostech, hlavně v závislosti na prostoru. Nedochází tak k tomu, že by se černošským pirátům "rasisticky" přiřadila diametrálně odlišná stylistická strategie než "hodným" Američanům, ale obojí se prolíná. Podobnou funkci jako rozdílné formáty tu mají i barvy, které pomáhají rozlišovat mezi různými typy prostředí, takže interiér válečné americké lodi je převážně nasvícený sytě modrou, ve strojovně je oproti kapitánské kajutě tma, a tak dále. Stejně tak se v závislosti na velikosti prostoru využívá typů rámování, kdy například skoro celé scény v záchranném člunu jsou snímané v detailech a velkých detailech, v prostornějších lodních místnostech zase dominují polocelky. Je to všechno nesmírně precizní a Greengrass opět dokazuje, že je mistr ve zpřehledňování nepřehledného, akorát je trochu škoda, že tohle všechno nemá tak dobrou oporu ve vyprávění - v některých scénách (a že je jich celkem dost) jako by film vytvářel napětí jen stylem. Čekal jsem to prostě opojnější, ale celkově spokojený jsem, i díky dobře zvládnutému závěru, kde happyend dost narušuje strojová, šokující exekuce pirátů a následná posttraumatická stresová reakce. ()
Galerie (106)
Zajímavosti (43)
- Členové USN VBSS týmu jsou při vyjednávání ozbrojeni útočnými puškami M4A1 a na člun přimontovaným kulometem M240 GPMG. Odstřelovači týmu SEAL používají odstřelovací pušku Knight's Armament SR-25 (označenou jako Mk 11 Mod 0) se supresorem a adaptérem pro noční vidění a odstřelovací puškou Heckler & Koch HK417 taktéž se supresorem. (Maulincio)
- Když poprvé na velitelství píší vojáci na tabuli informace o sedadle kapitána (Tom Hanks), je text na dva řádky. Později, když je tabule opět v záběru, je text už jen na jeden řádek a jinak napsaný. (Mysteri699)
- Barkhad Abdi (Muse) nemal pred natáčaním filmu žiadne skúsenosti s herectvom a nikdy nemal snahu stať sa hercom. Pracoval ako šofér. Za svoju rolu získal 65 000 amerických dolárov a po skončení natáčania odišiel pracovať do Minnesoty, do predajne mobilov, ktorú vlastnil jeho brat. (toscho)
Reklama