Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti… Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu "Zinková cesta" dostala původně název "Znamení kočky", snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na 13. revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavní roli se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická. (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jedno ze zakladatelských děl české filmové detektivky odkazuje v jednom směru na filmy typu NOČNÍHO MOTÝLA, v druhém na vybranou klasiku šedesátých let HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO; vyslovíme-li však jméno Emila Vachka, dostáváme se domů ještě více - např. k slavné Langrově PERIFÉRII. Vedle výtečné režie film charakterizují skvělé herecké výkony, zejména Marvanův a Medřické; bylo by zajímavé, kdyby byla bývala možnost srovnání s původně obsazenou Baarovou. Typické je i prolínání hereckých generací (např. stále mladý, ale už ne chlapecký nebo jinošský Josef Kemr). Srdceryvnost děje je tu současně věrohodnou tragédií hlavní postavy. Co je staré, bývá často hezké, chtělo by se říci. Dá se to vyjádřit i jinak: skutečně dobré filmy jsou jako víno: čím starší, tím lepší. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Lehce nadprůměrná detektivka, která by strašně moc chtěla být psychologicky propracovaná, ale ve finále je se všemi svými totálními zvraty stejně neuvěřitelná jako rozzlobený Andrew Garfield. Herci jsou velmi dobří a přesvědčiví, tempo příjemné a samotné zvraty pravda překvapivé, ale podávané dosti chabě a nevýrazně, což souvisí hlavně s emocionální odtažitostí Marvanova inspektora Čadka, který slouží jako informační prostředník mezi fabulí a syžetem. Potenciál byl určitě výše. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Jeden Karta, jeden Kočka a nepředvídatelná Rony. To vše se snaží splétat výborný Jaroslav Marvan. V ponuré a temné atmosféře. Splétá zdánlivě nespletitelné, což může diváka, který má s detektivkami určitý problém, tedy mě, lehce nudit. Prvotní krimi efekt skvělý, herecky výborné, nicméně na celkovém hodnocení se u mě projevuje zmíněný přístup k žánru. Film lze vstřebat i způsobem, který popsal Bigrambo. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Slušný noirový film - obzvláště ve druhé půli je to jedno překvapení za druhým (mám rád tyhle příběhy, ve kterých se zdá už všechno vyřešeno, ale ani zdaleka není). Díky vesměs věrohodným hereckým výkonům a zručné Fričova režii si z 13. revíru leccos zapamatujete a nadstandardní práci odvedl Julius Kalaš, protože hudba je vyloženě skvělá. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Vždycky mě fascinuje, když umírající dopoví nějakou myšlenku a v příští vteřině zesne. Ale tak už to ve filmech i na divadle bývá. Jinak ale 13. revír je jednou z nejlepších detektivek, které náš film vytvořil. Eduard Fiker byl výborný fabulátor a zde vytvořil tak spletitý příběh, založený na neustálých záměnách jednajících osob a s tak nečekaným rozuzlením, že mu nemohu dát jiné hodnocení než pět hvězdiček. Zasloužil se o to však i režisér Martin Frič, který zde pro naši kinematografii objevil žánr filmu-Noir, ale také skvělá plejáda herců v čele s mladou Danou Medřickou jako Frony... A divák si až po konci filmu musí srovnat v hlavě,jak to tedy bylo doopravdy. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Ačkoli je Kočka (Jan W. Speerger) postavou, která je v podstatě v centru pozornosti, v celém filmu neuvidíme jeho tvář. (Jarek572)
  • Podle slov Jaroslava Marvana se s Lídou Baarovou natáčelo pouze na oko, bez materiálu v kameře. Když jednou natáčení přerušily sirény oznamující nálet spojenců, odebral se štáb do krytu pod Barrandovem. Tam rozrušený kameraman Stallich prozradil Baarové pravdu. Zbytek natáčení byl poznamenán trýznivým čekáním na příchod gestapa, které však nikdy nepřišlo. (Xell)

Reklama

Reklama